Letos jsem se vypravil na 4. ročník alternativního festivalu Freeze Fest (aneb kultura jinak). Od většiny festivalů se Freeze odlišuje DIY náturou, unikátním prostředím, orientací na vizuálno, absencí plotů a sponzorů a množstvím workshopů a jiných aktivit, které nejsou běžně v nabídce festivalových programů; udělal mě moc dobrý dojem. Jedinou skvrnou na povedeném festu tak byl nezájem většiny mých přátel a známých, se kterými bych si to jistě užil ještě o fous více.
Letos jsem se konečně vypravil na 4. ročník alternativního festivalu Freeze Fest (aneb kultura jinak). Po několika neuskutečněných záměrech vyrazit mi tentokrát v návštěvě nezabránilo nic.
Festival Freeze Fest se poprvé uskutečnil v roce 2008 v části bývalého vojenského prostoru Boží dar poblíž Milovic na Nymbursku. Toto místo může být lidem známé i díky komerčnímu festivalu Votvírák, který se koná na přilehlé letištní ploše. Od většiny festivalů se Freeze Fest odlišuje DIY náturou, unikátním prostředím, orientací na vizuálno, absencí plotů a sponzorů a množstvím workshopů a jiných aktivit, které nejsou běžně v nabídce festivalových programů.
Na místo konání jsem dorazil v pátek někdy po čtvrt na devět, postavil stan a vyrazil na obhlídku místa. Kombinace zdevastovaného vojenského areálu s množstvím instalací, výtvarných děl a dalších dekorací tvořila velmi zajímavou podívanou. Mé kroky po prozkoumání 4 hlavních hudebních podií vedly do tzv. tunelu - dřevolátkové instalace, která díky nasvícení v noci budila značný zájem návštěvníků, obzvláště efektní vstupní branou.
Na festivalu jsem se také poprvé maličko seznámil se žánrem jménem dubstep - lámané a někdy poměrně složité bicí rytmy, výrazná basová linka, spíše klidné, houpavé tempo a absence vokálů, to jsou dojmy, jaké jsem z toho stylu získal. Na dubstep gathering stage pod otevřeným nebem bylo postavené trojdílné plátno, kam promítali VJs své projekce a přímo pod ním za pultíkem hráli DJs a producenti. Prvního koho jsem slyšel byl MAD4BASS a následně náhradník za YUKIMURu - Josef Sedloň. Vzhledem k mým pozdějším sporadickým výletům k tomuto pódiu se mi právě jejich produkce líbila nejvíce.
Na Freak stagi jsem shlédl vystoupení zajímavé elektro-emo "rockové" kapely Vložte kočku. Trojce muzikantů obsluhovala bicí, sequencer/sampler, kytaru/baskytaru/elektrické housle a zpívala. Na programovaný podklad kapela vrstvila všechny ostatní zvuky, rytmiku obstarával nápaditý a technicky zdatný bubeník. Bohužel nevím, jak to, co jsem slyšel, lépe popsat... Každopádně pro mě velké a příjemné překvapení - doporučuji shlédnout vystoupení této svérázné formace! Později se mi zde podařilo zastihnout live breakcore JTNB (Ježíš táhne na Berlín) - agrese, šílenost i sranda. Předpokládal bych, že živé vystoupení bude víc než hudba z playbacku + zpěv efektovaný přes krabičky. Doufám, že se jednalo o JTNB a ne dle programu následující GUMAGUAR /2 ...
Podstatnou část pátečního večera a noci na sobotu jsem strávil křepčíce v šapitó Wonderland na psytrance, což je žánr, který mám z těch, které byly na festivalu zastoupeny, asi nejvíce "zmáklý". Vyzdvihl bych sety KERRAYe (progressive psy) a MiMa z BioCore crew (dark psy). Během bloku psytrance jsem si ještě odskočil na cca poslední 3 skladby temně ambientního projektu Tábor radosti do OkoDómu. Dominovala podmanivá temná atmosféra a výborný zvuk. Velmi přesvědčivé vystoupení na mě udělalo silný dojem, má očekávání byla naplněna. Okolo páté ráno jsem usoudil, že dál by mé bdění moc užitku nepřineslo a odebral jsem se vyspat do stanu.
Kolem poledne mě probudilo světlo, poměrně vysoká teplota, slovenčina a zvuk spreje... Během soboty na hangáru, u nějž jsem měl postavený stan, vznikaly graffiti. Sobotní odpoledne mi nějak vůbec nesedlo. Pobolívala mě hlava (v pátek jsem byl střízliv) a hlavně, ať už jsem zašel na jakoukoliv scénu, mě tamní produkce neoslovila natolik, abych vydržel déle než pár minut, a tak jsem festivalem jen bezcílně bloumal. Vybavuje se mi konec představení Krakonošských pohádek svérázného divadla Marza a v OkoDómu, chvílemi velmi vtipná "módní přehlídka" všapitó, emo kapelka Prodavačovo na Freak stagi a také vystoupení pražské crossoverové formace V.T.I.P., která byla nejspíš jediná ryze rocková kapela na festivalu. Zvuk i muzikantské výkony v pořádku, nicméně tento typ hudby (staří Guano Apes / Die Happy) už je dost neaktuální. Nenadchli ani nezklamali. Kapela zahrála u Freaků, i když podle programu měli vystupovat v OkoDómu. Mám zato, že zde došlo k nějakému přehmatu, protože podle toho, co jsem viděl, byl k živým vystoupením vybaven pouze Freak stage a částečně Wonderlandské šapitó.
