INFERNO – zásadní k pochopení je rovnováha mezi světlem a temnotou, skutečné spásy a moudrosti dosáhneš poznáním a přijmutím obého

INFERNO – zásadní k pochopení je rovnováha mezi světlem a temnotou, skutečné spásy a moudrosti dosáhneš poznáním a přijmutím obého

Rozhovor s Adramelechem jsme tu už měli. Jenže nová deska Inferna Gnosis Kardias (Of Transcension and Involution) opět tne do živého, také absolvovali tour s Mayhem, takže bylo nutné se opět o určitých tématech rozpovídat. A zabrousilo se hluboko, magie v odpovědích teče proudy přímo mocnými.

De Mysteriis dom Sathanas tour 2017Zdravím tě, Adramelechu! Než začneme mluvit o aktuální desce Gnosis Kardias (Of Transcension and Involution), nedá mi to a musím se tě zeptat na evropské tour, které jste nedávno odjeli s norskou klasikou Mayhem. Jaký máš z turné dojem a jak fanoušci Mayhem reagovali na Inferno? Mohl bys popsat čas strávený s Mayhem a máš nějaké zážitky, o které by ses rád podělil?

SOL INVICTUS! Děkuji za optání. Tour s Mayhem čítalo 7 zastávek po Itálii, Srbsku, Rumunsku, Chorvatsku, Maďarsku, Bulharsku, Slovinsku a myslím si, že jsme jako český zástupce blackmetalové scény neudělali žádnou ostudu. Právě naopak, přijetí bylo vždy velice kladné a intenzivní, máme spousty fans a přátel v těchto krajinách a s Infernem jsme i několikrát v těchto zemích koncertovali, tudíž jsme nebyli žádným cizím pojmem a vždy se nám dostalo velké podpory, o čemž svědčil i zvýšený zájem o merch a naše nosiče. Vše na tour bylo naprosto profesionální, načasováno do poslední minuty. Příjezd do klubu, vyložení aparátu, beden, kompletního backline. Zvukovka Mayhem, potom INFERNO, večeře, relax a samotné vystoupení. Po koncertě zase vše sklidit, několik málo hodin spánku na hotelu a směr na další koncert. Opravdu jsme si užívali každý okamžik tohoto nezemského tažení. Věděli jsme, že plníme roli supportu, a že nebudeme alfou a omegou na koncertech, ještě když předskakuješ někomu jako Mayhem, ale i tak mohu s klidem říci, že se nám dostávalo hodně pozornosti, jak ze strany organizátorů, fans, zvukařů, crew i samotných Mayhem. Dokonce nám zapůjčili svou asistentku od vlastního zvukaře, která nám dělala zvuk na ostatních koncertech, protože na prvním koncertě nás zvukař z klubu dost zazdil a my už nechtěli, aby se to opakovalo. Čas strávený vedle Mayhem byl pohodový, žádné namistrované hvězdy. Pokecalo se o muzice, večer něco vypilo, dokonce Hellhammer učil našeho bubeníka nějaké techniky hry na bicí a tak podobně. Jednoduše vše bylo perfektní, až jsem si myslel, že tohle snad nemůže být ten kontroverzní Mayhem. Velcí sympaťáci jsou určitě Attila a Hellhammer, ti převyšují všechny ostatní. Bylo mi velkou ctí se něčeho takového zúčastnit, bylo mi ctí sledovat zbytek Inferna a crew, jak byli fanaticky oddáni společné věci. Byla to jednota a bratrství, další duchovní zrození a rozkrývání tradic temnoty i světla. Velebení všech těch vnitřních impulzů, vibrací a dravosti, která nás přesahuje. Vše ve mně zanechalo nesmazatelnou stopu.
 
Určitě jsi rád, že si chvíli odpočineš, ale už víš, kam v rámci koncertování zavítáte příště? Nějaké další koncertní plány k propagaci aktuálního alba? Pokud ano, můžeš je zmínit, na které se těšíš nejvíce a co od nich očekáváš?

