Album března 2013

Album března 2013

Co se sjíždělo na Marastu během března? Reinkarnace desky měsíce, puťapuťa...

Navzdory tomu, že album kvartálu mělo fungovat lépe než album měsíce, byl jeho život nakonec docela jepičí. Březen nebřezen, deska měsíce bude obnovena prostě právě odteď a vaše poslechové tipy z ledna a února se nedozví vůbec nikdo – o to víc tipů můžete posílat v příštích měsících. (haha.)

Dilema, jestli desku měsíce koncipovat jako zdroj Marasťáky doporučených, čerstvě vyšlých alb, nebo se zabývat čistě tím, na čem si zabředli, bez ohledu na roky vydání, budiž vyřešen rozdělením článku na dvě části. První se zabývá deskami vyšlými přibližně do půl roku nazpět a má posloužit jako soupiska kvalitních novinek, druhá shromažďuje tipy na starší desky, ať už na ty, ke kterým se vracelo, nebo na ty, které byly zpětně objeveny, a netabuizuje třeba… ani každoměsíční zmínění vašeho oblíbeného alba od Cannibal Corpse.

Žebříček nových kousků, na kterých se Marasťáci shodli, je následován dalšími tipy každého zúčastněného, o něco níže pak zmíněnou druhou částí s méně aktuálními alby a starobou. 

Hurá k hudbě.
 
SUFFOCATION - Pinnacle Of Bedlam (2013)1. SUFFOCATION – Pinnacle of Bedlam (2013)

Březnu zavládli deathmetaláci z New Yorku. Bizz, který však v březnu letošní Pinnacle of Bedlam nedocenil tolik jako alba jiná, se jejich aktuální deskou zabýval už v recenzi, pojďme se ale i přesto podívat, co si o ní myslí ostatní.

Sicky: Opravdu jsem nečekal, že mě to bude bavit, ale stalo se. Na death metal opravdu pestrá, hudebně zajímavá, instrumentálně namakaná deska s luxusním zvukem. Být o něco méně sypaček, jednalo by se o takřka dokonalou věc.“

Annal: Desmithizaci jsem kvitoval s nadšením, protože když je tam nejtmavší Terrance, tak Suffo nahrávaj nejlepší desky. Zvuk mi zezačátku připadal nevýraznej, nicméně funguje překvapivě dobře. Bezejmennou dvatisícešestku to překoná, takže si neodpustím tradiční hlášku „nejlepší Suffo od Despise the Sun“ (něco jako „nejlepší Immo od Unholy Cult“). Točím to do zblbnutí. Nej vál momentálně Rapture of the Revocation. Deska roku.“

Gianni: Výměna bubeníka je pro mě velkým osvěžením. Culross je přímočařejší a tím nejlepším způsobem zahušťuje výslednej dojem z tohohle žrádla. Nemůžu se zbavit pocitu, že Frank je desku od desky stále lepší a lepší, a je pro mě asi největším tahákem na téhle nahrávce. Samozřejmě že i páni kytaristi odvedli vynikající práci a našlehali super riffy (ze Cycles of Suffering jsem totálně hotovej), ale Frank jednoznačně vládne! Snad jen propříště bych chtěl tu basu slyšet o něco víc… Jinak nemám výhrady.“

Shogun se svou hláškou „Všichni o tom píší, tak abych věděl, jestli mají pravdu.“ projevil jako čirý pragmatik.

Nové Suffo dále ocenil i Brutusáček, Pan Bö, Shogun, Kícr a onDRajs.
 
WAR FROM A HARLOTS MOUTH - Voyeur (2012)2. WAR FROM A HARLOTS MOUTH – Voyeur (2012)

Album Voyeur, které vyšlo v říjnu loňského roku, zabodovalo už v desce roku 2012, v březnu bylo ale protáčeno taky dost. Třeba u Hanzze a Gianniho; Irdzi jí přidělil lakonický štítek „fajn“.

Jamos: To, co všechny odrovnalo už při bilancování minuloročního nejlepšího alba, mě dostihlo až teď. Voyeur rozhodně není album na první poslech, vytrvalého posluchače však po čase odmění naprosto jedinečným požitkem vyplývajícím z takřka geniálního přístupu jak ke tvorbě jednotlivých riffů, tak i songů jako celku. Atmosférické, s ničím nesrovnatelné inferno, které navíc stejně efektivně zabíjí i naživo.“
 
 
 
 

INTRONAUT - Habitual Levitations (2013)3. – 6. INTRONAUT – Habitual Levitations (2013)

Dále jedno březnové novorozeně. Irdzi jej prý slyšel teprve dvakrát, ale i přesto „good“, u Sickyho zas počáteční rozpaky přerostly v nadšení: „Zkraje se to jevilo jako takové unavené, odevzdané vrzání, ale nakonec se deska přeci jen vyvrbila. Zejména druhá, více instrumentální polovina působící až meditativním dojmem opravdu baví. Být kvalitnějších zpěvů, byla by to velká deska, neboť po instrumentální stránce je nahrávka úžasná.“

Gianni: Celkově se dost ubralo na plynu a zklidnil se projev kapely. Možná že někomu se tenhle posun nelíbí, ale já dlouho neslyšel takhle dobře složenou muziku. Z desky dýchá harmonie a velikánský muzikantský um. Nejvíc mě zaujala baskytara – ta je na tom všem to nejkrásnější. Super deska do pohody.“
 
