Album prosince 2019

Album prosince 2019

Ani prosincové svátky s námi nepohnuly a žebříčku vládne čerň a v ní schovaná smrt.

1) ALBA MĚSÍCE: žebříček nejposlouchanějších alb s komentáři Marasťáků

2) AKTUÁLNÍ ALBA: seznam alb, které nedostaly více hlasů a jejichž stáří je maximálně 6 měsíců a jsou tedy zařazeny individuálně dle jednotlivých Marasťáků

3) STAROBY: v druhé části seznamu najdete desky, které vyšly dříve – řazení stejné jako u 2)
 

(3) AVSLUT - Tyranni (11/2019)

- vynikající album a důkaz, že nemusíš vymýšlet novou věc, když umíš dokonale hrát. Předchozí Deceptis bylo výborný a tohle je snad ještě o kousek lepší. 666! (vaněna)

- Švédové existují od roku 2016, ale na kontě mají dvě EP a dvě velké desky. Tahle pětice to do posluchačů sype bez respektu. Nechybí majestátní melodika, ale i sypanice. Naděje klasického skandinávského black metalu, kde slovo METAL je na prvním místě. (onDRajs)

- očekávání naplněno, dávám do desky roku. (Gába)
 
 
 
 
 
 
 
 
 

(3) NEDXXX - Nedxxx (12/2019)

- excelentní propojení Abigor (total worship) a DsO, ale bohužel jen na side A. Pak už dávám smutníka a prosím, aby trápení skončilo. (vaněna)

- snad každý prosinec vyjde jedna z nejlepších blackmetalových desek roku, a to letos potvrdili Nedxxx. Nová, neznámá a vlastně bezejmenná kapela z elitního labelu Norma Evangelium Diaboli. Díky starším vydání labelu a hudební podobnosti lze však téměř s jistotou říct, že se na Nedxxx podílí někdo z Abigor. Fractal Possession odsud totiž smrdí nepřeslechnutelně. Pokud tedy máte rádi avantgardní éru Abigor, mohu Nedxxx rozhodně doporučit. A vůbec mi nevadí, že je druhá půlka desky klidnější, méně hudební a hodně ukecaná. (Bandcamp) (mIZZY)

- zpočátku jsem nabyl dojmu, že se jedná "jen" o hodně dobrou kopírku Abigor z období Fractal... a Time..., jenže zjevujou se tam další a další věci... a začínám na tom pomalu docela ulítávat. Údajně se jedná o all star grupu hudebníků z NoEvDia, ale o tom budou vědět určitě lépe povolání... (Gába)

(2) HIDEOUS DIVINITY - Simulacrum (11/2019)

- tvrdil jsem to o předchozích deskách, tvrdím to i o téhle - v podstatě jí není co vytknout. Bohaté nápady, skvělý zvuk. HD jsou jednoduše zárukou. (Kuba)

- další deska, opět dobrý, ale něco mi tu k tomu, abych zvolal „JO!“, maličko chybí. (bizzaro)
 
 
 
 
 
 
 
 
 

(2) HOUR OF PENANCE - Misotheism (10/2019)

- ačkoli nejsem skalní fanda, který by jel Hour Of Penance každý den, kvalita nahrávky je nesporná. (Kuba)

- další deska a opět kvalita. Místy ten nablacklej odér HoR sluší. (bizzaro)
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

(2) NILE - Vile Nilotic Rites (11/2019)

- poslední dobou se mi kapela vzdalovala a vzdalovala, ale novinkou jsem zase blíž. Pomyslný vrchol mají za sebou, ale tady nezbývá než smeknout klobouk a užívat si poslech. (Kuba)

- čím víc to poslouchám, tím víc mě to baví! Čerstvá krev se vlila do Nilu a doteklo tak plno nových nápadů, které vyvolávají majestátní obřad, až se všechny sarkofágy (ne hroby!) otvírají. (bizzaro)
 
 
 
 
 
 
 
(2) NYOGTHAEBLISZ – Abrahamic Godhead Besieged by Adversarial Usurpation (12/2019)

- konečně po 17 letech existence vychází novinka Nyogthaeblisz, extrémní a přehrocené kapely po všech stránkách. Chápu, že to absurdní přehánění někomu už může lézt krkem, ale pro mě je to vrchol letošní sezóny. Deska dojde až po Novým roce, ale už teď (po předplacení) můžeš předhoňovat na Bandcampu. (vaněna)

