MALIGNANT TUMOUR – ze společnosti bych neutekl, to bych musel seknout s muzikou. Co bych potom dělal?

MALIGNANT TUMOUR – ze společnosti bych neutekl, to bych musel seknout s muzikou. Co bych potom dělal?

Svébytný humor, nespoutaný rokenrol, mašina túrovaná na plný kotel a týpci ze staré školy, kteří mají svou cestu. Znáte snad někoho, kdo nechal Spartě „hnědý“ uprostřed staďáku? Prostě Ostravaci jak cyp. Nejen toto ovšem Malignant Tumour charakterizuje. A jelikož jim právě teď vychází šestá deska The Metallist, kterou na scéně oslaví neuvěřitelných 25 let, vyzpovídali jsme principála a zakladatele Bilose a trochu i zavzpomínali.

Malignant TumourČau Bilosi, za dveřmi je oficiální vydání nové, již šesté desky The Metallist. Je to klid před bouří nebo už začala propagace alba? A představte desku krátce.

Zdravím Vás a všechny okolo. Ano, jak už je jasné, deska je teda venku, propagace alba samozřejmě začala už dávno před vydáním, stále pokračuje a ještě dlouhou dobu pokračovat bude. Vyšla na několika nosičích v různých formátech a to jako digipack CD, metal box CD, vinyly v barvě černé, červené a modré a taky picture LP, na který se ještě čeká stejně jako na metalbox. A abych nezapomněl, vyšlo to i na kazetě pro opravdové old school fans.
 
Vydání je naplánováno na 25.10.2016. Pletu se, když myslím, že byl úmysl desku vydat už 10. října? Na co se čekalo?

Čekalo se a stále se čeká kvůli lisovně v Loděnicích, kteří prostě a jednoduše nestíhají. K tomu nejde co dodat… snad jen, že přednost má ten, kdo víc platí…
 
Letos slavíte 25 let existence. Zítra 16.11.2016 bude v pražském Rock Café premiéra filmu o kapele (19.11. pak v Ostravě). Jak film vznikal, co obsahuje a kde bude dál k vidění? A bude film jediná celebrace, nebo opět chystáte nějaký speciální koncert či jinou akci?

Na filmu se postupně pracuje asi dva roky a musím říct, že to byla dřina. Já fakt nechci prozrazovat, o čem a co to bude, snad jen, že je to dokument k 25 letům kapely, dělaný s humorem nám vlastním. Jak si správně řekl, premiéra bude v Praze 16.11. v Rock Café a pak se dále bude promítat v Ostravě na našem výročním koncertě. Momentálně řešíme, jestli se stihnou vylisovat i DVD, aby byly v prodeji na akci 19.11. včetně bonusové části. Pokud bude film k vidění někde jinde, to už ne zcela závisí na nás, ale máme jisté indicie, že by se mohl objevit na nějakých TV kanálech nebo i na festivalech dokumentárního filmu. To je ovšem momentálně předběžné tvrzení.

Jak už jsem řekl, chystáme velice speciální akci, a to výroční koncert v Ostravě v sobotu 19.11.2016 v dolní oblasti Vítkovic, kde po našem boku zahrají naši přátelé ASPHYX, AGATHOCLES a TENDR. Veškeré možné i nemožné informace o této akci najdete na tomto odkazu - facebook.com/events/1638402326482343

Jak už bylo řečeno, vydáváte 6. desku, ale na to, že slavíte 25 let na scéně, první oficiální full CD Dawn of the New Age vyšlo v roce 2003. Proč ne už dřív? Byl to důsledek dlouhé stabilizace sestavy, nebo tvého osobního hledání?

Dalo by se říct, že to bylo sestavou. Většinou žádná nevydržela nějak extra dlouho a taky jsme při tom vydávání všelijakých split počinů ani na velkou desku nemysleli. Prostě ta správná chvíle přišla až tehdy…
 
Bilos, Malignant TumourNa to bych navázala otázkou, že mluvíš velice dobře anglicky, Bilosi, což ještě pořád není na české metalové scéně úplně běžné. Možná to je tím, že jsi žil nějakou dobu v zahraničí - kde to přesně bylo, co Tě tam dovedlo a co Tě přivedlo zase zpět? Co tam pro Tebe bylo tou největší zkušeností?