 
 
BENEA REACH - Possession (2013)3. – 6. BENEA REACH – Possession (2013)

Pusťme rovnou ke slovu šéfa, se kterým by v názoru na Nory pravděpodobně shodli i onDRajs a Sicky. Bizz: Na Possession spousta lidí čekala jak na smilování boží. A čekání se vyplatilo, přestávám se rouhat, začínám být tímhle zmatikovaným (scr)e(a)mem posedlý!“

Jen jestli by tu svou posedlost kluci neměli dokázat nějakou reckou
 
 
 
 
 
 
 
 

DISPERSE - Living Mirrors (2013)3. – 6. DISPERSE – Living Mirrors (2013)

To by bylo, aby se na Marastu v topu neobjevila taky nějaká djentovka. Disperse se věnoval Bizzaro a Cherubian, SickyLiving Mirrors zkoušel, ale nakonec se z desky úplně nerozložil.

Bizzaro: Že Poláci maj líheň na (metalový) muzikanty, ani připomínat nemusím. O to víc mě těší, že katolíci jen nehlásaj proti nebesům a že se tam urodilo i něco moderního a navíc s dávkou emocí. Druhý album Disperse sice přináší hodně moderního djentu, ale ne v úplně tradiční písničkový podobě. Hodně fusion a rozvleklých ploch plných nálad jsou zárukou, že z tohodle žánru sem tam něco zajímavýho ještě vypadne.“
 
 
 
 
CULT OF LUNA - Vertikal (2013)3. – 6. CULT OF LUNA – Vertikal (2013)

Na hlavu nové desky seveřanů Cult of Luna padá zatím vesměs chvála. Jamos pro ni sice hlasuje bez komentáře, ale pro Irdziho je album „super“ a pro Sickyho (ten si recenzi dal už v lednu) „ležérní, vychytané, originální, dokonalé – deska roku 2013!“.

Co by na tohle Metropolis tak asi řekl Fritz Lang?
 
 
 
 
 
 
 
 
 

 

bizzaro

Aby si furt a dokola všichni nemysleli, že jsem totální kompjůtr na zpracování not, tak jsem v březnu poslouchal novýho Davida Bowieho, Nicka Cavea a třeba Combat Astronomy, pak jsem se vrátil i ke starším albům Deicide a hodně poslouchal (nejen nový) Suffocation a další, ale ani jedno z alb mě nenadchlo tolik, abych ho do březtopu dal a aby nakonec tedy nezvítězila data z kompjůtru na zpracování not, viz žebříček výše.

WAR FROM A HARLOTS MOUTH – MMX (2010)
V rámci Bonecrusher festu jsem se vrátil skoro ke všem interpretům, kteří na něm hráli a samozřejmě tedy i ke všem albům WFaHM. A co se nestalo? Voyeur je fantastický, ale až díky němu jsem si uvědomil, jaká nakládačka „dvoutisícdesítka“ je!

SOAP&SKIN – Sugarbread (2013)
Tahle holka je blázen!!! Bezútěšná, schizofrenní a především bezcitná! Pulzující temnota dávkovaná do elektronických beatů a úderů piana s ďábelským hlasem Anji je bonbónek, který by v hrdle zaskočil i samotnému pánu pekel.
 

sicky

1) desky, co jsem za poslední dobu poslouchal a bavily mě:

SUICIDAL TENDENCIES – 13 (2013)
– Těšil jsem se a myslím si, že čekání se vyplatilo. Pestrá, až košatá nahrávka, která má vše, co jsme na ST v minulosti obdivovali. HC–punk, crossover thrash, groove metal i funky–jazzy momenty, takhle to prostě nikdo jiný neumí.

BRUTALITY WILL PREVAIL – Scatter the Ashes (2012)
– Základ je klasicky uřvaný downtempo–hardcore, ovšem zajímavě mixnutý se stoner/sludge metalem a okultní black tématikou. Zprvu nenápadná deska, která nečekaně vyrostla.

BRING ME THE HORIZON – Sempiternal (2013)
– Nadějní metalcore frajírci se vydali vstříc popu a komerci, ale musím uznat, že neudělali špatně. Podle mého dokonalá paralela s Linkin Park. Měkké hitové skladby podbarvené klávesy s výraznými refrény a zapamatovatelnými texty. Čekal jsem něco jiného, ale podle mého neudělali špatné rozhodnutí.

THE SCHOENBERG AUTOMATON – Vela (2013)
– Po dlouhé době zase nějaký deathcore–mathcore mazec, který mě chytil za srdce. Kope to, drtí to a navíc přesně zařezává. Jako bonus pak kvalitní čitelný zvuk. 

INTER ARMA – Sky Burial (2013)

 – Podivný mix sludge–post–black metalu, těžko zařaditelná věc, která zdaleka není dokonalá, ale má svoje jisté nenapodobitelné kouzlo. 