Nejsem člověk, který moc odpočívá. Stále na něčem pracuji nebo se něčemu snažím věnovat. Pořád vymýšlím v kapele něco nového a jsem pomyslným neutichajícím motorem. Takto to mám prostě nastaveno a myslím si, že na stará kolena se nezměním. Máme nasmlouváno několik větších i menších koncertů po Evropě a na konec roku zavítáme na týden do USA. Jmenovitě se jedná o House Of The Holy/Funkenflug v Rakousku, Under The Black Sun Festival v Německu, Evil fest v Itálii, The True Blasphemy Night Act v Polsku, Satan's Unholy Abomination Festival v Usa a ještě jsou v jednání nějaké další rituály v Polsku, Slovensku, Švýcarsku, Rakousku a na rok 2018 se rýsuje jedno větší tour a také se domlouvají i další koncerty, ale nepředbíhejme. Uvidíme, co nám přinese budoucnost.

Nesnažíme se hrát za každou cenu všude, kde nás pozvou, ale vybíráme si akce, které jsou něčím zajímavé a naplňující, protože nejde vždy úplně ideálně skloubit všechny ty osobní povinnosti a dění v kapele tak, aby vše bylo zdravě produktivní. Proto, když tomu máme něco obětovat, chci mít pocit, že dotyčná akce nás bude přesahovat svým významem, obsahem a atmosférou.

Osobně se velmi těším na Funkenflug fest, který je v nádherném prostředí hor a v osobní rovině zachycuje čistý tradicionalizmus staré víry propojené okultní tématikou.
 
Nové album Inferno - Gnosis Kardias (Of Transcension and Involution) sklidilo obrovský úspěch na světové scene a média albu dávají téměř vždy maximální hodnocení. Zcela zaslouženě, neboť deska je značná konkurence i pro světové kapely. Jak jsi ty spokojený s reakcemi na Gnosis Kardias? Očekával jsi takovou smršť pozitivních reakcí?

V takové míře neočekával, tím ale nechci říci, že bych si nebyl vědom toho, že nová deska Gnosis Kardias je kvalitní a přesahuje mezní limit a nahlíží za hranice našeho bytí. Myslím si, že za své peníze, které člověk do naší nové desky vloží, ať už koupí LP nebo CD, dostane kvalitně odvedenou práci jak hudebně, textově, zvukově, tak graficky a při pozorném poslechu dokáže odkrýt v sobě i v naší hudební formě něco hlubšího, co nás všechny převyšuje v záblescích artistické a duchovní inspirace a odkrývá oponu, abychom aspoň na moment věčnosti pozvedli svá zatvrzelá srdce a duše. Je třeba přijmout tyto dary bohů s nezkalenou myslí, jedině tak lze teprve poznat, co skutečně za tím albem stojí. Involuce nízkého, involuce výše. Tato deska potřebuje zvláštní, až meditativní přístup a pokud lidé proniknou do těchto tajů a zákoutí, budou odměněni.
 
Gnosis Kardias (Of Transcension and Involution) navazuje přesně tam, kde skončilo předchozí, také velice úspěšné a dá se říci pro kapelu přelomové, album Omniabsence Filled by His Greatness. Jen jej rozvíjí do dalších směrů a rovnic. Album je stejnou neprostupnou hmotou, více extrémní, ještě více vrstvené, přesto pestřejší a nabízí prvky, které předchozí materiál nenabízel. Jak jsi ty sám spokojený s finální prací, splňuje materiál přesně to, co jste od něj po stránce uměleckého uspokojení očekávali?