- pořádný noise-blackový chlív. Účinná kombinace war metalu s elektro bordelem. První plnohodnotná nahrávka kapely a nejlepší věc, co zatím vydali. Jednak se jedná o první jejich materiál, který se dá seriózně poslouchat od začátku do konce a má trochu normálnější zvuk, ale furt to je dost solidní prasárna, aby se Nyosyfilis nestali jen tupou mlátičkou bez přidané hodnoty. Jestli nějaký výplach vyvážil tu hromadu vánočního patosu a nevkusu, byla to tahle deska. (Bandcamp) (mIZZY)
 
 

 
 

vaněna

CONCRETE WINDS - Primitive Force (08/2019)
- dotahuju resty, srpnový death metaly, který mi utekly. První je CW, bezvadný surový death metal s primitivními riffy a výjimečnou atmosférou a vyndaností Sadistik Execustion. Jeden z mála zásadních letošních tvrdých death metalů.

MEFITIS - Emberdawn (08/2019)
- a druhej rest je zázrak americkýho death metalu, kterej dá vzpomenout na základní kapely devadesátých let a přitom je pořád dostatečně originální, abych ho nenazval nějakým worshippingem nebo ironickou retro pičovinou (20 bucks spin!). Zvuk není zbytečně do BDM, takže rifffestival pořádně vynikne. 

mIZZY

REVEAL – Scissorgod (11/2019)
- i když mě předchozí deska ani koncert až tak nedostaly, letošní nahrávce Scissorgod rychle přicházím na chuť. Z původně punkblackové parodie Negative Plane se začíná stávat čím dál vyzrálejší kapela s dobrými riffy, chytlavou rytmikou a dnes i výraznějšími psych-rockovými prvky. Punkový drive a syrová esence však zůstávají zachovány. Dost možná jedna z nejsvéráznějších letošních desek. (Bandcamp)

LVME – The Blazing Iniquity (10/2019)
- docela slušná blackmetalová deska. Hodně riffů zde dost připomíná Island (takže logicky i Francii), a to i zvukově. Pár poslechů si určitě zaslouží. Otázka zní, zda je něčím opravdu výjimečná? Zatím mě ale baví a s dalšími poslechy postupně roste. Vydali From Below Productions. (Bandcamp)

ARRM – II (12/2019)
- druhé album této Polské kapely, kde mimo jiné působí lidé z Thaw, Furia a Gruzja. Psychedelický rock/ambient, čtyři skladby, velká pohodička. (Bandcamp)

KWADE DROES – Onder de Toren (11/2019)
- tahle nizozemská banda chrlí novou nahrávku co rok, ale zajímavost i kvalitu si docela drží. Opět mix hodně syrového black metalu a trochy psychedelie. (Bandcamp)

PERMON BALET SUPERSTAR – Hic Sunt (05/2019)
- to abyste věděli, že jedna z nejlepších českých kapel letos vydala novou desku. A je samozřejmě fajn, byť předchozí Nic mě asi baví víc. (Fairpricemusic)

LITURGY – H.A.Q.Q. (11/2019)
- zajímavý experiment a podivně vyhrocená avantgarda? Ano. Poslouchatelná hudba nebo black metal? Ne. Hipsteřina? Totálně! Lepší než Deafheaven? Ha, a která kapela není? (Bandcamp)

piTRs

DIAMOND HEAD - The Coffin Train (05/2019)
- letošek přál NWOBHM. Stejně jako TYGERS OF PAN TANG, i jejich současníci přišli se silným a ultimátním matrošem.  

SODOM - Out of the Frontline Trench (11/2019)
- tak mě ten svěží vítr (co vítr, doslova vichřice), který chtěl Angelripper totálním překopáním sestavy vyvolat, zanesl až k pilotnímu videu odpadlíků BONDED. A mám pocit, že pokud SODOM vydrží jejich aktuální "forma", dostanou od Bernemanna a spol. řádně přes krovky. 

JSt

EQUIKNOXX - Eternal Children (06/2019)
- dancehallové mutace potřetí, tentokrát s vokály. To, co se děje s rytmy, prostě nedávám, strašně stažené a rozhozené zároveň. Good Sandra a Grave patří do top 10 tracků roku.

MC YALLAH X DEBMASTER - Kubali (09/2019)
- středoafrická tribální elektronika ovlivněná grimem a dalšími západními styly. Hodně solidní, hodně specifické.

INDIRA VALEY - Yemas (08/2019)
- extrémně pěkný ambientní folk, cca. Místy mi to trochu připomíná Naervaer.

