Album října 2019

Album října 2019

Podává se říjnová deska - zakousnout se můžete do šťavnaté porce blacku, jako přílohu podáváme prog a death, vše dochucené párem experimentálních výplachů. Inu správný Marast.

1) ALBA MĚSÍCE: žebříček nejposlouchanějších alb s komentáři Marasťáků

2) AKTUÁLNÍ ALBA: seznam alb, které nedostaly více hlasů a jejichž stáří je maximálně 6 měsíců a jsou tedy zařazeny individuálně dle jednotlivých Marasťáků

3) STAROBY: v druhé části seznamu najdete desky, které vyšly dříve – řazení stejné jako u 2)
 

(5) MAYHEM - Daemon (10/2019)

- ne, že by snad s novýma Mayhem bylo něco v nepořádku, vypůjčím si slova Franty N. "jak by asi znělo De Mysteriis, kdyby tehdejší sestava uměla opravdu dobře hrát a měla prostředky na opravdu dobrou produkci" a Gáby "kytary neřežou jak by měly. A celkově tak nějak nic překvapivýho." Úctyhodnej počin, kterej se dá docela dlouho a dobře poslouchat. (vaněna)

- ano, je to tady. Moješunka se s novou deskou opravdu vrací do časů DMDS a minimálně dobrý zvuk atmosféře nahrávky pomáhá. A i když stále nejsem přesvědčen o kvalitách novinky, poslech celého alba mě poměrně baví. Nevadí ani, že není tak propracované a technické jako Blasphemerova éra. Na druhou stranu, nebýt Falsified and Hated s burzumáckými klávesami a pár konkrétních momentů z dalších skladeb, asi si nevybavím song, který by mi vyloženě utkvěl v paměti. To možná i Esoteric Warfare mělo chytlavější pecky. On se Daemon ale ještě uleží, a uvidíme. No a hlavně jsem zvědavý na živák! (mIZZY)

- tahle deska sedí jak prdel na hrnci. Tak je to správné, tak to má být. (LooMis)

- Daemon Mysteriis Daemon Sathanas a vykopání aury devadesátek. Takovejdle blekoš snad musí bavit každýho, a proto chápu i nějaký ty negace okolo desky, který směřují na vykalkulovanost, opakování vyřčenýho a nulový vývoj. A mají pravdu, ale spočítaný a vykalkulovaný to maj Mayhem sejtn dobře. (bizzaro)

- no, minimálně opět trošku jitří vzduch. Já se teda přikláním na tu stranu síly, která tak nějak z toho má fajn poslech metalu, než abych řešil vykradenost a vyčpělost kapely, jasně je to dobrý vědět, jasně měli lepší desky (pořád nejlepší je beztak Ordo, haha) a ano mají i navíc, ale s démonem jsem spokojenej. (brutusáček)

(4) LEPROUS - Pitfalls (10/2019)

- novinka od Leprous mi pěkně zamotala hlavu. Na jedné straně lacinost pod úroveň s nesnesitelnou podbízivostí, na straně druhé neuvěřitelně působivé skladby. Bude to chtít ještě čas, ale už teď je jasné, že tato deska bude lidi rozdělovat na více táborů. (Mystic)

- progová nádhera s vlastním xichtem. Leprous riskují a používají v tvorbě nový zbraně, ale srdíčko je tam furt velký. (bizzaro)

- předchozí Malina byla The Congregation číslo dvě. A vlastně i The Congregation byl následovníkem Coal. Co tím chci říct? Leprous sice vydávají dobré desky, ale podobné jako vejce vejci. Pitfalls konečně značí odklon od dosavadních počinů, sice není nijak obří, ale i to se cení. Leprous nabízejí jasné hity jako Below, ale také popové kousky, hodně intimní věci, ale i kolosy, jako je poslední The Sky Is Red. Jedinou skladbu, která měla přes deset minut, měli naposledy na Bilateral. Měknutí sice pokračuje, ale Pitfalls je rozhodně pestřejší album než Malina. (onDRajs)

- uchovám si vzpomínku na ten koncert na Chmelnici, ten byl fantastický, nová tvorba je dost popina. (brutusáček) 

(3) OPETH - In Cauda Venenum (09/2019)

- nádhera. Nazpívat desku v rodném jazyce vyšel. Je slyšet, že Mikael dozrál ve fantastického zpěváka, a možná se i tím se sám cítí na zpěv v mateřštině. Ale nejen vokály (tradičně už se místo do hloubek chodí jen do výšek) jsou úžasné a vůbec celá kapela hraje! Dokonalé propojení klasických opethovských motivů a hard rocku. Za mě hodně v pořádku a možná bych se nebál říct – nejlepší deska od Deliverance. (LooMis)

- tak vám nevím, zda mě ty Opeth takhle naplno bavěj, ale z těch posledních progrockovek nejlepší. (bizzaro)

- Opeth pokračují v cestě nastolené na Heritage. Sedmdesátkový prog rock načichlý psychedelií. Přijde mi, že největší pecky Švédové nacpali do první půlky desky, ta druhá už se táhne. Navíc, ta stopáž je fakt dost přehnaná. Taky je škoda, že se Åkerfeldt bojí pořádně zařvat, temnější polohy tomu chybí... (onDRajs)

(3) TEITANBLOOD - The Baneful Choir (10/2019)

- po slabším epku jsem měl velké obavy, ale Teitanblood přešaltování parádně vyšlo. Z celkově vynikajícího alba bych obzvlášť chtěl vypíchnout ambientní části. Oproti dnes již klasickým Death a Seven Chalices je na novince mnohem víc hudby (rozuměj, hraní na nástroje, nejen běsnění), což někoho zklamalo, za mě velká pochvala. V pomalých pasážích temnota jako třeba nedávno Hellvetron, k tomu ale i spousta koberců a hlavně sól. Agresivní pasáže taky parádně řežou. Nakonec tedy vražda-smrt-zabití. (vaněna)

- těch dobrých desek, co stojí za pozornost, vyšlo v říjnu velké množství, všechny z nich ale s přehledem zabíjí The Baneful Choir od Teitanblood. Nejedná se sice o takovou vraždu jako Death nebo hnus Seven Chalices, i tak ale lepší desky na poli odporného zlo-metalu budete letos hledat těžko. Ttnbld předvedli metalovou smrt zase trochu jinak, přibylo zde thrash metalu, a vyhrocené momenty jako závěr Leprous Fire vyloženě ničí. Po slabším Accursed Skin Španělé svůj titul mezi současnými ohavnými kapelami opět obhájili. (Bandcamp) (mIZZY)

- tak samozřejmě že Death je už teď nepřekonatelné, ale novinka od Španělů, kteří nikdy nebudou hrát naživo, na to jde trošku jinak. Pořád je to válka a nálety, ale víc se hraje na atmosféru. Zmar, armageddon, prach a nicota. Po pár posleších je to pro mě rozhodně přístupnější, protože TTNBLD víc aranžují a staví „písničky“, než rvou všechny tornáda do jednoho tracku. Pro mě asi zatím metal roku. Fun fact; docela dobře se u toho běhá. (brutusáček)

(2) 1349 - The Infernal Pathway (10/2019)

- spíš z respektu zmíním i 1349, to album zní docela příjemně, je asi lepší (no, určitě a o dost) než Massive Cauldron, žádný průser... ale spíš pro skalní fanoušky 1349, obávám se, že své zásadní desky už těžko překonají. (vaněna)

- celkem v pohodě, ne? Na prdel z toho nepadám, ale The Infernal Pathway se mi líbí vlastně od prvního poslechu. Jasně, má to až přehnaně hladký a hodný zvuk, což odnáší jak kytary tak Frostovy bicí, takže na 1349 poměry to prostě málo vraždí, ale jako průser bych to neviděl. (Bandcamp) (mIZZY)
 
 
 
 

(2) ALTER BRIDGE - Walk the Sky (10/2019)

- úvodní otevírák Wouldn´t You Rather zpočátku navnadí svou tvrdostí, než se zlomí do klasického melodického (stadiónového) rocku. V podobné šabloně se pokračuje sice celou hrací dobu, tu více tu méně s přitlačením na sladkobolnější notu, nicméně... Myles to svým hlasem nikdy nenechá sklouznout do nějakého balastu a k celkové vyšší kvalitě přispívá i chytré využívání nejrůznějších efektů (kytarových, vokálních) a syntezátorů. Velmi slušná deska. (LooMis)

- postupně lepší než na první omak, je znát i vliv bočních aktivit hlavních protagonistů. Zmáknutý rock/metalový střední proud s obsahem, z hlediska diskografie kapely pak takový její průměr. (piTRs)
 