Toto album je dle mého jakousi hlubinnou introspekcí a následnou expanzí mimo běžné vnímání. Pohledem na konec, se kterým vše začíná nanovo, a na počátek ve snaze zahlédnout, co nekonečným cyklům smrštění a expanzí vesmíru předcházelo. Setkání se s temnotou a září nejniternější podstaty člověka, která nepochází z něj a zároveň je jeho součástí. Novou desku hudebně chápu jako návrat o jeden krok zpět a také jako následné vykročení kupředu. Veškeré prvky, které se objevily na Omniabsence se stáhly do sebe, jsou poctivě zváženy, zhodnoceny či přehodnoceny a jsou nově užity v mocnější podobě, která rozvíjí předchozí a představuje i něco nového. Textově se Omniabsence drželo skoro výhradně extrémů. Gnosis Kardias je jemnější, obraznější, nabízí více možností a výkladů. Nesoustředí se pouze na důsledky, ale také na jejich původ a cestu k nim. Je to jistá stezka za osobní spásou a duchovním obrozením. Lhal bych, kdybych řekl, že jsem nespokojený s naším výtvorem, na druhou stranu chápu, že vše je velice čerstvé a jak všichni dobře víme, až uplynulý čas nejlépe prověří tuto desku.
 
InfernoTvůj vokál je, tak jako na předchozím albu, upozadněný a slouží jako jeden z nástrojů. Nepřemýšleli jste tentokrát o změně? Nebo bylo dopředu jasné, že bude tvůj projev stejný, jako na Omniabsence Filled by His Greatness? Pravdou je, že je to od vašich kořenů přirozený vývoj a k současnému zvuku kapely sedí.

Předem bylo domluveno, že bude upozaděn, ale samozřejmě jsme museli vyzkoušet ho vytáhnout více do popředí, abychom si byli jisti, že jsme udělali vše potřebné pro kvalitu nahrávky, ale dostavil se nám naprosto stejný efekt jako při Omniabsence. Prostě ve změti všech těch kytar, ruchů, zvuků a efektů to nebylo pocitově, vibračně ono. Ubíralo to na atmosféře a nabourávalo, odvádělo to od pozorného poslechu a vnímání kytar a všeho, co se děje na desce. Jsou kapely, například Acherontas, kde je na hlasový projev kladen velký důraz a vokál je stavebním kamenem a možná v tomto případě to nejlepší z desek, ale u Inferna to je jinak. Vokál pouze dotváří atmosféru a sděluje poselství formou textu a dotváří koncept. Je to jako skládání mozaiky, kdy musí vše perfektně do sebe zapadat, aby výsledek byl jeden nenarušený celek.
 
Řady Inferno navštívil také lídr řeckých mystiků Acherontas. Jak vznikla tato spolupráce a splnila přesně to, co jste od ní očekávali? Předpokládám, že se spolu s Acherontasem znáte z koncertních šňůr. Dovedl bych si představit společný projekt, nemáte něco podobného v plánu?

Jsem léta velkým fanouškem Acherontas a mám velice v oblibě vokál od Acherontase V. Priesta, a když jsem uvažoval v začátcích nad novou deskou Gnosis Kardias o posunutí se někam dál, do neprobádaných vod na vokálním postu, začal jsem čím dál tím více se zaobírat myšlenkou, že právě on by mohl být tím pravým člověkem pro novou desku. Obdivuji, jak si dokáže pohrát s hlasem a jaký má jeho hlas rozsah i v jakých polohách ho dokáže udržet, to vše jsem najednou chtěl mít v Infernu, ale také jsem se obával, aby nebylo Inferno porovnáváno právě kvůli hostování s Acherontas. Takže jsem víceméně chtěl, aby to bylo zčásti jiné, ale i stejné zároveň pro všechny ty věci, které na jeho hlase mám rád. Okamžitě pochopil, co hledám a dokázal to mistrovsky vložit do muziky bez přípravy, napoprvé, jen pod závalem temných vibrací a aury. Takto už pracuje s vokálem deset let. Zajímavé.