Nemyslím, že bych byl nějaký extra přeborník na angličtinu, ale celkem obstojně se domluvím. Mám ten jazyk rád a například texty píšu rovnou v jazyce Shakespeara a ne v češtině. Určitě pobyt v zahraničí mi jazykově moc pomohl, a to jak v Holandsku, tak v Anglii. Tam jsi vhozen rovnýma nohama mezi cizince a musíš si prostě poradit. Na začátku jsem si myslel, že se tady do republiky už nevrátím, ale po třech letech se mi fakt už zastesklo a hlavně mně už zahraničí nudilo, ale byla to skvělá škola, doporučil bych všem mladým. Zkusit práci jinde a pak si uvědomíš, jak se tady máme skvěle.
 
Bilos, Malignant TumourHistoricky jste vždy byli spíš sypačka a někteří ze členů na tom nebyli se svými předchozími kapelami jinak. Kdy došlo k přerodu muziky k současnému crustn’rollu? Sledujete ještě grindcore a je to nadále srdcový žánr?

Pro mne určitě. Grindcore je muzika, co mne provází víc než 20 let a určitě ještě dlouho bude. Stále v tom stylu objevuji nové, skvělé bandy. Můj nejoblíbenější festival je Obscene Extreme fest a to je přece oslava grindcore. Že my už nehrajeme tento styl, není nijak nepochopitelné… hrajeme to, co nás všechny baví a prostě jsme postupem času změnili názor na závody v rychlosti. Máme trošku jiné hodnoty, co se muziky týče.
 
Než Malignant Tumour došel žánrově tam, kde je dnes, vyvíjel se dlouhou dobu. Proč se zachoval název kapely (pozůstatek grindové kapely obdivující Carcass) i se zásadní změnou žánru? Pojí Vás k tomu názvu ještě něco dalšího? Co pro Vás znamená?

Vůbec si nemyslím, že jsme nějak zásadně změnili žánr, byla to dlouhá cesta, než jsme došli tam, kde teď jsme, a to myslím i hudebně. Ale název je to, co identifikuje kapelu, a nevidím jediný důvod ho měnit. Já jsem kapelu založil a se mnou i jednou pojde a ten název je prostě kus mne. Chápu, že se někomu nemusí líbit, nebo se cítí dokonce názvem verbálně insultován, ale to opravdu není můj problém.
 
Máš představu, kolik grindcorových věcí jsi složil? Zní to všechno v tom žánru hodně podobně, kolik z nich si ještě pamatuješ? A byla doba, kdy bys měl v hlavě všechny?

Oh, to pravdu nevím, ale třeba kolem 150 songů to bude, ale tehdy taky občas něco složili i bývalí členové. Nevím, jestli jsem si je všechny pamatoval tehdy, ale většinu určitě jo, dnes by to už bylo o něco složitější, ale na nějaké stěžejní kusy, co jsme často hráli, bych si určitě vzpomněl.
 
Ještě nás napadá. Tys v minulosti hrál session s doomovými, dnes již neexistujícími Love History. Proč to, když jsi v té době hrál (a vyznával) úplně něco jiného?

Moje účinkování v Love History bylo sice ne moc dlouhé, asi rok, ale naprosto skvělé. Tehdy měli kluci po prvním demu, a zkoušeli u nás na dědině, takže jsem byl u nich na zkušebně pečený vařený a nakonec jsem s nimi začal hrát. Bylo skvělé, jak se tehdy kapely na zkušebnách navštěvovaly, a tak jsme se seznámili s Hypnotic Scenery nebo s Bigotry například. Navíc Malignant spoluzaložil basák Love History Roman a my jsme na zkušebně Lavorů, jak se jim tehdá všude říkalo, furt dělali nějaký kravál. Dodnes si myslím, že Love History je hodně nedoceněná kapela, ale dopadli, jak dopadli… bohužel.
 
Malignant TumourKdyž odešel bubeník David z poměrně stabilní sestavy (vyhořel, unavil se?), jaké nároky jste měli na nového člena? Co bylo rozhodující - osobnost a přístup nebo primárně hráčský um?

Dalo by se říct, že David vyhořel. Už ho ten kolotoč prostě přestal bavit, tak odešel. My jsme vyhlásili konkurz a v podstatě jsme chtěli zkusit novou krev. Chtěli jsme vidět bubeníka v akci, takže jsme chtěli nějaké video a těch přišlo asi 20 a z toho jsme vybrali snad 10 kluků, co jsme pozvali do zkušebny, aby se naučili tři naše věci. 90% absolutně vyhořelo… měli jen na hubě a s hraním to byla opravdu bída. A když už jsme byli skoro zoufalí, ozval se Bohdič. Přišel si zahrát a u druhého songu jsme věděli, že máme nového bubeníka. Musím říct za celou kapelu, že jsme si lepšího nemohli vybrat.
 