 

(2) BLOOD INCANTATION - Hidden History of the Human Race (11/2019)

- z celé vlny homage-ových deathmetal kapel kolem 20 buck spin/Dark Descent se mi asi líbí Blood Incantation nejvíc. Death metal, který je docela variabilní, ale ponejvíc se drží u BDM až někdy techdm vod. Daleko barevnější a zajímavější album, než servírují Mortiferum, Coffin Rot nebo Tomb Mold. Navíc mají vlastní diss track, čekuj YouTube. (vaněna)

- sice album, co oficiálně vychází až v listopadu, ale zaslouží si pozornost určitě už před oficiálním releasem. Jeden z nejlepších techničtějších death metalů, co jsem letos slyšel. Momentálně mě baví ještě o úroveň více než vydařený debut. (Bandcamp) (mIZZY)
 
 

(2) BORKNAGAR – True North (09/2019)

- sice popík, ale příjemnej. Absence Vintersorga mi vůbec nevadí, Vortex naopak dává těch pár uřvaných pasáží překvapivě dobře, až bych chtěl, aby místo zpěvu více řval. Deska to je ale až přehnaně dlouhá a někdy u šestého songu pokaždé začnu ztrácet pozornost. První půlka je ale fajn. (mIZZY)

- a hlas přidal i kezir.
 
 
 
 
 
 

(2) CAR BOMB - Mordial (09/2019)

- čisté zpěvy rozhodně plusem. Trochu jsem doufal v přerod, jakým kdysi prošli tDEP, ale zatím se nekoná. V zásadě se nejedná o žádné velké překvapení, ale je to, kruciprdel, pořád nářez. (LooMis)

- všichni budou určitě psát o vyměknutí, ale já jsem nadšen. Ano, melodické zpěvy najdete snad ve všech skladbách, ale jinak je to stále hi-tech moderna, jak to umí jen Car Bomb. Meta bylo w^w^^w^w číslo dvě, kluci to tentokrát vzali jinudy. Zpomalili a jaksi "zalternativněli" - místy slyším odkaz seattleské scény a někdy mám pocit, že poslouchám Alice In Chains hozené do mathcoru. Jsem rád, že Car Bomb nestojí na místě. (onDRajs)
 
 

(2) CHAOS MOTION - Psychological Spasms Cacophony (10/2019)

- absolutní disharmonie, která při intenzivním poslechu zavání zaděláním si na slušný bolehlav. Absolutní chaos, který svým způsobem (svou naprostou neuchopitelností) baví víc než Car Bomb. (LooMis)

- experimentální death metal v stylu Gigan apod. Těžkej psychovejmrd, nechápu nic. (Gába)
 
 
 
 
 

(2) HOUR OF PENANCE – Misotheism (10/2019)

- BDM jak se sluší a patří. Žádné experimenty, přímý tah na bránu. Neočekávejte nudící rutinu, ale poctivé řemeslo. (LooMis)

- solidní rubanice, tlak to má a sype se, co víc chtít. (brutusáček)
 
 
 
 
 
 
 
 

(2) INSOMNIUM - Heart Like a Grave (10/2019)

- žádný nevídaný zázrak, ale po dlouhé době Finsko tohoto modelu, které stojí za pozornost. Když jsem tak srovnal s předchozí Winter´s Gate, tak letos hoši skládali líp a nápaditěji, a Jani Liimatainen je jednoznačná výhra. O chlup kratší by to ale být mohlo, to zas jo. (piTRs)

- a hlas přidal i kezir.
 
 
 
 
 
 

(2) JINJER - Macro (10/2019)

- nebaví. Senzace splaskla. Touhle deskou se Ukrajinci zapisují do plejády kapel, stylově kopírujících své slavnější souputníky a nezachraňuje to ani Taťána. Ale i tu strčí hravě do kapsy spousta jiných vokalistek (a pro srovnání nemusím chodit daleko – viz třeba mnou v minulé desce opět adorovaní The Agonist). Kyblíkovej zvuk rytmičáku se sem navíc krutě nehodí. (LooMis)

- možná měli Jinjer zůstat spíš minimalističtější, protože EP Micro > LP Macro. Ale i tak je tu několik věcí, který jsou hodně povedený. A Loo, Tati má v hrdle dynamit, to jsi vedle jak ta jedle! (bizzaro)
 
 
 
 

(2) LACUNA COIL - Black Anima (10/2019)

- nevýrazný goth-metálek je už dávno minulostí, kapele to dlouhodobě hraje dobře a Cristina chvílemi podává svůj top výkon. Občas se něco zopakuje, občas se něco zbytečně táhne, ale pokud opráším nedávné menší či větší rozpaky z poslechu nových Borknagar, Korn nebo Opeth, tak svého vítěze mám. (piTRs)

- a hlas přidal i kezir.
 
 
 
 
 
 

(2) LIGHTNING BOLT – Sonic Citadel (10/2019)

- ještě větší vidle než naposled, ale v podání Lightning Bolt jsou vidle neskutečně zábavný. Čistá energie. (YouTube) (Kotek)

- opět šílenost. (brutusáček)
 
 
 
 
 
 
 
 

(2) MORTEM - Ravnsvart (09/2019)

- že se tenhle měsíc ale sešlo kvality a poctivých staroškolních (norských) desek. Nejlepší z nich pro mě určitě Mortem, neboli alternativní projekt Arcturus. Od dema uběhlo krásných 30 let a první řadovka nakládá! Vůbec nemám co dodat, parádní muzikantské výkony na všech postech, ty klávesy! Ta basa! Nádherně vyvážený zvuk. Radost tohle poslouchat. (vaněna)

- dobrý retro návrat do kořenů melodického black metalu. Ta deska fakt zní, jako kdyby vyšla někdy před 25 lety. Při prvním poslechu jsem si sice říkal, proč bych tomuhle měl dnes věnovat pozornost, ale oni mě Mortem až příjemně baví. Škoda jen umělých Hellhammerových kopáků. (mIZZY)
 
 

(2) PROFANATICA - Rotting Incarnation of God (10/2019)

- tuhle desku jsem poslouchal z několika důvodů - a) vysmát se Lednyemu (mohli jsme být lepší než Mayhem... nemohli.) b) přilákal mě skvělej epickej obal od Girardiho c) hned mě strhnul až komickej zvuk virblu, kterej jede naprosto celou desku. Asi je to taková ta deska 3x a dost, ale vcelku dobře jsem se pobavil. (vaněna)

- nehoráznej nářez! Mám sice rád všechny desky Profanaticy, ale že nahrají takovou pecku, jsem po posledním EP nečekal. Novinka je hodně deathmetalová, místy až grindová. Tithing Cunt a Sacramental Cum jsou totální hitovky, a jestli budou hrát nové songy na koncertu na Sedmičce, bude to smrt. Na rozdíl od nové nahrávky Havohej, která je spíše zklamáním, tenhle primitivizmus fakt žeru. (Bandcamp) (mIZZY)

(2) RINGS OF SATURN - Gidim (10/2019)

- děkujeme Vaše Přehrocenosti. (LooMis)

- Rings of Saturn nestojej na místě a jejich tvorba je čím dál deathmetalovější, což jí sluší. Ale vetřelčích sweapů furt dostatek! Chválím zvuk bicích. (bizzaro)
 
 
 
 
 
 
 
 

(2) SWANS – Leaving Meaning (10/2019)

- trochu překvapivě nová deska po „posledním“ turné, na které Swans navážou novým a ukáží se opět i v Praze. Nový materiál je klidnější než éra The SeerThe Glowing Man, ale jde jasně poznat, že se jedná o Labutě, a to ne jen díky Girovu hlasu. A některé kusy, jako třeba Sunfucker, jsou solidní výmaz. Na následujícím turné se mj. bude podílet i Ben Frost. (mIZZY)

- Gira se vrací někam k The Great Annihilator, víc písničky, než hluk. (brutusáček)
 
 
 
 
 

 
 

Kotek

JENNY HVAL – The Practice Of Love (09/2019)
- nikdy jsem se úplně nedostal do jejích předchozích nahrávek, ale tahle je super! Chytlavej zasněnej pop, kterej jde z hlavy vytlačit jen těžko. (YouTube)

SEQUOYAH MURRAY – Before You Begin (09/2019)
- další chytlavá popina, Before You Begin je sebevědomej debut pro Murray, na kterým se popový vlivy míchaj se soulem a r&b. A ten vokál. (YouTube)

TROPICAL FUCK STORM – Braindrops (08/2019)
- jo, srážka tropickejch jamů a rockový divočiny. Tentokrát více tropů a míň divočiny. (YouTube)

FAT WHITE FAMILY – Serfs Up! (04/2019)
- jasná nahrávka léta. Když se divná americana dohromady s britským art rockem, tak je to čistá rozkoš poslouchat. (YouTube)

LAKKER – Epoca (03/2019)
- potemnělá náladová elektronika, která se vrtá hluboko pod kůži. Lepší s každou další nahrávkou. (YouTube)

ALAMEDA 5 – Eurodrome (03/2019)
- cokoliv vyjde na polským labelu Instant Classics stojí za poslech. Tohle je rockovej kříženec, kterej vymetá spoustu zaprášenejch koutů. V naprostý většině koutů na který by se nemělo zapomínat. (YouTube)

vaněna

DJEVEL - Ormer til armer, maane til hode (10/2019)
- klasická Abrova dichotomie buzi/šlehačka je překonána. Djevel v obou polohách perfektní, Faust dává krásně. Moc se mi líbí jen maličko rozhozený zvuk kytar, když se to potom navrství, je i v těch pomalých pasážích pořád co poslouchat.