2) Desky, které jsem za poslední měsíc též zkoušel, ale nakonec odložil:
BLEED FROM WITHIN – Uprising (2013)
NORTHLANE – Singularity (2013)
SUBSCALE – The Last Submission (2013)
THE AMENTA – The Flesh is Heir (2013)
SOILWORK – The Living infinite (2013)
PSYCHOFAGIST – Songs of Faint and Distortion (2013)
CLUTCH – Earth Rocker (2013)
INK – The Holy Testament (2013)
THE FLAMING LIPS – The Terror (2013)
DEEZ NUTS – Bout It (2013)
KVELERTAK – Meir (2013)
TERRA TENEBROSA – The Purging (2013)
ZOZOBRA – Savage Masters (2013)
HEART IN HAND – Almost There (2013)
PORTAL – Vexovoid (2013)
VOIVOD – Target Earth (2013)
– Tady stále nevím, jestli ano, nebo ne.
 

brutusáček

TEGAN AND SARA – Heartthrob (2013)
– Indie pop–rockové duo vydalo bezpochyby popovou desku roku 2013!

 MASERATI – Maserati VII (2012)
– Americké future retro, které se mělo představit 14. 4. na Dobešce. Spousta kytar, spousta vesmíru! Soundtrack pro Tron 3.

DEFTONES – Koi No Yokan (2012)
– Sacramento nikdy nezklame!

DAVID BOWIE – The Next Day (2013)
– Nikým nečekán se objevil a zvítězil.
 

shogun

LOVE AND DEATH – Between Here and Lost (2013)
– Pomáhá mi zavzpomínat i těšit se na léto.

MOGWAI – Les Revenants (2013)
– Vynikající soundtrack k francouzské lynchárně.

ROTTING CHRIST – Kata Ton Daimona Eaytoy (2013)
– Postupné porovnávání s oblíbeným albem Aealo.

LENTO – Anxiety Despair Languish (2012)
– Příprava na koncert.

MINDWORK – Etera (2012)
– Blíží se předávkování, měl bych na čas vysadit.

KILLSWITCH ENGAGE – Disarm The Descent (2013)
– Nečekaně dobrý a svěží návrat.

OTEP – Hydra (2013)
– Mnou dlouho opomíjená kapela, ale něco na ní bude.

DEFTONES – Koi No Yokan (2012)
– Jsou zpět a chci je vidět živě!

ATOMS FOR PEACE – AMOK (2013)
– Další superprojekt, tentokrát s uklidňujícími účinky.

POMEGRANATE TIGER – Entities (2013)
– Výborné k čekání na novou desku Scale The Summit.

MASERATI – Maserati VII (2012)
– Láska na první poslech.

THE VACANT EYES
– Příjemný český pokus o moderní prog.

BETWEEN THE PLANETS – Immersion Into the Unknown (2012)
– Konečně to u nás někdo dělá srdcem.

DEAD CAN DANCE – In Concert (2013)
– Po zběžném poslechu si to maminka vyžádala do práce, však já si ji vycvičím.

DYNFARI – Sem Skugginn (2012)
– Další islandské potěšení.

PERSEFONE – Spiritual Migration (2013)
– Snad jediná kapela z Andorry, o které se vyplatí vědět.

DEPECHE MODE – Delta Machine (2013)
– Ještě to bude chtít čas, ale zatím příjemně baví.

VALERINNE – Kunstformen Der Natur (2012)
– Koncert jsem nezvládl, tak snad příště.
 

hanzz strewer

POMEGRANATE TIGER – Entities (2013)
– Přeplácanější instrumentálka: nefunguje jako celek, ale určité pasáže zabíjejí.

NEMERTINES – Death, My Love (2013)
– Zajímavé skloubení sladkých a nebezpečných riffů. Chvílemi dosti Vildhjartoidní, ale celkově osobité.

SEPTIC FLESH – Mystic Places of Dawn (Remastered) (2013)

MY BLOODY VALENTINE – MBV (2013)

MARNIE STERN – The Chronicles of Marnia (2013)

HOW TO DESTROY ANGELS – Welcome Oblivion (2013)

ATOMS FOR PEACE – AMOK (2013)

SLICE THE CAKE – The Man With No Face (2013)

WITHIN THE RUINS – Elite (2013)

MOGWAI – Les Revenants (2013)
 

annal

DEFEATED SANITY – Passages Into Deformity (2013)
Hodně valivejch/kopacích moshovaček, minimum totál výsypek, reminiscence na devadesátkovej brutal, typický techna, super zvuk. Pro mě takovej krok stranou a řekl bych, že si pasáže neoblíbím tolik jako kapitoly nebo žalmy…

WORMED – Exodromos (2013)
Rozhozený džn, atmosféričtější plochy, překvapivý zvraty. UFOBDM.

 SCENT OF DEATH – Of Martyrs's Agony and Hate (2013)
Osm let po debutu. Méně Immolation, více peklodeathu obecného. Vokalistovi zmohutněl hlas. Zvukově podařenej kompromis mezi moderním, hutným a špinavým.

PSYCHOFAGIST – Songs of Faint and Distortion (2013)
Nervní lamači rozlámaného nezklamali. Mathcore nummer eins!

MELEKTAUS – Nexus for Continual Genesis (2012)
Rohatej death metal z Chile. Svojská hniloba/temnota hraná ve vyšších otáčkách.

CENTURIAN – Contra Rationem (2013)
Slušná porce peklodeathu. Oproti Nox míň punkgelcorpse. Skvělá morbidovina Feast of the Cross.
 

gorth

JENNY HVAL – Innocence is Kinky (2013)
– Hval tentokrát přístupněji, ne tak ambientně, různoroději. Ani se nebudu to tu snažit popsat stručně, jen: na dubnový koncert se těším čím dál víc.

