Skejtn Alesh v poslední době rozjel skutečně vynikající akce v klubech střední Moravy, na ose Kojetín-Olomouc-Kroměříž. Další z nich se konala v pátek dvacátýho v miniaturním klubu Svět. Do Kromclu dorážím osamocen asi v půl osmé, na nádraží mě však již čeká redakční posila, domácí borec Raven.
Dorážíme do Světa a já lačně nakupuju (jeden dosud neznámý slovinský split úlovek mi udělal zvlášť radost). První na scéně se objevují umělci z brněnské formace See You In Hell. Jejich vystoupení začíná asi kolem deváté a lidstvo (tipnul bych kolem 70 kousků, což je na skromné poměry klubu vynikající účast) je vítá potleskem a skandováním motliteb a volebních hesel KDU-ČSL. Ano, všichni jsme se tu sešli, abychom podpořili Karasovy návrhy na zpřísnění potratů a Tollnerovu diskriminaci homosexuálů. Páter Jožka nám žehná a koncert v božím jménu, proti všem heretikům („Upálit! Upálit!“, nese se sálem) může začít.
No, teď vážně. See You In Hell patří v poslední době k mým nejoblíbenějším kapelám. Jejich hc není ultrarychlá zběsilost, je čitelný, takže člověk občas nemůže z hlavy dostat některý refrény, a je zas dost rychlý na pořádnou taneční merendu. Zvuk je opět poměrně kvalitní, a tak lidi, už natěšení, začínají řádit. Sál se mění v saunu a mosh je čím dál zběsilejší. Zazněly všechny písničky z posledního epka a většina věcí z kazety. Skvělé vystoupení se spoustou energie. Paráda!
Následuje nutná přestávka, protože v klubu se už prakticky nedá dýchat, a po ní se nástrojů chopili Mindlock. Z kazet a desek to tak nevyzní, ale frontman Alesh z každého živého vystoupení udělá pořádný nátěr. I tentokrát všechno co mělo nohy lítalo vzduchem, nejvíc samotný Skatan. Mosh byl vskutku divoký, snad nejlepší při coveru od Capitalictic Causalities, co jiného než Insecurities. Výrazně potěšil také zrychlený Iron Man od Black Sabbath. Vystoupení je docela krátké, ale o to víc energie mi nabušilo do hlavy. Propocený jako myši čekáme venku a ještě udýchaní z tance spřádáme s Kibym plány na cestu pryč, především pak na strávení hluchého času. Ale co to? Už se znovu rozeznívají tóny a my se vracíme do pekla.
Highscore už se drží nástrojů a rázem mění „obecenstvo“ v jeden obří kotel. Výtečný, velice rychlý punk/crust mě téměř zničil. Kluci z kapely jsou hodně v pohodě a jejich proslovy mezi písničkama jsou duchaplné. Opět se zpívá proti hnusu okolního světa (nábožentsví, politika etc.) a oslavuje se hard core. A věru bylo co slavit. Výtečná nálada v sále byla úplně hmatatelná a musím uznat, že přesně jak je to v jedné písničce Antichrist – na pár hodin jsme v tom klubu opět pocítili něco zvláštního. Highscore předvedli naprosto perfektní set, s rychlou valbou i pomalejšími skočnými pasážemi.
Na poslední skvadru večera, Gride, lidí trochu ubylo, ale nechápu proč, vždyť tyto hvězdy českého populárního nebe nekoncertují až zase tak často. Při jejich setu už se moc netancuje – jednak jsou lidi unavení a jednak jejich muzika je něco tak šíleně rychlého, že to snad ani nejde pohyby těla obsáhnout. Stojím u stěny a nevěřícně sleduju bubeníka. Toto není člověk! Trvám na tom, že Gride je poslední dobou jedna z nejrychlejších skupin vůbec. Šílený jekot, deroucí ze z úst protagonistů opět hlásal texty o nerovnosti, manipulaci atd.
Depka na mě padla poté, co zpěvák oznámil zprávy o zabitém Andrei Giulianim na summitu G8 v Janově. Přemýšlím o tom, že se vše ukazuje jasněji – politici zavření při svých obskurních jednáních v monstrózních hradech, obklopeni desetitisícovou armádou, která stříli do lůzy, která se odváží protestovat. Snad to někomu otevře oči. A neodpustím si ještě jednu věc – „násilníků“ bylo na summitu cca 2%, takže když se kvůli nim o celém hnutí hovoří jako o násilném, je to totéž, jakoby se mluvilo o lidstvu v celku jako o homosexuálním.
Ale zpět ke koncertu, dostal jsem se trochu mimo. Gride mají velmi dlouhý a dobrý set s několika přídavky, jen se divím, že nezazněla asi nejslavnější písnička Policejní brutalita. Perfektní vystoupení končí něco kolem půl druhé.
Bezvadný koncert, který, jak tomu bývá v poslední době čím dál častěji, nesly hlavně domácí kapely. Lidi byli výborní, ačkoli mě zaskočila neúčast některých známých firem. S Kibym potom řešíme otázky života a smrti na nádraží a to až do příjezdu našich ranních spojů. A v 7 už jsem v Brně. No není to lepší než se válet u zkurvené televize, nebo gepět v hospodě?