WHITE WARD - Love Exchange Failure (09/2019)
- pro mě dosud zcela neznámá Ukrajinská smečka z Oděsy. Kombinace Badalametiho a Ihsana? Nevím, ale zní to hodně zajímavě. Takhle organicky propojit jazz a post-black metal, to se jen tak nevidí. Pro milovníky experimentů asi nutnost.

SUN WORSHIP - Emanations of Desolation (10/2019)
- Aosoth potkává Bolzer. Není to nic světobornýho, ale tenhle styl a zvuk mám rád, takže proč ne.

DENIAL OF GOD - The Hallow Mass (10/2019)
- kapela se snad nejsvéráznějším zvukem na dnešní scéně, takhle rozpoznatelní jsou snad jen Negative Plane. Výborně se bavím, úplně stejně jako u předchozích desek. Těžko věřit, že je to teprve třetí plnohodnotná deska za těch skoro 30 let.

mIZZY

SHRINE OF INSANABILIS – Vast Vortex Litanies (10/2019)
- debut s následným EPčkem sice nebyly nějak extra úžasná alba, spíše docela fajn moderní black, své kvality SOI potvrdili hlavně naživo. A z novinky mám podobný dojem, celé album je solidně nasypané, najdou se zde zajímavě melodické kytarové postupy, ale nemohu říct, že by Vast Vortex Litanies mezi dalšími letošními deskami nějak vyčnívalo. (Bandcamp)

DYSANGELIUM – Death Leading (10/2019)
- stejně jako na Thánatos Áskēsis, i zde může hodně lidí iritovat poměrně výrazný vokál. Když se přes něj ale přenesete, tak hudební stránka alba skrývá poměrně fajn black. Stejně jako Shrine of Insanabilis ale Dysangelium doplácí na fakt, že podobnou hubu v Německu a dokonce i na stejném labelu dělá jiná kapela ještě o poznání lépe. (Bandcamp)

DEATH LIKE MASS – Matka Na Sabacie (10/2019)
- jeden dlouhý song, který (kdybych nepočítal ambientní pasáže) není až tak dlouhý. Navíc je o poznání klidnější než předchozí EPčka. Fajn atmosféru sice Matka Na Sabacie má, ale raději se vrátím k prvním Kręte Drogi a Jak zabija Diabeł. (Bandcamp))

SUNN O))) – Pyroclasts (10/2019)
- druhé letošní album, opět čtyři skladby, jen o něco kratší. Na rozdíl od Life Metal působí Pyroclasts surověji a méně epicky. Je to dobře nebo špatně? Zatím říkám, že LM se mi líbí více, ale to se může časem změnit. (Bandcamp)

Mystic

ALCEST – Spiritual Instinct (10/2019)
- Alcest je má srdeční záležitost a na každé jejich album netrpělivě a s očekáváním čekám. Pokaždé z toho vycházím unešen. A stalo se i v případě novinky Spiritual Instinct. Nemá cenu přemýšlet nad tím, které album Alcest je nejlepší, Spiritual Inctinct dýchá ve znamení starší tvorby kapely, zároveň má ale mnoho čerstvých míst, svěžích a pro kapelu novátorských momentů a největší změnou je zvuk a celkové působení skladeb. Jsou totiž tvrdší, syrovější, temnější a místy agresivnější. Zpěv je více konkrétní a naléhavý. Pokud si to člověk spojí s myšlenkami, o kterých album je, dává to opravdu smysl.

TIDES FROM NEBULA - From Voodoo to Zen (10/2019)
- tohle je album, na které jsem se tolik těšil, nakonec jsem se ale bál, co z toho nakonec bude. Čekal jsem asi příliš, From Voodoo to Zen je dobré album, ale chybí mu odvaha. A tak jde místy o opravdu obyčejný a generický post-rock, místy naopak kapela dovede strhnout a zaujmout nevšedními a zajímavými motivy. Album je taková silně atmosférická pohodovka s pár opravdu skvělými místy, mohla být ale něčím více. I tak materiál pravidelně sjíždím.

SKEMER - Benevolence (2019)
- Mathieu Vandekerckhove (kytarista a skladatel belgické Amenry) a zpěvačka Kim Peers se spojili a natočili synthwave/darkwave desku, která je až magicky poutavá a přitažlivá. Už pro tu silnou atmosféru temné diskotéky v začouzeném klubu nočního města to stojí za poslech.

ASTROSAUR - Obscuroscope (09/2019)
- Astrosaur baví hravou hudbou, kde se prolínají světy post-metalu a těžkého progu. Atmosféra je tedy podepřena silnou technickou stránku, nezní to ani klišovitě a ani obyčejně. Naopak, tady se na hudební hranice příliš nehraje.

PENCEY SLOE - Don´t Believe, Watch Out (09/2019)
- příjemný shoegaze ze stáje Prophecy, který sice nepřináší nic extra novátorského, ale o tom tento žánr být nemá. Kdo má rád Slowdive, měl by být nadšen.

LooMis

ROB HALFORD - Celestial (09/2019)
- zbytečnost.

STEEL PANTHER - Heavy Metal Rules (09/2019)
- piTRs navnadil v desce minulé, za mne nicméně pokles jak z hlediska hudební kvality, tak i nenucené vtipnosti.

VANDEN PLAS - The Ghost Xperiment - Awakening (10/2019)
- 10. studiovka Němců a stále je to hodně příjemný prog/power střihu starých Fates Warning / Dream Theater.

AddSatan

ZONAL – Wrecked (10/2019)
- pokračování Techno Animal (Justin Broadrick, Kevin Martin), takže kombinace industrialu, dubu, hip/trip hopu, noise, drone a dark ambientu. Temná, dystopická, někdy až zlověstná, nebo delirická atmosféra, houpavé a těžké beaty a basy. Prvních šest skladeb s rapem Moor Mother mě baví více, její hluboký, místy až démonický hlas sem skvěle sedí, ale i některé instrumentální skladby z druhé poloviny tlačí slušně a nelze se nekývat do rytmu. I když se to zprvu zdá poměrně jednoduché, pozorný (a hlasitý) poslech odhalí zvukovou propracovanost a (mírné) rozdíly v náladách i postupech. Zatím „jen“ dobré (a něco jen fajn), ale předpokládám, že naživo s náležitou aparaturou to bude makat ještě o dost líp. (Bandcamp)

VIKTOR ORRI ÁRNASON & YAIR ELAZAR GLOTMAN – VAST (08/2019)
- Islanďan a Berlíňan, improvizace na housle, violu a kontrabas, někde mezi „moderní klasikou/současnou kompozicí“, (spíše temnějším) ambientem a dronem. Zkrátka hudba, která by mohla vyjít (mj.) u Miasmah, ale vyšla u Bedroom Community (mj. Ben Frost). Skvělé nazvučení nástrojů, místy překvapí nečekané zvukové barvy (např. smyčce znějící trochu jako flétna?). (Bandcamp)

SKÁPHE + WORMLUST - Kosmískur Hryllingur (06/2019)
- mIZZY a vaněna chválili v červnu a já se přidávám. Jo, takhle mě ten disharmonický/onantní black metal pořád celkem baví. Chvíli trvá se v tom zorientovat, některé pasáže jsou správně podivné a psychedelické. Zvukově taky spokojenost, jen snad ty kopáky bych maličko v mixu stáhnul. (Bandcamp)

MAJA S. K. RATKJE – Sult (03/2019)
- zmíněno Kotkem v březnu. Harmonium a zpěv, k tomu občasné „rušivé“ zvuky (řetězy, struny, kovy, sklo apod.). Písně i improvizace, některé skladby jsou klidné a posmutnělé, jiné rozvernější (Den Sprættende...). Někde mi trochu vadí až příliš vlezle naléhavé motivy (Sayago…), ale většina skladeb se mi líbí hodně. Připomíná mi to i některé věci Meredith Monk. (Soundcloud)

bizzaro

RENDEZVOUS POINT - Universal Chaos (05/2019)
- progová nádhera s vlastním xichtem #2. Sice z toho Leprous rytmicky občas vylezou, ale tvorba RP směřuje jinam. Zpěv mi občas připomene (taky norský) Twisted Into Form.