SINK – Holy Testament (2013)
– Sludge, ovšem s přesahy do (dark) ambientu a tady i black metalu, hodně solidní rituál.

DISORDER OF DEADEIGHT – Surface (2013)
– Nebál bych se to nazvat „psychedelic punk“, i když sami si říkají prog rock, psych rock, folk a podobně. Další skvělá finská vyjetost.
 

AddSatan

BLOCKHEADS – This World is Dead (2013)
– Že tihle Frantíci patří do špičky grindcore žánru, vím už pár let (nejpozději od destruktivního nášupu Shapes of Misery). Nová deska mi sice už tolik dech nevyrazila, ale pořád je to za poslední dobu nejlepší (skoro) čistě žánrová věc, co jsem slyšel.

VALERINNE – Kunstformen Der Natur (2012)
– Milé překvapení z Rumunska, o to víc, že jde v zásadě o post–rock (/punk/metal + trochu shoegaze a noise), který mě už ve většině případů dost nudí. Psychedelická (a trochu gothic/post–punk) atmosféra, fajn nápady, hrubá basa a drive. Umocněno koncertním zážitkem.

CHAOS ECHŒS – Tone of Things to Come EP (2012)
– Pěkná death/doom/black metal temnota z Francie, okořeněná umně zakomponovaným netradičními nástrojem jménem kannel (estonský druh citery). Pro fanoušky věcí ala Antediluvian, Mitochondrion, Celtic Frost/Triptykon nebo Portal.
 

Deceiver

ROME – Hell Money (2013)
– Tahle deska je poměrně příjemné překvapení pro všechny, kteří čekali, že nebude stát za nic. Není to nejlepší věc od Rome, ale při kvantu nahrávek, které chrlí Lucemburčani do světa, potěší, že mají pořád víceméně co nabídnout. Hořkosladkou atmosféru balad o růžích a prachu v posledních letech nahradila skepse a nejistota. Myšlenkový vývoj je následován tím hudebním. Nenechte se odradit klipovkou This Silver Coil, která je jakýmsi návratem zpět k Flowers from Exile a do kontextu alba zapadá jen stěží, možná jako reflexe časů minulých.

IN VAIN – Aenigma (2013)
– Letošní nahrávka In Vain nepřekonává jejich první ani druhou desku, i tak je však hodna poslechu z několika hledisek. Především je to jasná volba pro fanoušky „podobné hudby“ – opravdu si budete říkat, že vám některé postupy přijdou povědomé. Čas od času dokonce odhalíte přímou inspiraci – nejčastěji Solefald, Borknagar a Opeth. Načichlé Solefald je album mimo jiné i tím, že jak Lars Nedland, tak Cornelius Jakhelln na Aenigmě poměrně hojně hostují. Dalším důvodem, proč si ji poslechnout, je perfektní práce s vokálními linkami. Všichni hráči (kromě bubeníka) zároveň zpívají, Jakhelln jim do toho chrchlá a Lars Nedland haleká. Druhý čistý vokál obstarává Larsův mladší bratr Sindre.
 

Trym

MOUNT MORIAH – Miracle Temple (2013)
– Hodně zajímavý mix popu s ženským zpěvem, country a alternativního rocku. Zkoušet novou muziku naslepo se občas vyplatí.

Pak jsem zkoušel novinky od Hurts, Kvelertak, Boris a Davida Bowieho, ale z ničeho z toho jsem se na zadek neposadil. A tento měsíc musím pořádně protočit nového Justina Timberlaka, po dvou posleších jeho novinka vypadá na mimořádně vypečenou desku, co do komplexnosti něco na způsob My Beautiful Dark Twisted Fantasy od Kanye Westa. 

vlad

TEMPLE DESECRATION – Abhorrent Rites (2012)
Tahle začínající polská parta mě naprosto uzemnila při svojí návštěvě Prahy v únoru, a přesto že demo vzhledem k produkčním podmínkám zdaleka nezní křišťálově, pořád se to poslouchá moc dobře – nekompromisní špinavej death metal s pár BM prvkama, kterej mě jenom utvrzuje v přesvědčení, že přesně tohle je věc, co Polákům fakt jde.
 

GIANNI

WORMED – Exodromos (2013)
Španělé jsou zpátky a v dost ukrutný formě. Opět tu máme vesmír ve své syrové podobě, který je protkaný šíleností, zmarem a agresivitou. Jsem z toho opravdu vlhkej v rozkroku a musím říct, že z trojlístku Wormed, Suffocation, Defeated Sanity, jsou pro mě tím nejlepším právě tihle Španělé. 

Jamos

██████ – Demo (2013)
– Typicky blackové sypačky podpořené niterním vokálem se prolínají s tklivými melodiemi, které tvoří základní stavební prvek pro všudypřítomnou atmosféru nejistoty a beznaděje. Označení post–black je na místě, nutnost dále upírat na tyhle hochy zrak taktéž.

LIGHT BEARER – Silver Tongue (2013)
 

pf

BEYOND DAWN – The Righteous Underground (2013)
– Trocha self–PR, advance k nové desce na Purplesoil, vyjít by měla v dubnu. Živý nahrávky, dema a rarity jedný z nejdůležitějších kapel devadesátých let. 