AddSatan

DEATHPROD – Occulting Disk (10/2019)
- po 15 let letech (nepočítám-li split s Biosphere) od poslední Morals and Dogma konečně zase dlouhohrající deska. Hudba Helge Stena osciluje někde mezi (dark) ambientem, noise a drone, možná by se dalo v některých skladbách mluvit i o „power ambientu“? Spíše strohé, ale poměrně zvláštní, fascinující zvuk/y. Častý je dojem kroužení, přibližování a vzdalování se čehosi, spíše abstraktního, většinou to působí cizím, zneklidňujícím až zlověstným dojmem. Úvodní Disappearance / Reappearence nevyzní tak ničivě jako naživo, ale i tak (při náležité hlasitosti) jistou sílu má.  Ovšem taková Black Transit… je solidní nátlak i z nahrávky. (Bandcamp)

Herelson

OGARYA - Inclination (12/2019)
- death. (Bandcamp)

REASONING REFLECTIONS - Saṃsāra (12/2019)
- prog death. (Bandcamp)

SINGULARITY - Place of Chains (11/2019)
- tech black/death (Bandcamp)

onDRajs

MISERY LOVES CO. - Zero (11/2019)
- další z kapel, co po letech letoucích vydala desku. Disillusion, Sacred Reich, Exhorder a teď Misery Loves Company. Na první a druhou desku jsem přísahal, Zero ale vůbec neobsahuje industriální hřmot, řev nebo samply, je to taková písničková pohodička.

MAGMA - Zëss (06/2019)
 v podstatě jediný nápad rozvíjený na ploše 37 minut, jedna skladba o sedmi dějstvích. Na Magmu velmi melodické, pozitivní a orchestrální. Vedle Francouzů hraje i Pražský symfonický orchestr.

AMON TOBIN - Fear in a Handful of Dust + Long Stories (04/2019 a 10/2019)
- ve zdejší záplavě (často podřadného) black metalu úplně zapadla informace, že po osmi letech vyšel nový Amon Tobin. A hned dvě alba! Už na ISAM bylo zřejmé, že Amon opouští přehledné rytmy a pouští do elektronické zvukomalby. Ne jinak tomu je na Fear in a Handful of Dust a Long Stories. Zatímco jedna zní jako mozaika glitche na způsob "zvukové instantní polévky", druhá spíš sází na ambietní plochy. Už je to někde úplně jinde než třeba klasika Permutation...

LooMis

THE ACACIA STRAIN - It Comes in Waves (12/2019)
- další matadoři scény a jo, pořád dobrá deathcore/disonantní masírka.

MESHIAAK - Mask Of All Misery (11/2019)
- Jon Dette Australany nakopnul na debutu, na dvojce byl nahrazen Davidem Godfreym a tím veškeré změny končí. Příjemný melo heavy/thrash.

AVATARIUM - The Fire I Long For (11/2019)
- druhá deska bez Leifa Edlinga, který se stáhnul zpět ke Candlemass, nicméně, stejně jako u předchozí desky, Hurricanes and Halos, ani novinka tím nijak neutrpí a kapela si jede dál svým vlastním melancholickým tempem. Nechte se unášet nádherně mámivým hlasem Jennie-Ann Smith a riffy, které nikam nepospíchají.

NORMA JEAN - All Hail (10/2019)
- kdysi hudebně zlobiví „normažán“ v posledních letech trochu polevili s energií, ale novinka sestupnou tendenci zastavuje. Sice tu není na metalcore nic objevného, jsou tu skladby takřka povinné v rámci stylu, ale mimo to se zde nacházejí fragmenty jiných stylů (djent, prog), které tak příjemně poslech osvěžují, aniž by to nabourávalo metalcorový základ.

Gába

KAKOTHANASY - Dystomorph (11/2019)
- překvapivě dobrý švýcarský BDM.

NAILCROWN - Coronation (12/2019)
- blackened death smršť s dobrým čistým zvukem. 

BLOOD INCANTATION - Hidden History of the Human Race (11/2019)

SAMMATH - Across the Rhine Is Only Death (10/2019)
- a tak jsem je vzal holt na milost... za tu nekompromisní agresivitu... a bubeníka, kterýho mi bylo líto, páč těžce nestíhá... Každopádně, tupovyhlazovací náser black metal.

TEITANBLOOD - The Baneful Choir (10/2019)

bizzaro

CATTLE DECAPITATION - Death Atlas (11/2019)
- nový Cattle bavěj včetně skřetovských refrénů!