NILE – Vile Nilotic Rites (11/2019)
- čerstvá krev faraonovi prospěla. Plno super nápadů, deska má vývoj a nefičí na plný gule jen kvůli tomu, že za bicími sedí Jirka.

CARNIFEX – World War X (08/2019)
- když přistoupíte na pravidla hry, tak je to vlastně docela v pohodě.

piTRs

BLACK STAR RIDERS - Another State of Grace (09/2019)
- pokračovatelé Thin Lizzy natočili další supr desku, oproti předloňské Heavy Fire o něco hravější a barevnější. A mohla by fungovat jako etalon optimálního poměru stopáže a vyváženosti obsahu, protože těch 38 minut se dějou jenom příjemné věci. A 20.11. s Diamond Head v Praze (žel v nevlídné Chmelnici).

Kuba

AMOGH SYMPHONY - IV (05/2019)
- novinka je trochu lepší, alespoň oproti předchozí nahrávce. Má světlé momenty, ale celkově je to spíše průser. Možná mám zúžený pohled díky prvním dvěma albům, nicméně i jako první zkušenost s Amogh Symphony by to nebylo o moc lepší.

COGNIZANCE - Malignant Dominion (09/2019)
- nejsem tolik skeptický jako někteří. Možná to nemá sílu jednotlivých EP, ale death metal je to bezesporu solidní.

THE RITUAL AURA - Velothi (09/2019)
- u kluků to mám vždy stejně. Nějakou dobu je přestanu sledovat a oni mezitím vydají novou desku. A tady je rozhodně o co stát. Nemohu se zbavit dojmu občasné podobnosti s VUVR. Ve struktuře skladeb, kdy není nouze o nečekané zvraty, ale jako komplex to funguje. Doporučuji.

LVCIFYRE - Sacrament (05/2019)
- problém tohoto EPka je, že jsem předtím slyšel (snad tisíckrát) Sun Eater. Se pak těžko něco dalšího hodnotí.Tudíž mám rozporuplné pocity. Lvcifyre to sluší hlavně v sypačkách a pekelných riffech.

Gába

ESOPHAGEAL - Craving Delusions (09/2019)
- pouze pro zažraný BDM ultras.

PERVERTED DEXTERITY - Profligacy Through Impurity (singl) (09/2019)

ACWELAN - Nightmare Blood Ritual / Ritual Aura Sensations (08/2019)
- maximálně odpornej black/death/noise hnus. Ostatně když se label jmenuje Nihilistic Noise Propaganda, nelze očekávat kopírku Kelly Family...

VERMIN SCOURGE - Barbaric Intolerance (demo) (09/2019)
- taky pod NNP, taky pohoda. Aspoň už jde ale poznat, že se tam hraje na nějaký hudební nástroje.

Kezir

IN MOURNING - Garden Of Storms (10/2019)
MGŁA - Age Of Excuse (09/2019)

onDRajs

DISILLUSION - Liberation (09/2019)
- konečně deska! 13 let po vydání Gloria! Nějaký větší časový odstup ale není znát, Němcům to pořád skvěle šlape. Je to blíž k debutu Back to Times of Splendor, takhle by zhruba zněli Soilwork, kdyby chtěli hrát jako Opeth.

EXHORDER - Mourn the Southern Skies (2019)
- šok a moment překvapení opadl, pozitivní dojmy ovšem přetrvávají. Na desce jsou jak thrashové rychlopalby z debutu, tak zamyšlenější songy z druhé desky. Ale je tu i něco navíc, zejména pestřejší aranže, které na začátku 90. let logicky chyběly. Tohle je návrat jako stehno.

JSt

SIKKA RYMES – Love Di People (03/2019)
- jamajský MC (deejay?) s EP na Duppy Gun. Zčásti to jsou vokodérové tracky, které připomenou Gaiku, ale se subtilnější a mnohem rozsekanější produkcí, zčásti rapovější nálože, opět s parádními pavoučími divnorytmy. Dá se odkázat taky na Equiknoxx a cítím v tom i nějaké trapové/drillové vlivy.

brutusáček

DYSRHYTHMIA - Terminal Threshold (10/2019)
- metal, ta spolupráce s Lucem je hodně znát, přesto je to pořád Dysrhythmia, tak jak jí máme rádi.

INTER ARMA - Sulphur English (04/2019)
- post-metal, black, sludge, psychedelic, divotvorný mix? Ale funguje a naživo na Sedmičce válcoval neskutečnou silou.

 
 

bizzaro

FAITH NO MORE – všemožný
- průřez diskografií napříč lety.

WASP – The Last Command (1985) The Crimson Idol (1992)
- trochu glam a hard rocku z kanclu no :)

Gába

VIRULENCY - Promo (2013)
- anihilační náser ve stylu Abhorrent Castigation a Disgorge. Brutal!

PSYCHOPATHIC - Phases (2018)
- superagresivní deathgrind námrd. Ideální pro submaximální silovej trénink.

MARDUK - Iron Dawn (EP, 2011)
MARDUK - Plague Angel (2004)

onDRajs

MISERY LOVES CO. - Misery Loves Co. (1994) + Not Like Them (1997)
- tuhle zapomenutou kapelku jsem musel oprášit poté, co jsem zjistil, že MLC po 19 letech vydají další album. První dvě desky mi přijdou stále skvělé, industriálem protknutý šlapavý (teď by se tomu asi řeklo groove) metal, kterému nechybí velká dávka syrovosti, ale i melancholie.

METALLICA - ...An Justice For All (1988)
- asi si klepete na čelo, co to sem dávám za vykopávky, ale... Neslyšel jsem to drahně let a o to víc mě překvapilo, jak mě to dostalo. Riffy ostré jak kudla a kromě klasik jako Blackened a One jsem asi až teď pořádně docenil kusy jako Shortest Straw nebo The Frayed Ends Of Sanity.


Přispěj do diskuze

Jsem myslel, že Rainer už 15 let hudbu nedělá (kromě hostovačky u Anaal Nathrakh na Passion), na tohle jsem nenarazil.
Dojmy smíšený - z části dobrý, jak která skladba a pasáž, třeba Wir fehlen alle se mi líbí snad celá, s tím kontrabasem ten jeho vyjetej vokál celkem funguje, některý pasáže / prvky (třeba ty óó áá chorálový klávesy / některý čistý zpěvy, naivní klavír v poslední skladbě atd.) mě teda iritujou, místy dost naivita klávesových 90´s avant-metalů, chvílema až paskvil, v těch prog/fusion pasážích ten vokál působí fakt bizarně heh..., ale zvláště na druhej poslech zjišťuju, že mě to asi víc baví než irituje :). Vokálně je pořád ve formě, mohli by klidně dát s Bethlehem tour Dictius... na basu taky dává. A největší haluz je teda ten obal :). Každopádně dík za tip, celkem zajímavá divnost a rozhodně lepší než desky Bethlehem posledních (minimálně) 15 let.

Hej, já to slyšel, ale i když mám Rainera jako zpěváka hrozně rád, hudebně mě to album fakt nebavilo. Šanci tomu ale ještě teda dám.

https://rainerlandfermann.bandcamp.com/

A proč se vlastně u nikoho nikdy neobjevilo tohle? Jsem myslel, že tady se ujetým, avantgardním metálům fandí, když to je v recenzi samý prog nebo post.

   anonymous: Sude, dik za vysvetleni, tohle urcite nikdo nepochopil, jak dobrej to byl for. Ted uz to je doufam vsem jasny...  
holt ne vsechno jak tak vtipny jako treba...nevim, katolicka cirkev nebo holokaust

   anonymous: Stana: Mně právě přijde, že Kolstad má víc prostoru v Rendezvous Point než v Leprous. Ale hraje pěkně, né že ne...  
RP je jinde, to jo, to je takovej jeho projekt ve kterým se s tím hezky mazlí, ale Leprous to je jiná, tam musí hrát aby moc nevynikal a dělá to naprosto božsky. Nenápadná a přitom silná hra pro kapelu.