DEPECHE MODE – Delta Machine (2013)
– Nejlepší DM deska od Ultra, možná nejlepší DM deska vůbec.
 
NEIL YOUNG – Psychedelic Pill (2012)
– Solidní psycho haluz. 

irdzi

CHARLIE HUNTER & SCOTT ANDOMELA – Not Getting Behind is the New Getting Ahead (2012)
– Hodně příjemná dečka. Má slabší místa, má hodně silný místa. Celkově příjemnej poslech, moc dobrej bubeník. A tady odkaz na YT.

ROTTEN SOUND – Species at War (2013)
– Dobrý.

DEVOURMENT – Convieced in Sewage (2013)
– Sranda.
 

D.

ROTTEN SOUND – Species at War (2013)
– Grindcore je zdravej na srdce a Rotten Sound byli moje oblíbená březnová medicína.

THE ALGORITHM – Polymorphic Code (2012)
– Poslední deska nedosahuje původní originality, ale baví mě asi ještě víc. Líbí se mi produkce a rytmika, místy skladatelská zašmodrchanost jinak jednoduchých motivů.
 

Kuba

MARCO SFOGLI – reMarcoble (2012)
– V mých očích hodně nedoceněný kytarista, který vydal koncem minulého roku v tichosti desku reMarcoble. Prvotřídní technika, jež je podřízena skladbám, nikoliv technickému exhibování. Vřele doporučuji (nejen) všem kytaristům.
 

Sud

INTO DARKNESS – Into Darkness (Demo) (2012)
– Nová kapela z Itálie, ženskej death/doom á la počátek devadesátejch let na způsob Mythic nebo Derkéta. Prohnilej archaickej zvuk, dobrý riffy a zachmuřený sóla, správná atmoška jak z původních devadesátek. Doporučeno i fanouškům Asphyx a Dream Death.
 

piTRs

KISS – Monster (2012)
– Baví. Zbytek neřešit.
 

Pan Bö

PANIKK – Unbearable Conditions (2013)

ULTRA–VIOLENCE – Privilege to Overcome (2013)
 

D'aven

OFFICIUM TRISTE – Mors Viri (2013)

HACRIDE – Back to Where You've Never Been (2013)

SOILWORK – The Living Infinite (2013)

MISANTHROPE – Aenigma Mystica (2013)
 

Agnes

THIS MISERY GARDEN – Cornerstone (2013)

THE FALL OF EVERY SEASON – Amends (2013)
 

onDRajs

GAVIN HARRISON & 05RIC – The Man Who Sold Himself (2012)

BRUTALITY – Ruins of Humans (2013)
 

cherubian

AMPLIFIER – Echo Street (2013)

AMPLIFIER – Live In Berlin (DVD) (2013)

STEVEN WILSON – The Raven That Refused to Sing (2013)

DISSIPATE – Tectonics (2012)

THE KOREA – Saturnus (2013)
 

Filipismo

KAVIAR KAVALIER – Musik Aus Ordinationen (2013)

UNFATHOMABLE RUINATION – Misshapen Congenital Entropy (2012)

SODOMA GOMORA – Éra Déra (2013)
 

Black_Hand

VOIVOD – Target Earth (2013)

PORTAL – Vexovoid (2013)
 

DW

ENTROPIA – Vesper (2013)
  

kotek

ENDLESS BOOGIE - Long Island (2013) 
– Krom názvu snad ani není co dodávat, výbornej dřevní rokec, kterej repeticí ždímá do maxima.

BLACK PUS - All My Relations (2013) 
– Brian Chippendale z Lightning Bolt vzal Lightning Bolt a narouboval do nich kolotočový melodie. Z čehož je neuvěřitelně chytlavá popina potopená pod hradbou hluku. 

THE KNIFE - Shaking The Habitual (2013)
– Dost temná, dost divná synthpopová deska. Řekla bych, že experimentálnější než dříve.

LOW - The Invisible Way (2013) 
– Po minulý desce, která mě takřka vůbec nebavila, se tohle zase tváří rozumně.

OLD GRAY - The Autobiography (2013)
– Po dlouhý době i nějaký to screamo, co mě baví.

INTRONAUT - Habitual Levitations (2013) 
– Sednout si s whiskou. 

HOOKWORMS - Pearl Mystique (2013) 
– Vcelku zajímavá rocková psychedelie. 

 
 

  

LooMis

DEREK SHERINIAN – Mythology (2004)

T.R.A.M. – Lingua Franca (2012)

TREPALIUM – H.N.P. (2012)
 

brutusáček

J MASCIS – Several Shades Of Why (2011)
– Mozek Dinosaur Jr, jen sám s kytarou!
 

shogun

ZERO ABSOLU – Automn (2012)
– Příprava na koncert.

SIGUR RÓS – Valtari (2012)
– K práci i relaxaci – miluju Island.

DEVIN TOWNSEND PROJECT – Ghost (2011)
– Hudba do výtahů je krásná i při chůzi po schodech.

ESAZLESA & FIVE SECONDS TO LEAVE – Split (2012)
– Jedna z nejlepších nahrávek loňského roku, těším se živě.