Malignant TumourVraťme se tematicky zas do dneška. Jak často při tom zápřahu okolo kapely stíháte zkoušet a jak probíhají zkoušky. Tvoříte přímo na nich, nebo doma a nápady na zkoušky jen nosíte?

Je to sice úplně šílené, ale nějak to všechno stíháme. Hlavně teď ke konci roku to je neskutečný zápřah. Pokud cvičíme na koncert nebo desku, zkoušíme minimálně dvakrát týdně. Samozřejmě, pokud v létě, hrajeme každý víkend na festivalech tak třeba zkušebnu nevidíme i pár týdnů. Nové nápady vznikají teda všelijak. Něco se donese z domu, něco vznikne jamem na zkušebně… myslím, že každá živá kapela to má stejně.
 
Připouštíte, že se můžete v rámci svého aktuálního žánru opakovat? Máte ambice se hudebně sunout dál, nebo jen rozvíjíte nápady, jak přichází, jen s potřebou hrát a kapelu udržovat?

Mám za to, že jsme se hudebně celkem našli. Všem, co v kapele hrají, se muzika, co děláme, líbí, takže na nějaký zásadní progres bych to asi neviděl, ale kdo ví, co budoucnost přinese. Každopádně v rámci stylu se snažíme neopakovat se, i když to ve stylu jako je metal, potažmo rock and roll dost dobře nejde, neboť kompletně všechny riffy už byly v minulosti vymyšleny, tady si nemalujme med kolem huby. My se jen snažíme náš styl podat tak, aby bavil nás a pokud možno i fanoušky.
 
Poslední desku jste si produkovali sami. Co vás utvrdilo v tom, že to chcete zkusit takto, když dříve vždy stál někdo v pozadí? Byla to otázka financí, nebo jste si řekli, že už máte dost zkušeností z minulosti a budete to dělat komplet sami?

No dalo by se říct, že jsme si desku vyprodukovali sami, ovšem lví podíl na tom, jak hraje, má jak Martin Roženek z GM studia, tak Andy Classen ze Stage One studia. Samozřejmě, my asi víme nejlépe, jak bychom chtěli a měli znít, ale ten zásah zvenčí většinou dost pomůže. Já myslím, ze zkušeností se studiem a potažmo s produkcí máme dost, takže jsme to prostě zkusili, a podařilo se, myslím si.
 
Malignant Tumour - The MetallistŠestou desku Vám vydávají Unrest Rec. Co oni jsou zač? Nenašla jsem o nich vlastně vůbec nic, na jejich webu je rovnou Vaše deska k zakoupení a nic jiného.

No v tom případě neumíte hledat. Mrkněte ještě jednou… :-D Každopádně Unrest Records je původně kanadský label vydávající většinou licenční nahrávky kapel z celého světa, ale více ve stylu punk/hardcore/crustcore. Přátelíme se s nimi někdy od roku 2008, kdy měnili naše nahrávky s naším tehdejším labelem. Dokonce nás pozvali na několik akcí do Kanady a tam jsme si opravdu padli do noty. Takže se známe poměrně dlouho, dokonce nám vydali reedici desky Earthshaker pro americký trh a taky split sigl s mexickými Acidez. A protože jsme s jejich prací byli spokojení, nabídli jsme jim vydání The Metallist a oni souhlasili.
 
Jaký máte vůbec přístup k vydávání desek a vydavatelstvím? Co od firmy očekáváte, jaké s nimi máte zkušenosti? Co většinou firma čeká a požaduje od kapely (ve vašem žánru)? Vaši bývalí „chlebodárci“ War Anthem aktivní v koncertech nebyli, naopak zajišťovali především distro po Evropě. (A pořádají ještě Party San festival.)

Od firmy očekáváme, že se bude chovat jako firma a ne jako ublížené děti. To je hlavní gró věci. Na všem se dá domluvit, vše se dá vyřešit k oboustranné spokojenosti. Určitě tady nebudu ventilovat naši domluvu s Unrest Records nebo s War Anthem, ale my si jako kapela spoustu věcí děláme sami. Protože myslíme, že sami si věci nejlépe ohlídáme a vyvarujeme se nepříjemným překvapením. Ti, s kterýma spolupracujeme, to ví.
 
