Praha je zvláštní místo, je tu vcelku drahý pronájem a skutečně se občas divím, co je a není možné. Máme tu kluby, co vznikají a zanikají, máme tu populární hudbu, jazz, blues, klasiku, rockovou muziku atd. Tak trošku separátní světy, jak jistě víme. Nebudeme si nic nalhávat, každý z těch světů má pořádný střelce, průměr a tupou svoloč (aby někdo neměl pocit, že měknu) a samo sebou každá z daných scén může mít občas problém, kde hrát.
Předpokládám, že postřeh, že je hudba o lidech, se k Vám dostal, formalismus necháme stranou (páč mne posledně jedna škodolibá provokatérka pěkně nasrala, protože na to má). Zatímco jazzmani mohou mít radost z Jazz Docku (s Železnou si taky asi užili svoje), kde, jak jsem koukal, bude dost sympatické prostředí, které se vstupným hledí i na studenty a omladinu (to já nejsem :-))), tak rocker/metalista spíš kouká, jak je vytěsněn mimo centrum. No divili byste se, ale je to tak, a o to vtipnější je fakt, že je občas jméno vytěsněno jménem velmi podobným, které znamená úplně něco jiného než to předchozí.

Jak jistě víte, zavřeli nám Rock Café a určitě nebudu jediný, komu ten klub tak trošku chybí. Přeci jen jsem tam viděl nejednu kapelu a chodit tam jen na Plzeň není úplně ono. Je jedno, koho jste tam všechno viděli, a jména si fakt nechám pro sebe, ale vím jedno, ten klub Praze prostě bude chybět.
Jak víte, klub byl zavřený kvůli hluku (údajně špatně udělané odhlučnění, sice

si myslím svoje, ale budiž) a nejsem si moc jist, jak dotyčný mazal na příslušných místech, to je na jinou diskuzi, která mne až tak nezajímá, ale o to vtipnější, že se do té naší Stověžatky nastěhoval rockový fastfood fenomén jménem Hard Rock Caféééééé...
Juppppííík jak z Krnova! Máme tady fastfood (pardon chtěl jsem napsat restauraci, to víte, jsem balík z Modřan) a bacha, ne ledajaký, takže pokud se na to podíváme zblízka, uvidíme nevídané. Už jste někdy žvýkali hambáč vedle sáčka Erica Claptona? Nebo vedle Elvisových kalhot? No uznejte, jak je skvělý žrát flák masa vedle kalhot typa, co dělal ty vtipný pohyby nohama. Džíny Bona? Sakra, to je ale krásnej den ve jménu lásky, a to jsem stále nenašel, co hledám. Černé boa Gwen Stefani? Teda tuhle ženskou nedávám a chtě nechtě bych si říkal, z jakýho krkavce ten pravej hambáč udělali.
No super, víte, co je prdel? Tenhle fástfůůůt měl dokonce křest! A jakej! Vzhledem k tomu, že to tu čte nejeden chudobnej UG muzikant, budete hodně kroutit hlavou. Bylo vybráno pět osobností: Ondřej Hejma, Rita Gillanová

(servírka, co Vám přinese nejlepší a nejrockovější hembrgaa na světě), Vilém Čok (doufám, že zazpíval Holky rohypnolky), Max Osceola (nějakej spoluvlastník fástfůůůtu z tvrdejch šutrů) a poslední Conan Ničitel byl Pavel Bém!
Není to vtipný, náš primátor ničí před nejlegendárnějším, nejrockovějším fastfoodem jeden z velkejch symbolů rockový muziky, kytaru Gibson? Já bych skoro řekl, že tohle by si nevymyslel ani Tarantino posilněnej pořádným čtvrtlibrákem se sýrem!
Takže v zemi, kde máme pravicovýho primátora v hlavním městě, v zemi, kde vznikla Charta 77, kterou částečně odstartovali Plastic People Of The Universe, nám pravicovej primátor rozbíjí skoro dvacet let po pádu komunismu Gibsony o chodník. Sakra, přijde to divný jenom mně?
Jako člověk, co má rád metalovou a rockovou muziku, jste nám radní zavřeli jedinej rozumnej klub přímo v centru Prahy a nabídnete nám popkulturní restauraci s názvem Hard Rock Café, na jejímž křtu rozmlátí hlavoun Prahy Gibsona? Cháááááá… slušný hamburgrový 1984, Pavle Béme, tleskám a paroháče vinšuji! Nakonec já jako Pražák si najdu alternativy, ačkoli jsem měl Rock Café rád.