NORTHLANE – Alien (08/2019)
- Alien je výtečná deska. Něco jako rockový Prodigy, něco jako metalový Manson, něco jako numetaloví Meshuggah, něco jako… Northlane!

CAR BOMB – Mordial (09/2019)
- i když se dosladilo a vlila smetana, furt jde o silný kafíčko vlastní značky. Tešing na koncert!

UNPROCESSED - Artificial Void (08/2019)
- chybělo málo a málem jsem tenhle progový skvost minul!

VITRIOL - To Bathe From The Throat Of Cowardice (09/2019)
- deathmetalová perla!

THY ART IS MURDER - Human Target (07/2019)
- umělecký vraždování jsem přehlížel (asi jako většinu deathcoru), ale osud mi je přihrál do cesty a deska má zacíleno velmi přesně a jako celek tlačí a překvapivě baví - žádná lopata!

DESPISED ICON - Purgatory (11/2019)
- vyloženě rozmrdávačka to není, ale svý kvality to má a nějakou tu zábavu Očistec vykonal.
 
 

 

Kuba

THE FACELESS - Planetary Duality (2008)
- jedenáct let, ale všechno funguje přesně jako po vydání. Jednoznačně stylový milník, který měl, má a bude mít řadu následovníků. Nutno dodat, že zaslouženě.

JSt

GRANDMASTER MASESE - s/t (03/2019)
- hráč na keňský nástroj obokane, podivuhodná věc.

HARESS - s/t (03/2019)
- nijak převratný, ale extrémně solidní psych folk/rock, místy to dost upomíná na Six Organs of Admittance. 

DAVID TERRY + EYE SPIRIT - The White Horse Of The Sun (02/2019)
- David Terry loni debutoval nádhernou dronovou deskou Sorrow a letos navázal neméně povedenou kolaborací. Akordeon, cello, občas hlas, jednoduché a silné.

onDRajs

KRYPTS - Cadaver Circulation (05/2019)
- vrátil jsem se k tomu a dobře jsem udělal! Těžko letos hledat na poli pomalého death metalu atmosféričtější nahrávku. Pomyslný mix Incantation a Evoken. Finové zrají jako víno, klidně bych jednu skladbu přidal, 37 minut je málo!

GONG - The Universe Also Collapses (05/2019)
- druhá deska Gong bez Allena (R.I.P.). Zatímco Rejoice! I'm Dead! sázela na kratší skladby, letošní věc stojí na delších písních a psychedelických plochách typických pro geniální You (1974). Řekl bych, že to tam furt je.

CAR BOMB - w^w^^w^w (2012)
- tuhle desku jsem docenil po sedmi letech, tomu říkám úlet. I když člověk absolvuje 50 poslechů, vůbec není možné prohlásit, že to má naposlouchané. Dobré je to srovnat s Mordial, to je proti tomuhle úplná havaj. Tahle deska zabíjí. 90/100

Gába

KONFLICT - Trigger Universal Conflict EP (2018)
- krutě diktující black/noise/grind ze Srí Lanky.

bizzaro

NОRDJЕVЕL - Nесrоgеnеsis (03/2019)
- jsem zjistil, že jsem sem Necrogenesis vůbec nedal, a to ho poslouchám několik měsíců. Za mě jedna z nej blackovek i alb roku, ten riffing je místy nehoráznej!

WHITECHAPEL - The Valley (03/2019)
- Whitechapel maj odvahu, kolik tohle asi jejich fanoušků odradilo? Naroubovat do deathcoru tuhle „popinu“ (alternativní rock-metálek) se jim ale povedlo.

NIGHTBRINGER - Terra Damnata (2017)
- tady někdo má rád Emperor. Kytarově propracovaný black, až se nechce ani dumat, kolik toho kytaristé nad vymýšlením všech těch trylek a výjezdů museli strávit. Baví stále.

SLAGMAUR - Thill Smitts Terror (2017)
- depkoidně schizoidní fluidum, industriální nádech, zhýralé melodie a pekelné střední až pomalejší tempo.

LOCK UP - Demonization (2017)
- když nemaj Napalm Death novou desku, dá se spolehnout na tuhle chásku. Ale ňák bych to zas jako nedémonizoval, funkční sypec.