Malignant Tumour75% akcí hrajete v zahraničí, a to nejen v Evropě. Jak to zasahuje do vašich financí? Dotujete si něco, nebo jedete na čistou nulu příjmy kapely vs. náklady na koncerty?

Uvědom si, že hrajeme 25 let, takže Malignant Tumour má jistou pozici v metal/punkové subkultuře i v zahraničí, takže můžu říct, že na tom už neproděláváme jako kdysi. Takže v podstatě můžu říct, že kapela je soběstačná. Ovšem abych vyvrátil možné spekulace, ne, neživíme se tím.
 
Jaké je vlastně pozadí MT? Víme, že máte dvorního grafika Martina „Kanibala“ Hudáka. „Co to je za člověka,“ jsou okolo Vás krom něj i další stabilní crew?

Spolupracujeme s více lidmi, ale v momentální chvíli se nedá říct, že by někdo byl ve stabilním okruhu crew. Každý má svých starostí dost, takže se hodně mění lidi, co s námi jedou na akce, například pomoct prodávat merchandising, nebo jen tak pomoct tahat se s bednama. Pořád hledáme nějaké stabilní lidi, ale zadara, nebo za těch pár šupů, co z toho dostanou, se to nikomu dělat nechce. Co se Kanibala týče, on je skvělý člověk, ale jako všichni na to má méně a méně času. Proto jsme zainteresovali do vytvoření nového obalu Janka z kapely ČAD. Taky skvělý borec… moc se mu to povedlo.
 
Malignant TumourMnohdy jsou kolem kapel uměle vytvořené kulty, takže všechno je to marketing a hra. Necháváte tyto věci běžet spontánně nebo je Vy či lidé v pozadí kapely cíleně přiživují? Kdo/co stojí za zrodem vaší výstavky v hospodě U pecivála, jste pro ten podnik modlou? Je to Váš přístav nebo máte jiné hnízdo? Vnímáte se tím pádem jako osobnosti regionální scény? Jste lokální patrioti za každou cenu? Premiéra filmu bude přece v Praze dřív!

Kulty vytvářejí lidé a někdy je opravdu sranda, co o sobě nebo o kapele slyšíme, samozřejmě z „důvěryhodných zdrojů“. Je mi to jedno, nejde s tím bojovat a proč taky. Já se osobně jako nějaká persona necítím, ale je fakt, že v jistých kruzích jsme třeba známější než „Pepa z Dolní Lhoty“ a to je občas opravdu až nepříjemné, jak ti nějaký místní ožrala prská do ucha a řve, že Saddam Hussein is Rock and Roll. Rád se scházím v kruhu opravdových známých a přátel, tam je to spíš takové přátelské popichování.

Bar U pecivála změnil majitele, ale věci tam zůstaly při starém. Občas tam zabrousíme, ale už ne tak často jako kdysi. Chodíme i do jiných podniků v našem městě. A jako patriot se já osobně nijak necítím. Mám Ostravu rád, narodil jsem se tady a žil většinu života, ale vím, že město má svá bolavá místa. A já mám třeba taky rád anglický Bristol.
 
Kde osobně vůbec vidíš hranici mezi nezřízenou srandou, sebeironií, kalením, rock'n'rollem jako životní filozofií a snahou o profesionální muziku, zvuk, promo a management? Za obalem a koncepty celé kapely je vidět profesionální práce, vždy si na tomto dáváte záležet a přinášíte nějaký koncept, co nevypadá prvoplánově nebo jakkoliv náhodně.

Myslím, že každý má tu hranici posunutou někde jinde. Něco, co tobě přijde směšné, například mně směšné nepřijde, ale spíše trapné. Je to dost individuální. My ale na kapele pracujeme v podstatě na denní bázi, což je sice dost náročné, ale musí to být a taky máme dost podobný smysl pro humor, takže i když se v některých věcech neshodneme, vždycky najdeme východisko, abychom byli spokojeni.
 
V textu 1989 si přeješ, aby ses vrátil do roku 1989. Prožíváš krizi středního věku a chceš znovu do puberty nebo je to čistě o dnešní společnosti, z níž chceš utéct?

Hahaha, žádnou krizi, že bych prožíval, si neuvědomuju. Text je v podstatě o tom, co vidím kolem sebe ať už ve společnosti, nebo v hudební branži. Podrazy, nenažranost, zlodějna… to se mi opravdu nelíbí, a proto jsem ten text napsal… nedělám si iluze, že bych ze společnosti utekl, to bych musel seknout s muzikou, a to nepřichází v úvahu. Co bych potom dělal?
 