Sude, dik za vysvetleni, tohle urcite nikdo nepochopil, jak dobrej to byl for. Ted uz to je doufam vsem jasny...

koukam ze dneska uz nikdo nerozumi srande

ION je nejvic metalovej Portal a kdo nema rad metal urcite rad obcas pozvejka cabana, to je prece jasny vsem diskutujicim na internetu

rozhodně souhlasim.

J, něco si z toho ještě vybavuji, a myslím si, že to byl dobrej krok. Než udělat další desku ala Vexovoid, což je jejich so far nejslabší dílo, tak ION je fakt jako rána elektrickým proudem (ten obal se k tomu albu fakt hodí). Není to sice už moc temný, ale ničí to solidně.

   anonymous: takovej na poměry portal hodně dřevní metal.   

tak zrovna seepia a outre jsou dost dřevo...když si pouštim ION tak od toho čekám/dostávám něco jiného než Swarth, ty desky jsou prostě jinde..

   mIZZY:
A přitom ti noví Portal, i díky tomu zvuku, jsou asi nejnámrdovější (neříkám, že nejlepší) deska.
  

nevim jestli jsi četl rozhovor v bardo (?) ale měli nahranou komplet desku ve stylu vexovoid, kterou spláchli, že nebudou furt dělat jedna a to samý dokola, když už mají tolik klonů, a udělali místo toho radši ion s uplně novým zvukem (a zpátky s původní šestistrunkou). co jsem četl, hodně uctívaná, mě bohužel nesedla, takovej na poměry portal hodně dřevní metal.

A přitom ti noví Portal, i díky tomu zvuku, jsou asi nejnámrdovější (neříkám, že nejlepší) deska.

sud: fakt sem se snažil bejt na sebe tvrdej a ten portal sem do sebe tlačil snad 30x, ale prostě na starý desky to nemá. jen tu a tam vystrčí čert šulina, žádná velká hetero stříkačka :(

gába: "za podobný řeči vyhodíme..." to by mě strašně zajímalo, nechceš o tom napsat víc? já se s tím taky budu muset vbrzku poprat :(

no dpč, to že je pod tímhle nickem sud jsem až doted netušil...
Včera večer jsem byl slušně nachcanej přiznávám, tudíž moje reakce byla taky hodně slušně přehnaná, za to se sude a všem doopravdy omlouvám... kua to mám z toho, že jsem po letech přestal hulit... nějakou dobu teď dám od komentů pauzu, páč občas sám sebe fakt vůbec nepoznávám a pak mě to děsně štve...
Žel na podstatě věci to nemění nic. Za podobný řeči zrovna dnes vyhodíme z práce jednu mojí kolegyni... my to tu právě zevrubně řešíme už asi dva tejdny a už toho je na mě asi moc... tak se to včera nějak všechno setkalo v kombinaci s tím debilním chlastem a já vybouchl...
tak čus, mějte se

   gába: Odkopal jako buzik? Děláš si prdel? Právě ses těžce odkopal ty. Chce se mi blejt. Ubohý homofobní zvratky!  
   gába: A ještě ke všemu tohle napíšeš jen kvůli tomu, že někdo považuje nějakou undergroundovou metalovou deku za slabší... jako no comment radši už...  
a je po křiváku :)

Doufal jsem, ze sem Sud neco napise, a nejsem zklaman, snad by se i dalo rict, ze se prekonal. Uzasny, ze se asi po sedmi letech porad snazi delat dojem na abra/strapa/666, ackoli tu uz davno nejsou.

DR: vidis, musim je zkusit, je fakt, ze jista plochost tam driv byla..

A ještě ke všemu tohle napíšeš jen kvůli tomu, že někdo považuje nějakou undergroundovou metalovou deku za slabší... jako no comment radši už...

   anonymous:
posledni Portal ze je slabej - ted ses odkopal jako buzik

jinak (zvlast posledni) Impetuous Ritual je urcite psychedelictejsi nez GU..
  

Odkopal jako buzik? Děláš si prdel? Právě ses těžce odkopal ty. Chce se mi blejt. Ubohý homofobní zvratky!

Zkoušel jsem nové Shahmen a jo, potřetí to (zdá se) na mě zabralo. Ještě si musím poslechnout předchozí počiny, jestli jsem si neseděl ny uších. Škoda, že je to tak krátké. Je tam víc etna, zvukově zajímavé, není to tak ploché, prostě dobré.

posledni Portal ze je slabej - ted ses odkopal jako buzik

jinak (zvlast posledni) Impetuous Ritual je urcite psychedelictejsi nez GU..

Osobně si teda myslím, že srovnání s Portal není úplně na místě. Jasně, je totaky temnej death metal, ale osobně ty kapely vnímám docela odlišně. IR a Eskhaton budiž, ale furt na mě teda (i díky té jednoduchosti a surovosti ttnbld) nepůsobí až tak násilně. V mnoha ohledech ty kapely sice jdou opravdu dál, ale ta posedlost a síla, co tě trhá na kusy, je za mě u Teitanblood mocnější.

   AddSatan: První 3 desky Portal, poslední Impetuous Ritual a i Eskhaton jsou skoro ve všech těch ohledech o dost dál než ttnbld  
amen to that, dokonce si myslim, že teitanblood ani uplně tímhle směrem nejdou (nepovedených kopírek toho portal stylu je ostatně víc než dost, od Altarage po Ulcerate, i poslední dva portaly jsou slabý), a snaží se víc o "hudbu" než o nějakej channeling podvědomí (v tomhle jsou imho Grave Upheaval nejdál). myslim, že hodně přehodili výhybku oproti Death i Seven Chalices - pro mě je to dobře.

Osobně to za nějakej psychedelickej mimořádnej, pošahanej apod. zážitek vůbec nepovažuju, ale v kontextu těch pomalých black-deathů nahráli dobrou desku, i ty ambientní party jsou povedený. navíc grafika je skvělá.

Debata zajímavá, ale víceméně docela zbytečná, neb hodnocení je vždycky čistě subjektivní. Pro jednoho jsou sračka Eskhaton, pro druhýho třebas ty Crowbar (1:0 pro vanenu :-D). Jeelwert tu psal jak je hotovej zrovna z posledních Mayhem že jo...
Ale abych jen nepindal...a pokud se bavíme o metalu, za mě ČISTĚ SUBJEKTIVNĚ již zmíněné MoRT... to je první věc která se mi vybaví. Ordo v závěsu a určo tam budou další věci na který si teď nevzpomenu.

   mIZZY: lze ale těžko najít kapely, jejichž hudba by byla tak vyhrocená a pošahaná, aby zanechala na (nutno říct vhodném, ta hudba opravdu není a ani nemá být pro každého) posluchači tak silné šrámy jako právě ttnbld ... v kombinaci se správným zvukem, vyšinutým vokálem a celkovou aurou je ten bordel, kterej Španělé tvoří, podstatně silnější.   
První 3 desky Portal, poslední Impetuous Ritual a i Eskhaton jsou skoro ve všech těch ohledech o dost dál než ttnbld, snad jen s výjimkou vokálu (a platí to hlavně pro E., mj. i ten ttnbld vokál mi často připomíná starý Carcass), ten mají pojatej vlastně docela zajímavě / působivě, byť občas se ucukávání koutků neubráním :) (záleží na náladě a míře ochoty přistoupit na pravidla hry). T. jsou přece jen blíž nějakýmu obyčejnějšímu, "přízemnějšímu/příčetnějšímu" (nebo jak to nazvat) oldschool "hobluj pyczo" metal/grindu :), zvlášť když teda nasaděj tupačky :). Ano, pokud budu teda uvažovat jen striktně v intencích primitivního/ějšího bestial / war / death / grind / blacku, tak jsou z něj asi nejlepší, ale to je něco jako "jednooký mezi slepými král", takže to zas až taková výhra není :). A navíc tam chvílema čvachtaj kopáky, hanba! :)

   anonymous: Samozřejmě, pokud někdo to zlo v TTNBLD necítí a naopak mu přijdou spíše úsměvní, v pořádku. Ale podobně lze odsoudit i třeba věci jako Nosferatu, Kabinet Dr. Caligariho nebo Posedlost. Někdo si při scéně v metru říká, proč ta afektovaná piča vřeští jako piča, chi, chi, chi, co jí jebe, ale někomu z té posedlosti běhá mráz po zádech děsem a zhnusením.   
Tak neasi, já to vnímám zhruba ambivalentně, T. i ty filmy - na jednu stranu to určitý kouzlo má (v různým poměru - dle příkladu), na druhou mi to přijde v dnešní době už spíš komický a zastaralý / naivní, takže i když se T. evidentně o to snaží, oproti MoRT, TAOP atd. to na mě takhle nepůsobí, resp. mě i udivuje, že na někoho jo / to někoho bere až tak...