BLACK SABBATH – Black Sabbath (1970)
– To snad ani není možné, jak je ta deska stará a stále vynikající.
 

hanzz strewer

ZS – New Slaves (2010)

RAVELIN 7 – 7 kroků po zamrzlé řece (2011)

VARIOUS ARTISTS – Erik Satie Et Les Noveaux Jeunes (2011)

ALEX ROSTOTSKY – Pictures at an Exibition or Promenade with Mussorgsky (2008)

AUFGANG – Aufgang (2009)

VENTOLIN – Totem (2012)

ARANDEL – In D (2010)

ARANDEL – In D Remixed (2011)

UPHEAVAL – Incubate the Wasteland [EP] (2011)

MEET ME IN ST. LOUIS – Variations on Swing (2007)

ISHITROBOTS – Doom (EP) (2010)

LES TRUCS – Schonen GruB Vom Getriebe (2009)

BETWEEN THE BURIED AND ME – The Parallax II: Future Sequence (2012)

DODHEIMSGARD – Supervillain Outcast (2007)

DIONAEA – Still (2011)
 
Frekventovaní interpreti napříč celým jejich dílem (dle pořadí):

Zahraničí: RUSCONI, KRENG, THE KILIMANJARO DARKJAZZ ENSEMBLE, AND SO I WATCH YOU FROM AFAR, KRAFTWERK, IGORRRBOHREN & DER CLUB OF GORE, WORRYTRAIN, EXTRA LIFEUNIVERS ZÉROHELLA, ZACH HILL, ELEPHANT9JAGA JAZZIST, BIBIO, WOD.

CZ: BOB, WWW, MIDI LIDI, FLOEX, VÁCLAV KOUBEK.

Klasika: E. SATIE, N. MUHLY, D. BJARNASON, M. NYMAN, A. PÄRT, A. SCHNITTKE, A. DVOŘÁK, L. JANÁČEK, P. GLASS, Y. TIERSEN.
 

gorth

TOBY DRIVER – The Slowly Self–Coalescing Album of Vagrant Solo Folkgoth Demos (2012)
– Mozek Kayo Dot si jen tak sedl a vydal parádní sólovku, respektive dvě skladby docela blízko Blue Lambency Downward, první má ovšem navíc naprosto parádní basu.

THE BUG – London Zoo (2008)
– Nádherně dementní elektronika se zatraceně chytlavými beaty a rapem. Ne úplně hip hop. Dávkovat ovšem s rozmyslem, protože se to v hlavě zasekává pevně a nadlouho.

CIRCLE OF OUROBORUS/CROOKED NECKS – Ruins of Resurrection (2010)
CoO tradičně psychedelicky blackově svérázní, až teď jsem ale pořádně ocenil druhou část splitka. Crooked Necks hrají divný, psychedelický, chytlavý post–punk s blackovými prvky, a to skvěle.

Dále: JOZEF VAN WISSEMOLDŘICH JANOTAALUK TODOLO, MAUDLIN OF THE WELL, KAYO DOT, SIDSEL ENDRESEN, SIX ORGANS OF ADMITTANCE.
 

AddSatan

DOWN ON KNEES I´M WEAK – Stolen from Us (2012)
– Parta špinavců z Chemnitz, co na svoje nástroje fakt umí hrát a vyvrací klišé, že stoner/doom musí být repetitivně pomalá (pro někoho) nuda a vykrádačka Black Sabbath. Osobité kompozice, nápadité kytarové a baskytarové linky i rytmika. Řev i nenucený zpěv. Energie (post–)hardcore i doomová zatěžkanost.

COUGH – Ritual Abuse (2010) & Sigillum Luciferi (2009)
– Opravdu extrémní doom/sludge/stoner metal s hodně zlou a zfetovanou atmosférou. Dlouho jsem neslyšel takhle zlověstný vokál (řev i zneklidňující zpěv). Duch Burning Witch povstal z popela.

BOHREN & DER CLUB OF GORE – Sunset Mission (2000) & Black Earth (2002)
– Jejich nejlepší desky. Jedu to po nocích už fakt hodně dlouho a ne a ne se to omrzet. Viz. report.

TODAY IS THE DAY – Willpower (1994)
– Svérázně pomathený noise rock/hardcore/metal. Jak kdyby ještě nasranější Unsane jamovali s The Jesus Lizard a u toho brali nějaké moc moc špatné drogy.

DARKTHRONE – Soulside Journey (1991)
– Dnes už by jeden neřekl, že uměli hrát takhle dobrý death metal švédského střihu a dokonce se snažili (na tu dobu) o nějaké techničtější pojetí (i Fenriz asi tenkrát na bicí hrával víc než 3 hodiny ročně :) ). A z toho zvuku příjemně mrazí! „Into the abyss I fall... Entombed in Cromlech!“.
 

Jukl

MAGMA – K.A. (Kohntarkosz Anteria) (2004)
– Jedno z nejnakopanějších progových alb všech dob. V rámci diskografie kapely přitom zcela paradoxně – placku Magma nahrála po neuvěřitelné pauze a personální očistě, navíc jako první díl Köhntarkösz trilogie (následuje Köhntarkösz ovšem v čase třicet let zpět, spojení těchto dvou alb funguje zvláštním způsobem), možná toho nejmocnějšího, co tahle banda udělala. Ale kdo ví? 