Mimochodem text Fly High vznikl skutečně v letadle na cestě do Japonska?

To je pravda… 3/4 textu určitě. Navíc v originále byl ten text delší, takže pak se jenom zkrátil.
 
Malignant Tumour - The MetallistProč vlastně název The Metallist? Co podle Tebe definuje metalistu, je to džíska, kůže a walkman, jak zpíváš ve stejnojmenném songu? Je tam nějaká paralela s jednoduchostí a ikoničností názvu poslední desky Behemoth The Satanist?

Ano, ta paralela tam je. Když jsem poprvé slyšel název desky Behemoth, The Satanist, tak mi okamžitě najelo v hlavě The Metallist. Připadne mi to opravdu jednoduché a úderné, ten název. Navíc skvěle korespondoval s myšlenkou alba.

Co definuje metalistu, je jeho láska a oddanost k metalové, nebo jakékoliv extremní muzice. Pokud se budeme bavit o uniformě, která k metalu nebo punku patří, je to samozřejmě džíska, kůže, řetězy, pyramidy, nášivky a další propriety.
 
Akceptuješ novodobé metalisty se vzhledem někdy až „šampónů“, nebo uznáváš jen starou kulturu? V titulní skladbě přece zpíváš, že jiný vzhled ne, ale přece jen, metal spojuje, ne?

V tomto jsem stará škola. Věřím, že celá ta nová vlna metalu, new metalu, metalcore a dalších stylů, které mi nic neříkají, není nic jiného než další trendová záležitost. Neposlouchám to, a ani mě to nijak nezajímá. Vše o těchto stylech ukáže čas. Ale já si ani nemyslím, že by to mělo něco společného s metalem.
 
Na obalu nové desky má Váš Metalista několik tetování. Mají ta tetování nějaký podtext, je tam nějaká paralela s kapelou, či rozhodlo jen oko grafika? Krom toho, že jsou to ikony žánru, jsou to kapely, co posloucháte?

Máš pravdu, tady rozhodlo oko grafika. My jsme něco navrhli a Janko to zapracoval. Nechal tam kus sebe. Pochopitelně tyto kapely, mimo jiných, taky posloucháme.
 
Koneckonců i vaše logo je složeno z písmen z log jiných kapel. Posloucháte i tyhle spolky, je to to, z čeho vycházíte, nebo šlo jen o nápad „hej, to bude dobré!“?

Ano, přišlo nám to jako dobrý nápad a čas ukázal, že to opravdu dobrý nápad byl. Lidi se mezi sebou vsázeli, jestli poznají, od které kapely je jaké písmeno. Opravdu to byla legrace. Navíc my samozřejmě posloucháme všechno možné, ne jen metal.
 
Malignant TumourKde se fotily nové promo-fotky? Bylo to asi přímo v hutích, nebo se pleteme? Bylo horko? Museli jste mít nějaké speciální povolení? Asi tam u žhavé oceli člověk nemůže být jen tak v džísce :)

Fotili jsme to přímo na hutích u vysoké pece a nějakou dobu nám trvalo sehnat povolení, protože dostat lidi na focení k vysoké peci při odpichu není sranda a na začátku o tom nikdo nechtěl ani slyšet. Nakonec nám pomohl fotograf, který na hutích fotí a povolení sehnal. Takže nakonec při sestavě kapela, fotograf, dva bezpečnostní technici a asi 6 hutníků jsme fotky při odpichu udělali (pozn. bizzaro: odpich je moment/otvor, kdy/kterým se z vysoké pece vypouští tekuté, rozžhavené železo). Byl to zážitek, ale z toho rozžhaveného železa jde opravdu respekt, kdyby se něco stalo, někdo někde špatně šlápnul, tak tady teď třeba už nemusel být.
 
Máte za sebou zahraniční turné, hraní s Mastodon, Slayer a dalšími. Co byste vůbec chtěli ještě zažít za úspěchy? Mohly by Vás nějaké překvapit?

Teď bych si opravdu přál, aby nám dobře dopadl náš výroční koncert, který bude v sobotu a potom si užít malé oddechnutí, v kterém budeme připravovat koncerty na rok 2017. Takže žádné oddechnutí nebude… nemůžu se dočkat. Hehehehe…
 
Přejeme mnoho zdaru, uvidíme se večer na filmu. Díky za rozhovor! 

www.malignanttumour.com
www.facebook.com/malignanttumour
www.malignanttumour.bandcamp.com
www.metalshop.cz/b/malignant-tumour

aktuálně

diskuze