   pepua: škoda, že třeba v závěru Malum ten čistej vokál nenazpíval Big Boss, byla by to alespoň prdel.   
jojo Jirku si tam umím představit, vlastně ho tam asi odteď už vždycky trochu uslyším :) (pokud si to ještě někdy pustím :) ), mj. hodně BB vokály jsou místy na letošních Gaahls Wyrd - taky celkem sranda :)

   bizzaro: takze jsi posluchac tohodle?  
Ani ne, ale překvapilo mě, že jsem to v klidu poslechl celé a docela mě to bavilo, takže se k tomu někdy vrátím. S oblibou o sobě tvrdím, že 99 % death metalu mě k smrti nudí a že jsem metalista už jenom z nostalgie. Z death metalu pravidelně poslouchám jen Portal a starý Obituary, ale proč, to ti vysvětlit nedovedu :-) Jsou samozřejmě i nějaké další dm kapely, které občas poslechnu s chutí několikrát, ale většinou to poslouchám jen proto, že mě baví udržovat si přehled, kam se ty tvrdší metalový styly posouvají.
Takže si v klidu poslechnu i ty prog death metaly, ale zase hned od toho pryč. :-)
Když si vezmu blackový kapely, tak mi většinou stačí to, co vzniklo v 90/00 letech, pak už to jsou také jen výjimky. A např. nový Mayhem tou výjimkou bohužel nejsou, tam je škoda, že třeba v závěru Malum ten čistej vokál nenazpíval Big Boss, byla by to alespoň prdel.

   anonymous: "celkový pocit a emoce, které z hudby cítíte, jsou důležitější než samotná hudba" to se dá říct o všem.
"ta hudba opravdu není a ani nemá být pro každého" to taky.
ono ty popisy metafyzického zla jsou all fine and dandy, dokud si člověk nepřečte tak desátej. a po stopadesátým už začíná fakt bolestně chybět nějaká věcná analýza toho, proč by tak právě ta hudba měla působit. to sektářství kolem pak působí minimálně dost přehnaně.
  
Jistý rozbor a definice rozdílu mezi death metalem a Death Metalem (co není hudba, ale zkurvené zlo) je v těch zmíněných zinech Davthvs (třetí číslo + appendix), které lze nalézt ke stažení na webu Schattenmann publishings. Já teda nosím v hlavě článek, který by to dále laicky rozebral i z pohledu analytické psychologie a západního okultismu, ale pokud vznikne a budu ho chtít zveřejnit, tak to bude prostřednictvím tištěného fanzinu. A sektářství/elitářství/ortodoxie v metalu není vždy špatná věc :)

   AddSatan: bizzaro: intra, ktery jsou super a na rozdil od hudby maji vyvoj a atmosferu více méně souhlas, v nich lze (do jisté míry) spíš cítit nějakou temnotu / zlo apod. které tu Dalihrob popisuje, ten jejich grind/metal mi vždycky přišel spíš trošku legrační, byť i za mě je to teda pořád o něco lepší než 99 % ostatních "bestial / war grind / black / death" kapel a po "přistoupení na pravidla hry" se to i docela poslouchat dá a nějak si to lze i užít (narozdíl od toho zbytku subsubžánru, jsou i MNOHEM blbější věci) ... na mě to působí a má to vlastně místy docela blízko (jak zvukem, tak postupy, částečně i atmoškou) k Reek of Putrefaction od Carcass (ale ti mají/měli lepší, zábavnější songwriting, přiměřenou stopáž skladeb atd.) - nejvíc Seven Chalices, ale i Death a TBCH, ano, dejme tomu, že Teitanblood jsou (nebo se snaží být) trochu víc bubu, ale mít z tohodle noční můry - to fakt nechápu :), ani nějak šílený mi to nepřijde (max. některý sóla trochu, dejme tomu...). Umím si nějaký takovýhle stavy představit / víc zle / nelidsky / nezemsky atd. na mě působí třeba některý věci Portal, BAN - MoRT, řekněme i něco od The Axis of Perdition, nebo ještě víc některý skladby z moderní kompozice / "klasiky" 2. poloviny 20. století, ale grind/metal Teitanblood mi proti tomu přijde vyloženě jako veselá a skočná záležitost :)  
MoRT a moderní klasika (+ některá díla avant progu) jsou samozřejmě jinde a dál, ale přesto jsou TTNBLD pro mě a další mnohem sugestivnější. Zmínka TAOP je fajn, protože jejich hudba se mi také otiskla do nějakých hnusných snů, ale tak intenzivní jako v případě Teitanblood to teda nebylo. Každopádně jejich celková estetika je podobně propracovaná a holistická, do obou interpretů se dá víc vcítit než jen zaposlouchat.

Samozřejmě, pokud někdo to zlo v TTNBLD necítí a naopak mu přijdou spíše úsměvní, v pořádku. Ale podobně lze odsoudit i třeba věci jako Nosferatu, Kabinet Dr. Caligariho nebo Posedlost. Někdo si při scéně v metru říká, proč ta afektovaná piča vřeští jako piča, chi, chi, chi, co jí jebe, ale někomu z té posedlosti běhá mráz po zádech děsem a zhnusením.

Za mě The Baneful Choir nejlepší Teitanblood, jestli to je tím trosku srozumitelnejsim zvukem, to nevím, každopádně přirovnání k tornádu podepisuju.
Mayhem - na koncert jsem se nakonec nedostal, ale s výjimkou starejch věci (obzvlášť DMDS) a Ordo jsou to vlastně jediný Mayhem,který mě baví. Nic to ale nemění na tom, ze je to lacinej návrat. Měli by víc kalit a fetovat.

"celkový pocit a emoce, které z hudby cítíte, jsou důležitější než samotná hudba" to se dá říct o všem.
"ta hudba opravdu není a ani nemá být pro každého" to taky.
ono ty popisy metafyzického zla jsou all fine and dandy, dokud si člověk nepřečte tak desátej. a po stopadesátým už začíná fakt bolestně chybět nějaká věcná analýza toho, proč by tak právě ta hudba měla působit. to sektářství kolem pak působí minimálně dost přehnaně.
schválně jsem si znovu pustil Seven Chalices, který mě tehdy dost bavily (myslím, že jsem si to poslechl právě na základě Dalihrobovy chvály na Mortem), a přišlo mi to o ničem, naopak ta letošní věc je řádově lepší. právě se mi to víc blíží těm Grave Upheaval, kteří došli tak daleko, že to konečně začalo být zajímavý v podstatě jako ambientní/abstraktní metal, akorát to zas trochu doplácí na slabší kompozici.

bizz: ehm, promiň!

Tak stejně už tuhle diskusi vedeme minimálně potřetí, že bizzi, takže stejně jako si ondra nedopustí trkani do gu, já mu prostě musím odpovědět s crowbar ;)

Tak zrovna Teitanblood jsou oproti Grave Upheaval dost jinde. Jako jo, na jednu stranu přistupují k death metalu docela podobným (a samozřejmě tím správným) způsobem. Tedy způsobem, kdy celkový pocit a emoce, které z hudby cítíte, jsou důležitější než samotná hudba. A jestli u GU mám pocit, že mě ta jejich táhlá smrt postupně zavalí a udusí, tak ttnbld mě naopak trhají na kusy. O tom, že existuje spousta dalších kapel, o kterých lze objektivně říct, že jsou nasypanější atd., se netřeba přít. Na druhou stranu lze ale těžko najít kapely, jejichž hudba by byla tak vyhrocená a pošahaná, aby zanechala na (nutno říct vhodném, ta hudba opravdu není a ani nemá být pro každého) posluchači tak silné šrámy jako právě ttnbld. Tuny grind nebo death kapel sice hrají ještě mnohem větší palby, ale v kombinaci se správným zvukem, vyšinutým vokálem a celkovou aurou je ten bordel, kterej Španělé tvoří, podstatně silnější.

   anonymous: Teitanblood ještě jdou, ale co teprve třeba Grave Upheaval apod.? Tam se teprve nic neděje :-) Jestli to dáš celý, máš u mě pivo ;-)   
nemam, ty jsem zkousel uz taky a neslo to :D stejnak Revenge, Blasphemy a par dalsich, co zaznej v diskuzich nebo Albech, nebo chodej jako proma. mne uz vlastne moc neoslovuji ani Portal, ke kterym to ma blizko, ale stejnak ani Ulcerate, kteri se nejak mymu chapani vzdalili
   anonymous: já zas málem umřel při poslechu crowbar, jak mě ta debilní nuda trápila...  
jsem rad, ze jsme se uchylili k protiutoku a zmene tematu :)
   anonymous: nemám a priori nic proti hoblovačkám s kanálním zvukem. ale vlastně asi s bizzem souhlasím, to jsem to dopracoval..  
no diiiik tvl
dogmata, ze kde neni trilion not, tak to neposloucham, stale prezivaji, co dal? :))

   anonymous: Bizz: Teitanblood ještě jdou, ale co teprve třeba Grave Upheaval apod.? Tam se teprve nic neděje :-) Jestli to dáš celý, máš u mě pivo ;-)  
já zas málem umřel při poslechu crowbar, jak mě ta debilní nuda trápila... různí lidé,různé očekávání, různý vkus. grave upheaval samozřejmě mám na vinylech a SUPER

no stimulace něčeho temného a šíleného v lidksé mysli je těžká autosugesce, a to nemám a priori nic proti hoblovačkám s kanálním zvukem. ale vlastně asi s bizzem souhlasím, to jsem to dopracoval..

