Články

přeposlat článek tisknout
EIVIND AARSET

EIVIND AARSET

  • kdy: 31.10.2015
  • kde: Praha, Jazz Dock

Dvě třetiny koncertu hrál Eivind Aarset jazzy a byl skvělý. Pak začal hrát Aarseta a byl Aarset. Next level stuff. 

Eivind Arset

Eivind Aarset po dvou letech opět vyrazil na turné s novou deskou, opět se zastavil v Praze, na tom samém místě, s tou samou kapelou. A málokdo by se zlobil, kdyby jen zopakoval předchozí vystoupení. Jenže tehdy aktuální Dream Logic a novinka I.E. představují opačné extrémy Aarsetovy tvorby. Nikdo netušil, jak bude kompletní rocková/jazzová kapela přehrávat ambientní experimenty původně tvořené spolu s Janem Bangem, naopak jazzrocku blízké I.E. působí pro tu samou kapelou jako naprosto přirozená forma vyjádření.

Úvodní Rask otevírá i desku a jasně předestírá, o co dnes půjde. Pokud jsem se před dvěma lety rozplýval, že Aarset přidává hře na kytaru třetí rozměr, v němž jde o barvu spíš než o tón nebo rytmus, dnes hraje kytarista poměrně klasicky, do (prořídlých) efektů a dalších modifikátorů zvuku na stolku před sebou sahá minimálně. Jde o radost, hravost, groove a Aarset pro jednou klasicky riffuje a sóluje: jaká změna proti takřka neidentifikovatelným texturám z improvizací na Punktu.

Rask je vyloženě jazzrockový nářez, ovšem tato poloha rozhodně není jedinou, dokonce ani ne dominantní na nové desce. Kapela naopak velice kompetentně pracuje s celkovou dynamikou setu a nebojí se od nářezu přejít do velice tichých meditativních pasáží jako hned ve druhé skladbě. Aarseta tu ještě převyšují vzájemně se perfektně doplňující bubeníci. Klasické kity jsou opět rozšířeny v jednom případě o celou řadu zvonečků, kovových tub a xylofonovitých nástrojů, v druhém mj. o impozantní kovovou spirálu odmotanou z činelu, neidentifikované klávesy a jakýsi východní strunný nástroj. Bubeníci rytmy rozbíjejí jen občas, spíš typicky norsky pracují (díky bohatému výběru nástrojů) s barvou. Především však určují groove, hrají relativně rovně a velice úderně a dokážou vyhnat skladby do divokých gradací. Asi nejvíc vyniká v první části vystoupení třetí skladba, kde Aarset ustoupí do pozadí, nasadí méně tradiční zvuk kytary a nechá právě bubeníky určovat směr.

Eivind ArsetVeškeré změny se nicméně odehrávají v ohraničeném poli. Jakkoli divně to zní, Aarsetův kvartet je momentálně ohraničen hudebností. Na škále norského jazzu od Supersilent po Jaga Jazzist se Aarsetovci dostali na krok od druhých jmenovaných, čili hrají výborně, ale vlastně obyčejně (místy se dokonce vynoří melodie, kterou by klidně mohli zahrát Hornvethovci). I.E. působí jako deska, na níž si Aarset chtěl oddechnout od experimentů a prostě zajamovat s lidmi, se kterými si hudebně dokonale rozumí. Tradičnější prostředky se totiž pojí také s méně propracovanou strukturou. Tracky působí spíš jako sled melodií než promyšlené skladby se začátkem, vývojem a koncem, jak tomu bylo na Sonic Codex, o dokonalých artefaktech Jaga Jazzist nemluvě.

Dojmy z první části jsou tak poněkud neuspokojivě neucelené. Set i díky perfektnímu zvuku šlape a vypjatější pasáže stále dokážou strhnout, ovšem citelně chybí onen třetí rozměr Aarsetových experimentů, to napjaté očekávání, jaký zvuk kytara příště vyloudí, chybí manipulace se zvukem místo prostého hraní do rytmu. Časem se dokonce lyrika klidnějších poloh začíná díky své nekomplikovanosti zvrhávat do nevkusu a rovné bubnování do nudy. Hrozí hravá, elegantní prázdnota až příliš mnoha „moderních“ jazzů.

Eivind ArsetAle pak Aarset podruhé představí kapelu a ohlásí (krásnou) Homage to GreeneDream Logic. Po ní už následují jen starší věci a Aarset se konečně trhá ze řetězu, konečně více pracuje s pultíkem, konečně překvapuje. Kytara zní místy jako zkřížená s cirkulárkou, jindy se dostavuje povědomý pocit úplného odtržení zvuku z reproduktorů od pohybu prstů na hmatníku. Někdy stačí zvukové stěny, na jejichž základech mohou pracovat bubeníci.

Ani starší Aarsetovy desky nedávají dobrou představu o jeho originalitě. Tady, v závěru koncertu a ve dvou nadšeně vytleskaných přídavcích se kytarista opět přesouvá do vlastní ligy. Při jeho sledování se nedá než žasnout a vychutnávat každý zvuk kytary - mimo jiné proto, že takový už člověk pravděpodobně nikdy neuslyší.