Přispěj do diskuze

zobrazit vše

vanena: hm ani ten zvuk/mix mi ničím nějak zvlášť dobrej nepřijde, celkově ne špatný, ale mj. vokál často až otravně vytaženej, z bicích tam moc dominujou (a někdy jsou slyšet téměř jen) měkký, čvachtavý kopáky (mj. bych si tipnul, že jsou programovaný, jsou dost jednoduchý), když jsem to teď s odstupem zase zkoušel, tak mi to přijde ještě slabší než v době vydání, hodně (až moc) naivity blacku, ale i bubu ambientu cca kolem roku 95 v tom je.

No, vlastně bych se divil, kdyby tě ten Deathprod bavil, hádám, že to na tebe bude až moc abstraktní. Ale třeba Black Transit... z toho zkus a celkově asi druhá půlka lepší, byť mě postupně začala víc bavit i ta první.

tak ještě aby se Šéfovi Najtbringrrr nelíbil, však je to metal!

No, ono tam toho čistě mluvenýho slova na té druhé straně zas až tak není. Furt je to podložený minimálně ambientními prvky a kytarami, ale ono se to kolikrát i solidně rozjete. Viz třeba začátek sedmé části. Rozhodně nemohu říct, že by třeba první půlka byla hudební a druhá pouze o kecech. A vůbec, ono to funguje dobře jako celek a přijde mi škoda se o tu druhou půlku okrádat, byť chápu, že tě to tolik nebaví. To je skoro jako poslouchat od Adaestuo metalový songy a srát na ambient, kterej je mnohdy ještě mnohem lepší než ten metal :)

na adaestuo oceňuju v první řadě zvuk a mix, takhle dobře a propracovaně jsem desku neslyšel znít leta (ale pohybuju se teda hlavně v kanále, vysoký umění mě většinou míjí). po čase se mi dost ohrála a vracel jsem se pak už hlavně k těm ambientním částem.

A díky za tip na deathprod, kdesi jsem si to uložil k poslechu a zase zapomněl :)

(edit. už tam je) jsem poslal tip pozdě a Loomis už to asi nezaznamenal (byť dle jeho reakce jsem si myslel, že jo), tak alespoň sem:
DEATHPROD – Occulting Disk (10/2019)
- po 15 let letech (nepočítám-li split s Biosphere) od poslední Morals and Dogma konečně zase dlouhohrající deska. Hudba Helge Stena osciluje někde mezi (dark) ambientem, noise a drone, možná by se dalo v některých skladbách mluvit i o „power ambientu“? Spíše strohé, ale poměrně zvláštní, fascinující zvuk/y. Častý je dojem kroužení, přibližování a vzdalování se čehosi, spíše abstraktního, většinou to působí cizím, zneklidňujícím až zlověstným dojmem. Úvodní Disappearance / Reappearence nevyzní tak ničivě jako naživo, ale i tak (při náležité hlasitosti) jistou sílu má. Ovšem taková Black Transit… je solidní nátlak i z nahrávky. www.deathprod.bandcamp.com/album/occulting-disk

I když jsou ty další projekty/kapely lidí z Nightbringer povětšinou fajn, tak stejně mi N. z toho všeho přijdou výrazně nejlepší, byť to taky není vyloženě kdovíjakej zázrak, ale z tý melodičtější/harmoničtější staro-nový occult blackový vlny jsou nejlepší (i když na poslední desce jsou tam snad častěji slyšet Cradle of Filth na speedu než Emperor :) ). Ten hype Adaestuo jsem taky nechopil, ani ten vokál mě kdovíjak nebere, jo, snaží se, ale nějak "to" (přesvědčivost?) tam (pro mě) není, kompozičně místy dobrý, ale častěji nuda.

Nedxxx: já obecně mluvený slovo neposlouchám, takže i když je to třeba super, já zůstanu na straně A :) (a celý to vlastně má 30 minut a pokud mě z nich +/- 12 nebaví, nemůžu to považovat za kulervoucí záležitost.

Aaestuo je přece hudba pro každýho, mňam do píči

Tvrzení, že NEDXXX je excelentní jen na A side odmítám. Čím déle to poslouchám, tím více mě ta druhá půlka baví. Pátý song je pro mě snad vrchol celého alba.
Jinak další projekty borců z Nightbringer samozřejmě super, ale nejsem si jistej, zda třeba Adaestuo je úplně hudba pro Bizze. Třeba ale jo :)

bizz: mimochodem, že tě baví nightbringer, to si mě dost překvapil, sleduješ i další projekty borců? (jestli ne Akhlys, tak Adaestuo minimálně za pozornost stojí)

aktuálně

diskuze