Takže jsme se kontaktovali, nastínil jsem mu svůj záměr a páteř konceptu nového alba, dopodrobna vylíčil všechny představy, uznal za nutné pozadí textů rozepsat do detailu, abych si pro sebe i něho definitivně vše ujasnil a vytesal do kamene. Na spoustu věcí se totiž v textech na G.K. dá nahlížet mnoha způsoby a samotná slova sama sebe dále rozvíjejí, a tak jsme se na chvíli tímto zaobírali z hlediska magie a on nakonec souhlasil. Ve finále v tom nic složitého nebylo, nicméně se to ukázalo jako velice plodné. Společné projekty žádné neplánujeme, výjma toho, že pomalu nahráváme písně pro split s Devathorn.
 
InfernoVokály se na albu plazí na stejné rovnici, ne-li pod ní, jako šílené kytarové čarování Ska-Gula. Ten svojí hrou vytváří něco, co opravdu nemá obdoby. Popravdě dokazuje, že v Česku snad ani není lepšího kytaristy. Nejenže staví z kytarových vrstev mohutnou, přes sebe protkanou stěnu, ve které se člověk může ztrácet, ale také nacházet věci ukryté před běžnými smrtelníky (bravurní aranžerská práce jen tak mimochodem), ale rovněž některé riffy a kytarové vyhrávky zkresluje natolik, že ani člověk neví, zda poslouchá kytary, nebo samply. Jak probíhalo nahrávání? Myslím, že to muselo být opravdu náročné. Vše na sebe pracně vrstvit a odhadnout, jaký efekt, zkreslení, či barva tónu se kam hodí a aby tvůj hlas v tom všem šílenství byl posazený tak akorát.

Děkuji za slova chvály. V nahrávání nespatřuji nic složitého oproti jiným kapelám, používáme zaběhnuté postupy jako všichni ostatní, jen těch kytar je o něco více a naše postupy jsou více netradiční a svým způsobem originální a dnes se nebojím tvrdit, že i poznávací značkou Inferna. Jak není nic složitého na nahrávání, daleko větší problém je míchání desky, tak aby vše bylo vyvážené, dostatečně slyšitelné a ještě si to vše uchovalo jakousi atmosféru a nevyšla z toho jen prázdná zvuková koule bez konkrétnosti. Používáme různou škálu zkreslení, je to vždy o pocitu, ten nás vede, prostě si se vším hrajeme a najednou víš, že to tam je a nevracíme se k tomu, jak to zní, jestli to je přespříliš zkreslená kytara nebo to už zní jako klávesy. Řídíme se pocitem. Ano, je to tam, je to to pravé pro daný song.

Silou Skagulovy hry je on sám, jeho precizní hra a skladatelský um. Ten dar umět vyplnit každý moment hry třeba jen drobností, které jsou sice nepatrné, ale dokážou právě pro tu svou detailnost dělat muziku něčím jiným a hlubším.
 
InfernoMyslím si, že produkci není nějak více třeba pitvat, myslím tím styl, jak vznikala tato spolupráce a tak dále, neboť se o ni opět postaral Necromorbus, a o tom už se v případě desky předchozí mluvilo v minulém rozhovoru. Odvedl, zdá se, zase prvotřídní práci, takže předpokládám, že jste jako kapela s produkcí spokojeni. Vše jde slyšet, jak má, dokonce často vyniká baskytara a její “dunění” krásně kompozicím zahušťuje zvuk.

Ano, panuje velká spokojenost. Zvuk dotváří atmosféru toho, co se na albu děje a to je dle mého jen dobře. To bylo cílem. Umocnit všechny ty kytarové kreace a dát jim zvukovou podobu, aby vše bylo ještě více nezemské.
 
Zasahoval do procesu nahrávání, konkrétně do nápadů skladeb i Necromorbus osobně? Nebo vás nechal pracovat zcela svobodně, tak jak sami chcete?

Tore Stjerna pouze dohlížel na zvukovou stopu všech nástrojů, přesnost při nahrávání, abychom docílili kýženého a požadovaného výsledku a snažil se pochopit to, co chceme deskou říci. Nikterak nám nevstupoval do nápadů a tvoření skladeb. To bylo čistě v naší režii.
 