NEUROSIS & JARBOE (2003)
–  To je tak divné album, že od něho nemůžu už asi tři roky odtrhnout uši. Neurosis i Jarboe určitě natočili materiál hrubší, pestřejší, ujetější, zlejší a vůbec víc Satan. Pokud chcete vypadat v očích svého okolí opravdu zle/jinak/hipstersky, volíte Neurosis & Jarboe a tvařte se, že to je pop.
 

Deceiver

MODEST MOUSE
– Tahle skupina rozhodně stojí za připomenutí. Modest Mouse jsou téměř překvapivě nápadití, umí pracovat s dynamikou skladeb a pyšní se jedněmi z těch nejlepších textů, na které vůbec narazíte. Poslední měsíc jedu hlavně desku Lonesome Crowded West (1997). Deska je to poměrně stará, nic na aktuálnosti však neztratila a ani neztratí.

+ MAGMA
 

Trym

THE NATIONAL
– Všechno, nejvíc Boxer (2007). Nový objev (díky titulkům devátého dílu druhé série Hry o trůny), nová láska. „Sad Songs for Dirty Lovers“ je nejen název jednoho z alb, ale taky dokonalé vystižení jejich stylu.

PRIMORDIAL
– Všechno. Už nějakou dobu moje metalová #1.
 

vlad

CATTLE DECAPITATION – Monolith of Inhumanity (2012)
– Věci načichlý grindcorem mě málokdy nadchnou, ale tohle album je teda pořádná výjimka. Nápaditý, silný a dokonce i s atmosférou.

IN SLUMBER – Stillborn Rebirth (2003)

YEAR OF NO LIGHT – Ausserwelt (2010)
– Post–metal/sludge/post–rock. Dost velká část post–věcí na mě velmi rychle začne působit poměrně genericky, nicméně Year of No Light naprosto vynikaj svojí epičností – obzvlášť pak strhující dvouskladbovej, dvacetiminutovej epos Persephone.

DESIDERII MARGINIS – That Which is Tragic and Timeless (2005)
– Jedno z mých nejoblíbenějších ambientních alb a asi jediný, ke kterýmu se víceméně pravidelně vracím. A skladba It's a Cold Trail je prostě nejvíc.
 

GIANNI

MESHUGGAH
– celá diskografie

ION DISSONANCE – Cursed (2010)
 

Jamos

BIRDS IN ROW – Cottbus (2011)
– Skrze You, Me and the Violence, prozatím aktuální album těchto emotivně–hardcorových Frantíků, jsem se dostal i k jejich prvotnímu EP Cottbus. To, stejně jako novinka, nabízí pálivou porci svojského pojetí tvrdě kytarového screama, jež nepostrádá vypjatost, intenzitu ani melancholii a v některých pasážích evokuje třeba takové Converge.

EVERY TIME I DIE – Hot Damn! (2003)
 

pf

UNHOLY – Rapture (1998)

MARTYRDÖD – Sekt (2009)
CESARIA EVORA – Miss Perfumado (1992)

MUSLIMGAUZE – Betrayal (1993), Eye For An Eye (2001), Mullah Said (1998)

SCORN – Gyral (1995)

SIMM – Welcome (1998)
 

irdzi

PLASTER – Zyprex 500 (2011)
– Taková slušná elektronika z Milána – s tím, že Zyprex 500 je jejich prvotina a podle mě se to dá poslouchat furt dokola – dobrý beaty, není to vlezlý, netlačí žádný názory…
 

 THE NEW MASTERSOUNDS – Breaks from the Border (2011)
– Funk… prostě funk. Stejně jako u Plaster se mi starší deska líbí víc než novinka. Člověk z hudby chytne tak akorát dobrou náladu – těžko popisovat proč, ale líbí se mi to.
 

GAZA – No Absolutes In Human Suffering (2012)
– Bomba!!!

CANNIBAL CORPSE – Torture (2012)
– Super.
 

D.

RADIOHEAD – Supercollider / The Butcher (2011)
– Dle mého názoru výborný (skoro) čtvrthodinový single.

CANNIBAL CORPSE – Kill (2006)
– Detmetalový retro.

TOMAHAWK – Mit Gas (2003)
– Přečetl jsem si tu recku na nový Tomahawk a hned jsem dostal chuť poslechnout si starší. Jedna z desek, co mě po letech baví furt stejně, jak když byla nová.

PLASTER – Platforms (2011)
– Výborný elektro kolovrátek z Itálie.
 

Kuba

ALLAN HOLDSWORTH – Atavachron (1986)
– Jsem přesvědčen, že je zbytečné psát cokoliv na adresu tohoto kytaristy. Osobně ho považuji za jednoho z nejlepších kytaristů vůbec. Kdo vzal alespoň párkrát kytaru do ruky, musel na jeho jméno narazit.

ALLAN HOLDSWORTH – Secrets (1989)
– Platí totéž, co jsem psal výše. Právě Secrets s Atavachron patří mezi mé nejoblíbenější desky. Škoda slov – TOP třída!
 
PROGHMA–C – Bar–Do Travel (2009)
Bar–Do Travel je deska, kterou jsem od vydání odložil k ledu, abych ji po čtyřech letech znovu oprášil a nechal se jí doslova učarovat. Vše, co mi ze začátku na desce vadilo (zpěv, dlouhé pasáže), mi teď dokonale sedí do celkového kontextu Proghma–C.
 
