Články

přeposlat článek tisknout
ALLMETAL fest #14 > Ebola Joy, Nemesis, Desperate Desire, Mortifilia, The Korf

ALLMETAL fest #14 > Ebola Joy, Nemesis, Desperate Desire, Mortifilia, The Korf

  • kdy: 17.5.2003
  • kde: Olomouc, S-klub

Trvá mi to ale s těma recenzema, co? Omlouvám se, to je to zkouškové období. Takže, poslední Allmetal fest se konal 17.5. za přítomnosti kapel The Korf, Nemesis, Desperate Desire, Ebola Joy a Mortifilia.
Začali jsme s THE KORF. Tato trojka z Hranic na Moravě si dala nálepku nu-metal a taky to hrajou. Sice to neznělo jako nějaká stupidní amerikárna, ale v tomhle směru se trochu jednotvárnosti nevyhnete. Oživily to dva vokály, bylo to houpavé, příjemné, občas se mihlo nějaké to kytarové sólo. Taky ve třech lidech hrát nějaké složitosti je celkem umění /bZ - a to by ses sakra divil D.!!!/.
Pak se přehnal rychlík s espézetkou MORTIFILIA. Byl to masakr, hráli úplně v klidu a nic s nimi nehlo, když do nás rvali ten svůj detík. Moc si to už nepamatuju, ale myslím, že mi to znělo jako Testament, nebo něco v tomhle stylu. Nikdy předtím jsem o téhle smečce neslyšel, proto mě překvapilo, že už mají na svém kontě debutní CD. A taky to jejich profesionální vystupování (možná až moc bez emocí). No co, když na to někdo má … žaludek …
Potom jsme zvolnili s DESPERATE DESIRE – hutné, temné, ponuré, melodické, klávesy dostaly spoustu prostoru, akorát, což byla trochu škoda, to odehráli všechno v jednom rytmu. Tím to celé vyznělo kapku nudně, protože jsem nezaregistroval žádné strhující pasáže. Zpěvák měl hodně procítěný výraz (to je jako +), jednu skladbu zapěl česky, všechny ostatní byly v angličtině.
NEMESIS to měli trochu těžší, než se jim podařilo nás zase probrat a rozhoupat, ale povedlo se jim to a během druhé třetí skladby se rozjela zase dobrá pařba. Jediný problém byl, že tak často měnili rytmy a nápady, že než se nám nějaký riff zažil, už byl pryč. Chvíli to působilo zmateně, ale časem jsem si zvykl a začal se v tom orientovat. Taky byla škoda, že když bubeník zrovna bušil osminky, kytary hrály dlouhé akordy (tááá dááá), které nepodpořily ten drajv. Ale i tak to bylo hodně živé a energické.
Večer zakončili znojemští EBOLA JOY se svým charakteristickým projevem. Hráli jen nové věci z alba Sitra Achra /bZ – které mi docela zašmakovalo/ a i jednu nebo dvě skladby úplně nové. Všechno bylo ve středním tempu, melodii tvořily klávesy a zpěv, kytara tomu dodávala temný a hutný metalový podtext (místy mi ty kytarové postupy připomínaly Moonspell). Bicí složku měl opět na starosti sekvencer (jmenuje se to tak, že? :-)). Bylo poznat, že jsou sehraní a že je to opravdu moc baví. Krásné Pohádky tisíce a jedné noci – na dobrou noc.
Pak jsme se přesunuli do Maroka, kde jsem nahrál celkem zajímavý rozhovor.

Jiné názory

Přihlašte se pro přidávání vlastních komentářů.

aktuálně

diskuze