MOONSPELL, DARKSIDE, SIX DEGREES OF SEPARATION, ADOR DORATH

report

Vyjížděl jsem na Moonspel s tím, že jsem nevěděl, jaké předkapely a kolik tam budou. Na lístku byli napsaní ještě rakušani Darkside. Na místě (u Kauflandu) jsme byli o půl 8 a už bylo slyšet, že hraje první kapela. Byl jsem pozitivně překvapen, když jsem poznal ADOR DORATH. Párkrát už jsem měl to štěstí je vidět na živo a vždycky to stálo za to. Taky že jsem se brzo přidal k zástupu pařících nadšenců. „Adoři“ hráli opět velice živelný a energický black s jejich typickou příchutí. Zvuk byl přehledný, každý nástroj měl svůj prostor, který byl bezezbytku vyplněn. Sice vystupovali bez zpěvačky, ale i tak to byl výborný začátek akce.

Po minimální přestávce a v podstatě bez zvukové zkoušky zpustili SIX DEGREES OF SEPARATION svůj tanec. Jejich hudba má taky svůj osobitý styl a velký zástup fanoušků. Pokračovalo se v pěkně rychlém tempu, který Ador Dorath nasadili. Však tak to má být :-). Kluci ze Six Degrees si koncert evidentně užívali. Většinu času se zpěvák a bubeník usmívali (kytaristům nebylo moc do tváře vidět, pořád točili hlavama..) a to dodávalo jejich hudbě nadhled a radost ze hry. Trochu jsem si prohlédl sál a oproti Novestě (kde jsem byl vloni na Soilwork) se mi zdál vhodnější na takovou akci. Hlavně, že tady nikdo neprudil kvůli focení..

Po další přestávce, kdy jsem potkal spoustu známých, i kluky z kapely Ebola Joy, zahráli DARKSIDE. Tahle kapela existuje už více než 15 let a z původní sestavy zůstali zpěvák (Čecho-Rakušák) a kytarista (Rakušák). Když nám pak byli představeni i další členové, ukázalo se, že to není zas až tak rakouská kapela, protože basa a bicí jsou slovenští chalani a druhý kytarista divoký Ital. Každopádně tuto mezinárodní sebranku pevně pojilo jedno – deathmetal. Rychlý, drsný, mnohotvárný deathmetal. Sice to není moje černá krevní skupina, ale dobrý a špatný death se pozná.. A tenhle byl dobrý. A myslela si to jistě víc než polovina sálu, soudě podle pohybu lesu rukou a kmitajících se hlav. Dobrou češtinou uváděl zpěvák jednotlivé songy a házel průpovídky („Máte to tady teda horko. Pekelně horko“). Na to mi vedle stojící borec ukázal na stropě nehybné větráky. Říká se, že je v pekle hic, ale takhle? Ze všech crčela voda, ale bylo cítit, že se čeká na něco velkého.

Jo jo, taky že jo. Po menším přestavění dekorací a nezbytné zkoušce (hlasitosti?) nástrojů se děly věci. Samozřejmě že nás nechali chvilku podusit, ale ne zbytečně moc a po intru In Memoriam se naplno rozezněly portugalské zvony (a nejen ty). Protože MOONSPELL jedou turné k propagaci své poslední desky Memorial, uvedli se hned prvními songy z alba – Finistera, Memento Mori a Upon the Blood of Man. Kdo jste ještě neslyšeli, vězte, že je to hodně kopáků a ostrých riffů s klasickým Fernandovým drsným chraplákem. Následovaly skladby Opium, Awake, Ruin and Mysery, za což je plný sál odměnil profesionálním sborovým zpěvem. Jako ostatně na každém koncertě Moonspell. Střídaly se nové a starší věci, všechny skvěle zahrané, s maximálním nasazením. Valili to do nás a dav to valil do nich zpátky. Pořád se řvalo, tleskalo a zpívalo, výborná atmosféra, opravdu. Pro představu podávám seznam skladeb, možná nejsou všechny, na pořadí pramálo záleží: Blood Tells (s intrem Sons of Earth), Nocturna, Vampiria, Mephisto, Everything Invaded, Alma Mater, jako přídavek pak Proliferation (s výbornými aranžemi na podiu) + Once It Was Ours, Fullmoon Madness, Capricorn at Her Feet. Kupodivu nezahráli nic z alba Sin a ani z Butterfly Fx. Možná je Memorial připomínkou drsných a syrových časů. Taky klávesák častěji hrál druhou kytaru než na klávesy. Celkový výsledek nenechal nikoho na pochybách, proč je Moonspell tak úspěšná kapela. Jejich 100% portugal doom/death/black musí na všech zanechat stopu. Ani nevím, jak dlouho trvalo jejich vystoupení, ale takové lahůdky člověk stejně nemá nikdy dost. Každopádně až tady budou příště, určitě se zase pojedu podívat, protože MOONSPELL mě ještě nikdy nezklamali.

Vložit komentář

Zkus tohle