Fajn, jaké máme alternativy? Však víme, kam jít, ale co třeba vykopat základnu rebelujících rockerů přímo vedle Jazz Docku? Joooo, to je ten klub s tím růžovožlutým barem. Jo, vypadá to tam jak Kubrickovy kulisy z Mechanickýho pomeranče!
Jedeme!, to je nápad, prostě vedle postavíme rokáč, žádnej Kubrick, ale pořádnej Giger, uděláme si to taky stylově! Pojmenujeme to opičácky a lišácky Rock Dock a máte to srábkové, cháááá!
Tak možná to není tak úžasnej nápad. Jen si vemte, máte dvě akce vedle sebe. Jen

si vemte, máte koncík nějakýho slušnýho jazzovýho tria, tak koukáte na ty slušně ohozený týpky v košilích a kalhotech s těma výrazama, kde máte pocit, že intelektuál se právě postavil před Vás, a ty ženský? Sakra, to je druh těch divně spirituálních bytostí s velkým uměleckým cítěním.
Wow, něco je jinak! A do toho vedle koncert Madball a jdeme na newyorkskej hardcore? Jasně, teď si vemte ten vtipnej dav, jak vidíte ty chasnický týpky, kteří se přišli brutálně vyřádit, jasně, týpky od různejch skejťáků, true HC fans, metel a podobných divných exemplářů, zkérovaný ženský s tím, že dneska bude pořádnej kotel, stage diving, wall of death! Dneska to prostě bude lítat jako málokdy! Madball pičo!
Takhle promíšenej dav by byl dost vtipnej. Jen si představte haldu chytráků, proti těm, co si přišli zatrsat tak, že Vás to taneční fakt nenaučej. Pro mě osobně, kterej umí kousky jako dát si Kennyho Garretta a Meshuggah, (v jeden den) by to mělo super vliv na mojí peněženku.
Ale co, mohlo by to dopadat vtipně, si vemte nakalenou éterickou intelektuálku opírajíc se láskyplně o HC chasníka, myslím, že tohle by bylo kulturně záživný :-)))) A co naopak? Naopak, jak HC ženská od rány vysvětluje čitateli moc chytrých knih, že se to zasraný nádobí teda mejt naučí nebo ho nakope do prdele :-)))) No dobře, to jsem si spíš vystřelil z Český zaprdlosti, páč o Rock Docku si můžeme nechat jenom zdát, na to je ta muzika moc hlučná, aby to bylo možný, ale zajímavější je, jak to občas vypadá jinde. Jazzmani mají aspoň tu výhodu, že jsou podstatně tišší a čistější a společensky přijatelnější, ale i tak jsou minorita a tím nám jsou v podstatě dost blízko.

Muzika, o který je v drtivý většině Marast, je, přiznejme si to otevřeně, opravdu těžce minoritní záležitost a s tím se taky za ta léta počítá, jenže k naší kultuře neodmyslitelně patří, a za tím si prostě skálopevně stojím. Pokud jsme tedy už natolik minoritní, že jsme nepohodlní milionářským rodinkám, tak proč nefunguje v tomhle případě Praha jako německá města, kde jsem viděl super kluby - v podstatě to perfektně fungovalo jako komunitní centra.
Barák, co by nejspíš strhli, je přebudovanej tím způsobem, že se tam chodí bavit

lidi, co mají rádi tvrdou muziku, v podstatě je tam čisto, vše je upraveno tak, aby to pěkně fungovalo a město nemá moc důvodů to nějak zavírat, páč ten brajgl pak stejně uklidí a není nutné, aby jim někdo někde dělal problémy.
A víte co? Na tomhle jsem se přesně shodl i s lidma z Obscure Promotions a krk bych dal za to, že v tomhle bych byl zajedno i s lidmi z hardcorový scény, podobně orientovaných organizátorů. Vsadíme se? Ono to není tak dávno, co chtěli zavřít Sedmičku… Praha město kultury? Té politicky korektní, ANO :(((

PS: Abychom to neměli tak pragocentrický, jak je to s klubama u Vás? Které kluby Vám přisly nejzajímavější? Co nám poví Kotek a Ondrajs za potřehy ze zahraničí? Nebojte, pak taky něco přiložím, těch klubů jsem pár rozhodně viděl. Co nám poví za postřehy Bizzaro? A další a další, chci si to přečíst. Máte podnětný nápad, jak by mohl klub vypadat? Tak a tom to je, máte prostor diskutovat.