Bizz: Teitanblood ještě jdou, ale co teprve třeba Grave Upheaval apod.? Tam se teprve nic neděje :-) Jestli to dáš celý, máš u mě pivo ;-)

   bizzaro: intra, ktery jsou super a na rozdil od hudby maji vyvoj a atmosferu   
více méně souhlas, v nich lze (do jisté míry) spíš cítit nějakou temnotu / zlo apod. které tu Dalihrob popisuje, ten jejich grind/metal mi vždycky přišel spíš trošku legrační, byť i za mě je to teda pořád o něco lepší než 99 % ostatních "bestial / war grind / black / death" kapel a po "přistoupení na pravidla hry" se to i docela poslouchat dá a nějak si to lze i užít (narozdíl od toho zbytku subsubžánru, jsou i MNOHEM blbější věci) ... na mě to působí a má to vlastně místy docela blízko (jak zvukem, tak postupy, částečně i atmoškou) k Reek of Putrefaction od Carcass (ale ti mají/měli lepší, zábavnější songwriting, přiměřenou stopáž skladeb atd.) - nejvíc Seven Chalices, ale i Death a TBCH, ano, dejme tomu, že Teitanblood jsou (nebo se snaží být) trochu víc bubu, ale mít z tohodle noční můry - to fakt nechápu :), ani nějak šílený mi to nepřijde (max. některý sóla trochu, dejme tomu...). Umím si nějaký takovýhle stavy představit / víc zle / nelidsky / nezemsky atd. na mě působí třeba některý věci Portal, BAN - MoRT, řekněme i něco od The Axis of Perdition, nebo ještě víc některý skladby z moderní kompozice / "klasiky" 2. poloviny 20. století, ale grind/metal Teitanblood mi proti tomu přijde vyloženě jako veselá a skočná záležitost :)

   bizzaro: a vlastne ani jako evil to na me nepusobi, spis me to rozesmiva :)   
jojo dost podobně, akorát já tam teda neslyším/necítím ani tolik tý destrukce, tornádo apod. :) ... takový jako "wannabe", ale...

   pepua: Zjednodušeně řečeno, základ je v tom vysrat se na noty a poslouchat hudbu :-)   
tohle je většinou dobrej protibizzovskej argument :), v tomhle případě mi to ale přijde trochu mimo, viz. to co píše k těm intrum / ambientu atd.

   pepua: Zjednodušeně řečeno, základ je v tom vysrat se na noty a poslouchat hudbu :-)  
takze jsi posluchac tohodle?
   anonymous: Protože je Death Metal, co není ani hudba jako spíše rachot party kompletně posedlých magorů. magie ve zvukové formě. Když chcu v hudbě kurva šílenství, nelidskou temnotu, Satana, Cthulhu, whatever, tak se moje možnosti značně zužují, ale black / death metal je tohoto velice vhodné médium. A přesně k tomu je Teitanblood. Jo, kytarově primitivnost, ale hudba blbá úplně není (vývoj ve skladbách The Baneful Choir JE). Slova výše lze samozřejmě odbýt jako fantaskní, jako snahu vtisknout obyčejné hudbě něco co neexistuje, ale tím by byla myslím popřena snaha a hodnota spousty dalších uměleckých (nejen hudebních) platforem.
Nějaké další sračky a kontext jsem vypsal tu: sicmaggot.cz/recenze/teitanblood-the-baneful-choir/
  
tvl, na tohle takovej elaborat :D Mizzy mi o tom vlastne rikal..
chapu, ze o noty tu nejde, ani mi nevadi ta primitivnost, i kdyz mi to nikdo jako velkymu posluchaci progu/techu nebude verit, ale ti chlapi delaj od zacatku do konce skoro furt to samy. to muzete regulerne poslouchat buchar na stavbe a efekt to bude mit stejnej, kdyz to budete delat v noci :) samozrejme chapu, ze jde o atmosferu, ale ta je taky furt tak nak konstantni a nemenna, a i dalsi kapely v tomhle war (?) metalu (mi) znej stejne. anebo jsou ty nuance tak maly, ze to nak neumim citit ani vnimat., zni mi to jak velkej vir, sileny tornado, ktery semele vsechno, co se do nej dostane, ale vic nez tu destrukci v tom necitim a vlastne ani jako evil to na me nepusobi, spis me to rozesmiva :)

Zjednodušeně řečeno, základ je v tom vysrat se na noty a poslouchat hudbu :-)

Protože je death metal jako normální hudební žánr a Death Metal, co není ani hudba jako spíše rachot party kompletně posedlých magorů. Forma tvorby, která stimuluje a probouzí něco v hlubinách lidské mysli, magie ve zvukové formě. Tuhle formu Death Metalu rozebíral a propagoval především T. Ketola v Dauthus 3 (a jeho appendixu), konkrétně v rozhovorech s Necrovore. Na tenhle přístup (a taky na kapelu a zin) přísáhá spousta die hards, včetně TTNBLD.
Když chcu komplexní, chytrou hudbu, můžu se podívat do takřka jakéhokoliv žánru a něco najdu. Když chcu v hudbě kurva šílenství, nelidskou temnotu, Satana, Cthulhu, whatever, tak se moje možnosti značně zužují, ale black / death metal je tohoto velice vhodné médium. A přesně k tomu je Teitanblood. Death Metal s "magickým" účinkem od lidí, co mají žánr (především jeho kořeny) v žilách a jedna z mála věcí, ze které jsem měl regulérní noční můry Jo, kytarově primitivnost, ale hudba blbá úplně není (vývoj ve skladbách The Baneful Choir JE). Slova výše lze samozřejmě odbýt jako fantaskní, jako snahu vtisknout obyčejné hudbě něco co neexistuje, ale tím by byla myslím popřena snaha a hodnota spousty dalších uměleckých (nejen hudebních) platforem.

Nějaké další sračky a kontext jsem vypsal tu: sicmaggot.cz/recenze/teitanblood-the-baneful-choir/

   anonymous: Stana: Mně právě přijde, že Kolstad má víc prostoru v Rendezvous Point než v Leprous. Ale hraje pěkně, né že ne...   
jo, urcite v RP hraje vic

a technicka: dokaze mi nekdo vysvetlit, k cemu je hudba jako Teitanblood? nebo jinak. dokazete mi rict, co je na tom dobryho, nerku-li zajimavyho? vskutku jsem si to cely poslechnul a kdyz vynecham intra, ktery jsou super a na rozdil od hudby maji vyvoj a atmosferu, Tei hraji v podstate jen ve Verdict. je jasny, ze nejsem prototyp na poslech techhle bubu/haha nakraplejch vytloukanin hrebiku, ale co v tom slysite, by me fakt zajimalo. a jeste si vsimnete, furt to nazyvam hudbou :)

Ad Matka na Sabacie. Sám si nemyslím, že by se tenhle experiment podařil. Když vnímáš ten text (Crowleyho báseň zajímavě přeložená K. Azarewiczem), tak to je docela zlo. Ale tenhle výpravěčský styl má až příliš blízko k Cultes des Ghoules na Coven, kde to je stejně provedeno mnohem, mnohem lépe.

DEATH LIKE MASS – Matka Na Sabacie
-nechapu co na tom ma bejt...

nova Profanatica je to nejlepsi co udelali od navratu, dokonce ma i cenu si to pustit (jednou za pul roku v posilce)

DEATH LIKE MASS – Matka Na Sabacie

Stana: Mně právě přijde, že Kolstad má víc prostoru v Rendezvous Point než v Leprous. Ale hraje pěkně, né že ne...