DISAVOWED – Stagnated Existence (2007)
– Při oprašování archivu nezůstalo pouze u Proghma–C. Právě Stagnated Existence mne přikovala do křesla stejně jako před lety. Neskutečně silná nahrávka! Už by mohli pánové začít něco nahrávat.

Sud

ESKHATON – Nihilgoety (2011)
– Poslední dobou sjíždím hodně OZ kapel a kromě provařenejch věcí mně teď nejvíc nakládá tahle deska, kterou vydal Anastasis (Dead Congregation) na jeho Nuclear Winter Records. Šílená smršť nasypanýho psychodeathmetalu oscilující někde mezi Incantation a Portal, komplexní náladový kompozice, ale zároveň barbarskost v duchu australskej hellraiserů utrženejch ze řetězu. HAIL SATAN KUNTS!

CULT OF FIREBLASPHEMY, DARK SONORITY, INCANTATION, BLOOD OF KINGU + kapely, co budou na Prague Death Mass.
 

piTRs

69 CHAMBERS – Torque (2012)
– Projekt manželky T. Vetterliho (Coroner), který zde působí jako kytarista. Příjemné písničky s nevtíravým ženským zpěvem.

DESULTORY – Bitterness (1994)
– Druhá vlna švédského DM. Údernost, melodika, atmosféra.

RAINBOW – Rising (1976)
– Dokonalost…?

XENTRIX – Kin (1992)
– Britský thrash na svém vrcholu.
 

Pan Bö

ASUNDER – Works Will Come Undone (2006)
– Funeral doom – 2 skladby na 72 minutách.

ROYAL TALONS – Royal Talons EP
– 46 minut .).

BIO–CANCER – Ear Piercing Thrash (2012)

CHRONOSPHERE – Envirusment (2012)
 

D'aven

BEYOND CREATION – The Aura (2011)
 

Agnes

GRAVEYARD – Hisingen Blues (2011)

SAMSARA BLUES EXPERMENT – Revelation & Mystery (2011)

M:40 – Diagnos (2012)
 

onDRajs

NETRA – Sorbyen (2012)
 

Cherubian

CROWPATH
– vše

DODECAHEDRON – Dodecahedron (2012)
 

Filipismo

SICK – Satanism, Sickness, Solitude (2008)

MICHAEL JACKSON – Thriller (1982)
 

Evilmolit

ULVERFAITHLESS, POTHEAD, BLACK HOLE 23.
 

Lunaris

POSSESSED – Beyond the Gates (1986)
 

Jeelwert

DARK THRONE - The Undergound Resistance
  

kotek

DANNY BROWN - XXX (2011) 
– Skvělej špinavej hip hop. 


zobrazit vše

Oblíbená deska Cannibal Corpse jo? Myslím, že Vile. Ta je super. Dlouho jsem jí neslyšel, ale s kámošem jsme u toho koukali na Brain Dead a vánoce jako noha. Jo taky Corpsegrinder mě tam tenkrát bavil. No až budu jednou otevřenej pustím si Brain Dead při posledních Morbid Angel. Chtěl jsem to zkusit při posledních Suffocation, ale nějak nevím. Moc technický a rozmanitý a málo sypaček na kydlení zombíků? Mimochodem nevíte, co dělají Mortician?

no... docela nálož :), práce nemálo... překvapilo kolik "spících" zahlasovalo... škoda těch některých nekomentovaných položek, popř. nic moc neříkajících komentářů....

D. a Tomahawk - Mit Gas přesně... stejně tak Anonymous...

a ten link z Cough na Amenra je poměrně nešťastný :), aneb když dva dělají "totéž".... ale to je fuk a detaily...

- donahozen koteček.

   bizzaro:
Cherubian: A stojí vám ta práce vůbec za to? Deska roku prosim, ale deska měsíce...
Bizz: jo, protoze tohle je dlouhodobe clanek, o ktery mi lidi pisi - tipy a doporuceni s drobnymi komentari od ruznych autoru, ke kterym se jinak nedostanou. samotnyho me bavi se docist naky tipy treba od Gortha, protoze o vsem recku nenapises, ze jo.
a za druhy, na Marastu tak nak i tradice - prvni vysla 04/2008
  

přesně tak. navíc z desek měsíce se dá sestavit deska roku, opačně to nefunguje; základní stavební kámeny je třeba uctívat :)

jinak ty MBV 2013 jsou fajn.

a jinak update: BEYOND DAWN 2CD až v květnu, enstíháme lisovat před dovolenou

   Cherubian: koukám že už se blížej ti noví HACRIDE. Sem zvědavej s čim po tak dlouhý době přídou.  
vyborny to je!

Dobrá dobrá. Jinak koukám že už se blížej ti noví HACRIDE. Sem zvědavej s čim po tak dlouhý době přídou.

   Cherubian: A stojí vám ta práce vůbec za to? Deska roku prosim, ale deska měsíce...  
jo, protoze tohle je dlouhodobe clanek, o ktery mi lidi pisi - tipy a doporuceni s drobnymi komentari od ruznych autoru, ke kterym se jinak nedostanou. samotnyho me bavi se docist naky tipy treba od Gortha, protoze o vsem recku nenapises, ze jo.
a za druhy, na Marastu tak nak i tradice - prvni vysla 04/2008

A stojí vám ta práce vůbec za to? Deska roku prosim, ale deska měsíce...

aktuálně

diskuze