Předpokládám, že většinu materiálu složil Ska-Gul a ty si měl na starosti texty plus vokální linie. Mohly se do skladatelského procesu zapojit i ostatní členové, nebo je album práce jen a pouze vás dvou? Máte ve svých řadách přeci jen “čerstvou krev” v podobě Crudelise (Dark Seal).

Inferno je kapelou svobodné vůle a každý má právo se vyjádřit ke všemu, co se v kapele děje. Na druhou stranu, čím dál tím více tíhnu k názoru a prosazuji ho, že čím více lidí se tohoto procesu tvoření účastní, tím více je vše o jistých kompromisech a samotný výsledek už nemusí být tak vyvážený a i osobní přepis už nebude tak skutečný. Je někdy velice složité sestavit jistý ucelený obraz a skladatelskou potřebu všech členů v něco, co nebude působit rozhozeně a nesourodě. Nejde vždy všechny ty vibrace a nápady různých osobností sloučit v jednolit.

Pokud se nyní budeme bavit o tom, že se při komponování snažíš zhudebnit své niterní cesty, zachytit dokonalý překlad své temnoty, stále více zastávám názor, že je lepší nechat tvořit muziku jednoho člověka, protože jedině tak máš jistotu, že všechno to zachycení, ten přepis vizí, je nejsvobodnější a nejskutečnější, protože je minimalizován zásah do onoho procesu něčím z venku, v tomto případě někým jiným.
 
Jak vlastně probíhá skládání v řadách Inferno? Jedná se o improvizaci při hraní a zkoušení, nebo jde o pečlivě promyšlený řízený proces v mysli Ska-Gula a tebe? Byly při nahrávání nějaké dodělávky, co se skladatelských nápadů týče, nebo jste byli perfektně připraveni a šli tak říkajíc na jistotu?

Nic nevzniká na zkušebně. Vlastně ani žádnou zkušebnu/zkoušky při tvoření alba nemáme. Když potřebujeme kompletně hrát, například secvičit nové písně pro koncerty, využíváme služby jednoho karvinského studia. Jinak vše vymýšlí Ska-gul doma a já dostávám každé jeho kroky při procesu komponování, které pak vyhodnocujeme, kritizujeme, přepisujeme, než nebudeme s výsledkem spokojeni. Jisté úpravy a změny probíhají i v samotném procesu nahrávání ve studiu, stále totiž nad nahrávkou do poslední minuty přemýšlíme.
 
Inferno - Gnosis Kardias (Of Transcension and Involution)O luxusní vizuální vzhled alba se postaral Jose Gabriel Alegría Sabogal. Jak vznikla tato spolupráce a vyjádřil umělec přesně to, co jste chtěli sami říci fanouškům? Dostal umělec absolutní volnost při tvorbě díla, nebo postupoval podle vizí, které jste mu předložili?

Naše spolupráce byla velice náhodná. Na Facebooku, když jsem pátral po nějakých knížkách, jsem náhodou objevil profil tohoto umělce. Jeho kresby mě uchvátily a ihned jsem napsal o možnou spolupráci. Jose souhlasil, dostal veškeré texty, byl mu dopodrobna nastíněn koncept alba a vysvětleny jisté věci, které jsem chtěl s jistotou mít obsaženy v kresbách. Po nějakém čase vždy poslal nějaké skice na odsouhlasení, jestli se nám to zamlouvá, než začne vše detailně vykreslovat. Nechtěl jsem Joseho příliš ovlivňovat při procesu tvoření, protože jsem chtěl, aby dal do kreseb i své vize a svůj otisk a zapojil svou tvůrčí kreativitu naplno, která by mohla utrpět, kdybych se snažil vést každý moment jeho díla.
 