AddSatan: Mně to smutný nepřijde. Celá ryzí, upřímná a progresivistická éra s Blasphemerem mě vůbec nebaví a když už, tak (údajně vykalkulovaná) Chimera. Takže asi mám rád vykalkulovaný Mayhem :)

brut: my hudbu nekonzumujem, my jí do atomů analyzujem ;)

haha, já ho objevil skrze Your End a pak na facebooku, srandovně zapálenej týpek (a taky lifter!) ale ty věci z NNP mě kromě grafiky nebaví... vlastně mě ani ten warmetal kromě grafiky a názvů moc nebaví - slyšet revenge a stačí... nápodobně i tobě, kdybys měl něco dobrýho, doporuč, v tomhle žánru se mi ani nechce proposlouchávat bandcampy a hledat naslepo :)

   AddSatan: Crust: srovnej si Bad Blood cca 3:43-48 + ten sestup 3-4 vteřiny potom a Freezing Moon 4:50-55 - tohle je místo, kde mě to fakt trklo, ano, není to úplně 100% stejný, ale je to až do "uší bijící"   
kluci, děkuji. po legendární debatě Střap vs Abro na téma sypačky v Testamentu a odkazování na konkretní časy, jsem nevěřil, že se dožiji obdobné diskuze, že vy dva je vykrádáte?! :D

   anonymous: Mizzy: na dysangelium byl právě ten vokál to, co se mi jediný líbilo :D
Gába: sjížíš ty NNP věci? já to teda vzdal, má to cenu? je v tom něco, nebo jen bordel? Inlev je asi taková nová krev autentickýho warmetalu, co? :D
  
já bych řekl že to cenu nemá :-) jak píšeš, bordel....
a jj Inlev je dost mladej cápek, moooc autentickej :-D mj. hraje třebas v Decimated Humans, což je poměrně sračkoidní slam/BDM nebo Hateful Transgression, to je zas takovej slam/black/death...nic zajímavýho... ale má toho víc no a všechno jsem neslyšel

každopádně kdybys/te měl/i nějakej fakt dobrej warmetal, poprosil bych o doporučení... v těch tunách garážoidního marasmu se ztrácím...

ad mejhem: před kocíkem jsem se začal trochu chytat, ale po něm to opadlo a ta deka u mě žel ještě víc klesla... o vyloženou srágoru se určo nejedná, ale mám taky stejnej pocit s tou vypočítavostí atd...

   AddSatan: he Denial of God, ty jsem kdysi viděl v Matrixu s Demonical a celkem nuda, ... a rekvizity z céčkovýho italskýho horroru :) atd.... oproti Negative Plane celkem obyčejný, nezajímavý, průměrný, ale vaněnovo přirovnání platilo pro zvuk, ne pro hudbu (?)... každopádně i po zvukový stránce mi to přijde "standardnější" / mnohem méně osobitý, než zvuk NP.  
no upřímně řečeno, asi po třetím poslechu už to frčelo do koše, ale v záplavě stejnejch věcí mě to aspoň zvukově zaujalo.

Crust: srovnej si Bad Blood cca 3:43-48 + ten sestup 3-4 vteřiny potom a Freezing Moon 4:50-55 - tohle je místo, kde mě to fakt trklo, ano, není to úplně 100% stejný, ale je to až do "uší bijící" a celkově jsou si ty sóla dost podobný (jen to Telochovo je víc "bez ducha" a masturbační :) ), ... BGS jo jde hlavně o rytmus, ten nástup (bicí i kytary) a styl toho kytarovýho "beglajtu"/frázování, ale vykrádačka a následná upravovačka/derivace/variace evidentní :) ... nevím, proč rozebírat DMDS, kritizuju/em současný/ho kytaristu/y bez vlastního rukopisu, kterej vykrádá klasickou/ý desku/y, Mayhem asi na to právo mají, víc než kdo jiný, ale to nic nemění na tom, že je prostě trochu smutný, jak dopadli... (byť ano, věk na to mají a mohlo by být i hůř :) )

he Denial of God, ty jsem kdysi viděl v Matrixu s Demonical a celkem nuda, ... a rekvizity z céčkovýho italskýho horroru :) atd.... oproti Negative Plane celkem obyčejný, nezajímavý, průměrný, ale vaněnovo přirovnání platilo pro zvuk, ne pro hudbu (?)... každopádně i po zvukový stránce mi to přijde "standardnější" / mnohem méně osobitý, než zvuk NP.

hm, mě Zonal baví asi zhruba stejně jako Techno Animal a určitě víc než The Bug... poslední studiovky JK Flesh mě taky neberou, byť živě super... ale je fakt, že u Zonal dělá vokál Moor Mother fakt hodně, ale i hudba je fajn/dobrá, náboj to pro mě má a mám z toho asi i větší pocit "hloubky" + asi i trochu temnější než TA (ale musím někdy zase pořádně dát TA, abych ověřil :) )

no já mám většinou problém dát dohromady, co všechno jsem vlastně poslouchal, ehm..
Zonal mě nebaví, psal jsem už snad před dvěma měsícema recenzi do FM a ano, je to propracovaný a tak, ale na Techno Animal nebo aktuální Bugovy věci se to nechytá, chybí tomu nějakej náboj (kterej třeba Scorn má i v hodně velkým minimalu). podobnej problém s plochou strukturou mám u JK Flesh. na druhou stranu mě díky tomu začala bavit Moor Mother (viděl jsem ji kdysi naživo a bylo to naprosto příšerný, což ve mně zanechalo docela trauma).
Mayhem na prvním místě, ach jo..
jsem zvědavej na Denial of God, pokud to je fakt osobitý jak Negative Plane.

Leprous - na desku jako celek ještě názor nemám, snažím se do toho dostat abych si čtvrteční koncert co nejvíc užil, a jako zatím asi spíš dobrý než špatný, ale KURVA, ten Kolstad tam hraje jako bůh, to je fakt naprostá paráda ty bicí.
Jsem zvědavej co z toho daj live a jak to bude působit.

Falsified and Hated je dle Telocha inspirovaná Mysticum. A jinak ty burzumovský klávesy použili na poslední řadovce i Dimmu Borgir.
V Black Glass Communion je z Pagan Fears jenom rytmus :) a Bad Blood žádná doslovná citace sóla z Freezing Moon taky není, je to stejná tónina, podobný nápady, to jo, ale zas nebudem paranoidní :)
mimochodem, samotný DMDS se dá dopodrobna analyticky rozebrat, kde a jak jsou použitý podobně vystavěný riffy, rytmy, atd., nazval bych to Euronymův rukopis a kdo jinej by tohle měl kua používat než Mayhem :)

jedina skladba na tom albu co za neco stoji je Worthless Abominations...

Falsified je celej takovy ubohy silhani po cizich sesitech.. jako cely to album je masivnim zpusobem neoriginalni, ale tohle je docela vrchol. just say no

A JSt Zonal hlas nedal jo? :) Mě to baví jak kdy, někdy celkem dost, někdy míň, ale baví. Kupodivu (?) to líp maká na reprákách než na sluchátkách (většinou je to naopak), asi i díky subwooferu :), chtěl bych to vidět/slyšet naživo na pořádným aparátu (a s Moor Mother).
Každopádně doporučuju mj. fanouškům Dälek, ... ale slyším tam třeba i vliv Portishead, nebo Massive Attack (? v Catalyst mj.), taky Scorn atd.

Jinak ta část s Buznum klávesama ve Falsified... (že by přiznání v názvu skladby? :) ) je asi nejdebilnější moment, co na těch novejch Mayhem je, byť je fakt, že je to zapamatovatelný :). Jsem čekal, že ta deska možná trochu poporoste, ale spíš naopak, ztráta času... mj. třeba úvodní riff z Pagan Fears je tam částečně vykradenej hned 2x - v Malum melodie, byť je to "deathcrushovsky" zjednodušený a pak začátek bonus tracku Black Glass Communion zní dost podobně (a následuje riff připomínající To Daimonion). Sólo v Bad Blood zase zní jako variace na sólo ve Freezing Moon, kousek je tam asi i úplně převzatej, je to teda víc "zapidlikaný", ale…

Pod zonal se podepisu pristi mesic, bavi me to az prekvapive hodne...

Mizzy: na dysangelium byl právě ten vokál to, co se mi jediný líbilo :D

Gába: sjížíš ty NNP věci? já to teda vzdal, má to cenu? je v tom něco, nebo jen bordel? Inlev je asi taková nová krev autentickýho warmetalu, co? :D

Maria W. Horn - Epistasis
Boduf Songs - Abyss Versions
Ohyda - Koszmar

aktuálně

diskuze