S vidinou večerního ochlazení a průtrže mračen s příchodem neděle jsem se rozhodl, že si sbalím věci a odjedu. Cestu na nádraží jsem si zkrátil přes plochu letiště. Bývalo by to bylo v pohodě nebýt toho, že ve tmě nebylo vidět kudy se mám napojit na příjezdovou cestu, takže jsem se posledních pár stovek metrů potácel vysokou trávou, nerovnou půdou a dalšími chuťovkami. Díky tomu jsem dojel domů o hodinu později, než jsem původně zamýšlel. Doma jsem se osprchoval, najedl a krátce po půlnoci vyrazil s kamarádem a jeho přítelkyní znovu na místo činu, tentokrát autem. A noc ze soboty na neděli pro mě byla podstatně radostnější než teplé odpoledne...
Po počátečním rozkoukání se a obhlídky toho, co se kde děje, jsme se vydali do šapitó, kde se připravoval bubeník DRAMAJACQUA, aby zahrál naživo drum 'n' bass a s ním vystoupil MC Amdiez. Předpokládám, že pro většinu elektro a „tuctuc“ žravců to asi bylo příjemné zpestření, pocítit energii, co jde od muzikantů, nicméně já jsem z toho už tak nadšený nebyl. Elektronické beaty byly slyšet (očekával bych, že mu půjde do sluchátek klik a on se postará komplet o bicí), občas jsem přes ně dokonce ani zvuk akustických bubnů nevnímal, jak byly stažené. Zahraniční MC (Francouz?) schopně freestyloval ve stylu reggae, ale jeho projev mě po nějakých deseti minutách přestal bavit. Bubeník je to jistě schopný, hrál pěkně technicky, ale nazvučení bicích nebylo právě ideální a také mi nepřišlo, že by hrál něco extra. Dramaturgie vystoupení byl mix D’n‘B hudby + živých bicí a zpěvu střídaného jamy bicích se zpěvem. Vystoupení podle programu trvalo předlouhé 2 hodny, což jsem nebyl s to vydržet. Dali jsme si pauzu, vylezli na hangár a rozhlíželi se po festivalovém areálu s krásně nasvícenými dekoracemi a také se posilnili pár kloboučky psychedelik. V okodómu se sympaticky zrychlovalo - od D‘n‘B až někam k freetekku, takže hráli postupně GHANDI (Spiritual), AALA (Lego), ADIK (SpacePatrol) a Mikkim (OffBeat Division) <= tedy pokud line-up seděl. S okodómem jsem měl ten problém, že když se tam sešlo víc lidí, byl tam, díky absenci jakékoli ventilace, naprosto nechutný vzduch. Směs cigaretového kouře, efektového dýmu, potu a smradu... Zuzka okodóm trefně překřtila na "opičí pavilon". Chvíli jsem s kámošem strávil také u soundsystému žongléřů, kde hráli příjemnou rychtu staré školy, pravděpodobně produkceAALA23 (Lego) či Weird Highs crew (Deka, Mad4ce a Tuleň). Odtamtud jsem si odskočil na Freak stage, abych byl svědkem fantastického vystoupení COMPUTADORA, chlapíka hrajícího experimentální elektronickou hudbu s 8-bitovými zvuky. Bylo to velmi osvěžující a zároveň pokřivené, do toho jsem sledoval parádní projekci na deset od sebe různě vzdálených obdélníkových pláten. Když jsem se nabažil, zašel jsem ještě na dubstep gathering stage kochat se další projekcí za libých tónů z dílny ABUa, dubstepového stage managera. V čase okolo 5h ráno jsme se shodli, že je už příliš pozdě, a tak vyrazíme domů. Cestu nám zpříjemnily švestky, ale naštěstí se prohlídka obešla bez jakýchkoliv problémů.
Festival na mě udělal moc dobrý dojem. Je obdivuhodné podnikat něco, co se naprosto vymyká veškerým konvencím a tomu, jak se věci v oboru obvykle dělají. Doufám, že se bude pořadatelům a všem podporovatelům Freeze Festu dařit úroveň držet a nejlépe ještě vylepšovat nedostatky. Jedinou skvrnou na povedeném festivalu tak byl nezájem mých většiny přátel a známých, se kterými bych si to jistě užil ještě o fous více.
Fotky ALEF, Afre, Lunch meaťáci.
Vložit komentář