Předpokládám, že cover má, ostatně jako vizuální koncept Inferno, hluboký význam propojený s textovou náplní. Můžeš přiblížit čtenářům význam svých vizí v textové náplni Gnosis Kardias a jeho celkový koncept?

Texty odkazují na víceznačnost samotného názvu desky. Každý si může určit to své, jak význam názvu alba, tak význam textů, vše může být velice individuální podle pochopení a jeho rozumu a výkladu. My se tomu nikterak nebráníme. Pokud lidé nad nahrávkou přemýšlí, splnila účel. My poskytli pouze klíče. Poznání srdce nebo poznání své vůle, cesta k sobě samému, poznání bytí, cesta k onomu vědění, jak kdo chce. Gnosis Kardias, také zde v jednom z významu, který je mi nejbližší, znamená návrat, stočení se do vnitřní podstaty věcí, do sebe sama, ve světské i iluzorní existenci a následuje uvědomění, které přetransformovává samotný základ/jádro, a to pak má vliv na vše ostatní, co z onoho základu vyplývá.

Jak všichni víme, existuje více způsobů a cest jak do sebe můžeme nahlédnout. Výtečné jsou například meditace, skvělý náhled poskytnou sny a projekce, zvláště máš-li nad nimi vládu. Inspirace a prohlédnutí mohou přijít i zcela náhodně, zpravidla jako motivace shůry pro pátrajícího člověka, který chce poznat a pochopit. Hlubinná sonda do nás samotných nebo otázky, nakolik bylo stvoření náhodné, snaha o osobní spásu a vyvázání se z kauzality smyslů, když se vše může v náhodném okamžiku vrátit do původního stavu, cesta obyčejné duše do posmrtného stavu, znepokojující vize záhrobí, kde žádná spása a mír neexistují a vše je recyklováno pro opakované stvoření a další cyklus, cesta k zářícímu, zdánlivému Absolutnu, Involuce v makrokosmu, ovšem z pohledu fyzikálních jevů s alchymistickým podkladem, kde je ukázáno, jak jsou světlo a tma, tvorba a ničení nerozdělitelně spjaty. O tom všem a i dalším pojednává, je a může být Gnosis Kardias.

Můžeme se podívat ale i na další významy názvu alba a myšlenky, kdy Involuce v názvu je velice podobná významu slova evoluce, a to zde znamená zářnou a jasnou existenci, která překonává iluze bytí a jde si svou vlastní stezkou za skutečnou spásou a moudrostí. Zásadní je mít ovšem rovnováhu mezi světlem a temnotou k pochopení, protože skutečné spásy a moudrosti nedosáhneš tím, že se přimkneš k jednomu či druhému, ale je nutné poznat a přijmout oboje. Na to třeba i hezky odkazuje obal, i když tam se ten dualismus dá chápat ve více významech, jako dualismus mezi bytím a nebytím, iluzí a realitou, touhou po gnozi, nevědění. Když jsme začali vymýšlet koncept Gnosis Kardias, tak velkou otázkou bylo, zda je tohle povýšení a cesta člověka vůbec možná a zdá má nějaký smysl. To platí stále.

Gnosis Kardias se tématicky v různých ohledech liší od ostatních okultních blackmetalových kapel, i když cíl zůstává podobný. Každá kapela má své, to je jasné. Tady také nové album vyjadřuje tužbu po onom klidu prapůvodního nestvoření a zamítá snadnou spásu okolo. Oslepující světlo i zdrcující temno jsou přijímány jako sobě rovné. Většina kapel více tíhne k temnu, navzdory nutné harmonizaci.

InfernoNa rozdíl od ostatních kapel se Gnosis vyhýbá konkrétním jménům a invokacím nižších entit, což je důsledkem z nedostatku magické i ceremoniální praxe. To je na jednu stranu docela mínus, mně je ale například sympatičtější intuitivní a podvědomý přístup k věci, než okázalý ceremonialismus.