Jiné názory


Přispěj do diskuze

zobrazit vše

8. 11. Eivind Aarset (2 bubeníci tentokrát, prý poslední tour k I. E.) v Jazz Docku
www.jazzdock.cz/cs/koncert/eivind-aarset-i-e-nor-jazz-on5

listopad a konec října bude jazzový (The Necks, Nik Bärtsch's Ronin, Mats Gustafsson s Fake the Facts a další věci na Alternativě)

Jo, musím potvrdit, že to bylo krásný :)
Něco mezi dark jazzem, Pink Floydama a Supersilent, heh.
Závěrečnej remix zbytečnost.

tak to je super, ovšem tak nějak jsem začal tušit, že bude, jen co jsem uviděl Bangovo jméno:) předtím mě hlášení "klasického kvarteta" spíš odradilo, čekal jsem právě opakování..

ovšem Next v Blavě začal včera velice slibně, takže asi nebudu litovat - free improv na 150 staré varhany, kde jsem většinu času naprosto nechápal, odkud loví ty zvuky, totálně mimozemský, pak mi došlo, že nejblíž tomu je Rashad Becker

tak včera opět super a především - výrazně jiný než loni a to přesto, že vlastně hráli z větší části ty samý skladby :) (bylo teda i víc z Dream Logic - hned z první (krásný) ambientní mlhoviny se nakonec vynořila Close (For Comfort), pak byla určitě i Surrender a Homage to Greene - z který se postupně stala celkem divoká věc, možná ještě něco...) - ale v dost jiným provedení, zvláště začátky (ale někdy i konce a průběh :) ) dost improv. a překopaný/remixovaný, trvalo třeba i 5 minut než mi došlo, že hrajou něco co dobře znám a slyšel jsem xx-krát :), bylo to vlastně dost "napínavý" :) ... trošku mi tam chyběly Holteho druhý bicí/perkuse, ale částečně je suploval Bang beatama + samozřejmě čáry se samplama a elektronikou, často to tím dost rozstřelil a poslal úplně jinam :)... i Aarset víc pracoval se zvukama, uprostřed setu nějaká nejspíš improvizovaná, hodně free-form/jazzová věc - sotva krůček od Supersilent... celkově o dost experimentálnější set než loni, pro mě ne lepší než loni, ale cca stejně skvělý a prostě opět jiný... + teda i dobrá, atmosférická práce světel a celkem i projekce v některých chvílích...
kromě zmíněných věcí z DL byla určitě ještě Wanderlust, Rask, Sakte + ještě asi 1-2 věci z I. E.

Floexovo Netykavka live remix trochu jak jsem se obával, sice formálně zajímavý experiment, ale samotná náplň převážně nic moc - spíš si tak nějak zkoušel co se s tím dá dělat (a až na pár lepších chvil vlastně působil, že se s tím teprve učí zacházet), než že by z toho vytvořil opravdu zajímavou/dobrou hudbu, zvláště když srovnám s live remixy Banga a Honorého (ok není to úplně fér, ale...) na Punktu, tak vlastně dost slabý...

zítra: "Performing with a special version of the IE project in Palac Akropolis in Praha tuesday 22nd of November.. Jan Bang live sampling, Erland Dahlen drums, Audun Erlien bass, and me playing guitar. After our show Floex will do a live remix.... looking forward"
sice škoda, že jen s jedním bubeníkem, ale za to s Bangem! :) ... a ad ten Floexův remix "...společně s INITI.org vytvořili světelnou instalaci "Netykavka4", která funguje jako unikátní hudební nástroj založený právě na živém samplování: je možné do ní nahrát krátký úsek hudby, který se zobrazí jako socha ze světla a kouře. Dotykem paprsku světla je možné hrát na fragmenty právě nahraného materiálu a dále je rozvíjet."

zvukově velice slušný záznamy z říjnovýho tour z Innsbrucku (obraz byl prý moc tmavý, tak ten vizuál pojali radši takhle... má to něco do sebe)
Rask a Sakte: www.youtube.com/watch?v=Is7R5HcNk-8
Wanderlust: www.youtube.com/watch?v=vuYASfo_9qU (s úvodem na "jakýsi východní strunný nástroj")

QD myslím, že spíš ne, to má takový specifický zvuky/motivy, že bych to snad poznal, jedině, že by to hráli nějak změněný - což mimochodem některý věci hráli - namátkou i začátek Rask byl trochu jiný než na desce a vůbec, drobný změny tam byly, taky občas povolil uzdu bubeníkům, drobný impro atd. ... vůbec to teda nevadilo, tyhle věci, možná spíš naopak.

Plošší mi I.E. určitě nepřijde, i co se týče barev, tak mi přijde dost barevný, ale tak holt to vnímáme jinak no... já zase usínám u DL - což by vlastně mohlo/mělo být logický :).. ale je to dost příjemný spánek.

aktuálně

diskuze