Gnosis také přijímá, co člověk skutečně je a co již dokázal. Spousta mystiků a okultistů se třeba na literární, filosofické a přírodní vědy ohlíží jako na zpomalené sourozence, kteří objevují již objevené, což je sice do jisté míry pravda, ale také je trestuhodná blbost lidské vědy je opomíjet. Už jen proto, že mohou být přesnější a jsem přesvědčený, že i objektivnější. Zde má Gnosis Kardias jemně navrch.

Také jsme skladbám přiřadili pro jistou originalitu a zajímavost, možná i tajemno, jakési sigily, které synchronizují se samotným textem/významem a snaží se dát těm několika slovům uvnitř obrazovost a symbolizmus a ještě více vše sjednotit.

SIGIL 1. Představuje de facto oheň ve své prapůvodní podobě, nebo řekněme jeho energii, či zárodek světla, zatím bez potřeby v návaznosti, že je ve formě bez těla, můžeme to chápat jako spalující prvotní vnitřní oheň. Proto písmeno V jako první písmeno v abecedě Transitus Fluvia jde o okultní abecedu sestávající se z 22 znaků, odvozeno od hebrejské abecedy sepsané Heinrichem Corneliusem.

SIGIL 2. IAD. Zde sigil vyjadřuje vyšší ego-princip, něco jako absolutní božství. To IAD rozhodně není bůh vnímán křesťanstvím, jako něco božského. Tady bych to přirovnal k neznámému bohu, vyšší bytosti než je samotné božství. Můžeme to také vnímat z gnostického směru jako bůh jediného spravedlivého bytí a poznání.

SIGIL 3. Jde o znamení duality. Dualita namísto prosazování jediného principu. Pochybnost a rozkol na sebe navazují v protichůdné aspekty, které budou nebo mohou nicméně usilovat o finální shledání. Obrázek ztvarňuje podobu muže s pravou rukou zvednutou a levou dolů.

SIGIL 4 aramdeuminfer Oltář pekelných bohů. Univerzální kult ohně. Postava představuje oltář, na němž jsou oběti zapálené. Je vyobrazen sluncem jako univerzální archetyp. De facto to symbolizuje prvotní obřad člověka s cílem udržet světlo během noční doby, když se čeká na znovuzrození slunce, život, den, noc, tma, smrt, jako alfa, omega, fénix z popela, ze smrti zrozen život a podobně. Slovo chaos, které hoří na oltáři, není produkt náhody, jde o interpretaci jako komunikace s božským bytím, které způsobuje sice strach, smrt, ale je také zároveň tvrzením, že vnímáme nekončící lidskou univerzální svobodu a život v abscenci k bohu.

SIGIL 5. Zjednodušeně to napodobuje pohyby hada. Jako čára života vlnící se, měnící dle životních událostí. Had jako univerzální archetyp představuje prvotní znalost podvědomí, kterého se můžeme dotknout pouze v celkové absenci racionálního sebeurčení a můžeme pochopit jistým způsobem podstatu bytí.

SIGIL 6. Ve skutečnosti je to symbolický diagram hlavního obrazu. Front nového alba GNOSIS KARDIAS. Při detailním prozkoumání nalezneš na levé straně hada a hrom. Had je uveden i v názvu poslední skladby a front obalu. Hrom zapálí oheň na zemi, vznik života/cesty (tady třeba cesta poslechu). Na vrchní straně je pět bodů pyramidy, stupně jistého duchovního procesu zažívání a osvícení v životě (nebo cesta deskou G.K.). Tady to symbolizuje vlastně i všech 5 písní alba, nepočítám-li epilog. Vše je v kruzích (uroboros), a to záměrně, abychom mohli znovu a znovu vše prožívat a nalézat jak duchovně, nebo třeba jen se vracet k poslechu desky.
 
Vím, že je velice brzy, ale nedá mi to se nezeptat. Už máte nějaké plány, kam se s tvorbou Inferno posunout dál, popřípadě, máte již nějaké představy o podobě Inferna v budoucnu?

Je brzo něco plánovat. Vše je velice čerstvé a uvidíme, v jakém vnitřním rozpoložení se budeme nacházet a co bude vést naše další kroky. Sami sebe necháme překvapit, a jelikož se nebráníme i jiným náladám než těm zaběhnutým v black metalu, jsme v očekávání.
 
Ondra DieMimochodem, ve vašich řadách figuruje nový bubeník. Ondra Die (Pandemia). Kde jste se poprvé poznali a proč vlastně přestal ve vašich řadách působit Marcello?

Marcello měl čím dál tím více svých pracovně osobních problémů, které se neslučovaly s chodem kapely, a vše kralovalo odstěhováním se za prací do Holandska. Bubeník, který je 1500 km od nás je pro chod kapely a koncerty trošku problém, a tak se rozhodily neoficiálně sítě, že budeme hledat náhradu a Ondra Die se nám ozval. Skvěle k nám lidsky zapadl, jeho hra bych si dovolil tvrdit je od Marcellové ještě o kousek lepší, a tak nebyl problém udělat v řadách Inferno výměnu.
 
Rozhovor ukončím opět osobnějším rázem, a tak se vrátíme na začátek článku, který tímto uzavřeme. Určitě jste unavení z turné, ale chystáš se na nějaké koncerty, nebo festivaly, když přichází tato sezóna, jako obyčejný fanoušek? Nebo si zvolíš radši relax a odpočinek od muziky, pokud tedy nevyjíždíte na další turné. Předpokládám, že Inferno jen tak nezvolní.

Z tour jsme se vrátili právěže naopak povzbuzeni, plni energie s odhodláním do další práce, která nás vede vpřed k nepopsatelné noci našeho přerodu. Pokud nepočítám koncerty s Infernem, tak jako fanoušek koncerty moc nenavštěvuji. Je to dáno hlavně tím, že mám nedostatek osobního času a volna v práci na tyto záležitosti. Skoro veškerou dovolenku pohltí koncerty a cestování s Infernem a na ostatní volné dny osobního charakteru musím vše pracně nadělávat v přesčasech. Už tak jsem na můj vkus hodně v práci a můj pracovní rok má ne 12 měsíců, ale skoro 14, ale pokud tě něco opravdu naplňuje a zažíváš skutečné a přímé rozkrývání temnoty s uskutečněním naší víry a předestřením našich nejvyšších ambicí, nejde s tím přestat nebo odpočívat. Takže jen tak nezvolníme.
 
InfernoSleduješ vlastně dění na blackmetalové scéně? Máš ty sám nějaké favority, jež bys doporučil čtenářům, které může zajímat tvůj vkus?

Jistěže sleduji. Jsem velkým sběratelem LP nosičů a snažím se udržovat si přehled. Skvělých kapel je stále plno, ať už těch starších nebo novějších, a všechny tady vypsat by bylo opravdu na dlouho. Namátkou tedy desky, které mě opravdu zasáhly za poslední dobu a bezesporu vynikajícími pro mě jsou Rebirth of Nefast - Tabernaculum, Fetishist - Clandestine Sacrament, Martröð - Transmutation of Wounds, Clandestine Blaze - City of Slaughter, Devouring Star - Antihedron, Shaarimoth - Temple of the Adversarial Fire, Temple Nightside - Hecatomb a mnoho dalších.
 
Díky ti za rozhovor, poslední slova k čtenářům patří tobě!

I já děkuji za rozhovor. Sledujte nás ve skutečných momentech posvátného úžasu, vznešených ambicí a ticha. Válka trvá…


Přispěj do diskuze

https://www.youtube.com/watch?v=Hx_1ytJIA0k
The Funeral of Existence + Life Eternal (od osmé minuty) z Chorvatska.

sem ani nevěděl že jeli s Mayhem, evidentně to byla dobrá zkušenost

aktuálně

diskuze