Noise rock gazette #1

Noise rock gazette #1

Velký recenze jsou mrtvý, tak tady máte model 3v1.

PSYCHIC GRAVEYARD -2019- Loud as Laughter

PSYCHIC GRAVEYARD -2019- Loud as Laughter (Skingraft records)

Ačkoliv jsou Psychic Graveyard nová kapela, nemá cenu mluvit o nějakým objevu. Hlas Arab on Radar, kytara Doomsday Student, klapky Some Girls – některý věci jsou jasný už dopředu. Jedovatý kvílení zpěvu a kytar dává průchod moderním neurózám, tentokrát v industriálním rytmu těch nejtemnějších tanečních parketů. Texty jsou správně kyselý, ať už se opíraj do společenskejch fetišů (kult těla), současnejch událostí (ehm, Trump) nebo otvíraj citlivý rány (autistický děcko zpěváka). Někde jsem zahlíd přirovnání ke srážce Arab on Radar s Throbbing Gristle, a nic lepšího tady nevymyslím. 90/100

OLD TIME RELIJUN -2019- See Now and KnowOLD TIME RELIJUN -2019- See Now and Know (Krecs)

Na tenhle návrat jsem čekal dlouho a vyplatilo se. Novinka Old Time Relijun celkem plynule navazuje na předchozí tvorbu, pořád je to taneční zábava ve strašidelným domě, kde jsou skřeti a víly schovaní v každý skříni. Je až neuvěřitelný, s jakou lehkostí se tolik vlivů zamíchá do přímočarejch písniček – celý epko krásnej vořech z ulice, kde se plemeno dá určit jen zhruba. Základ je křížení noise rocku, blues a world music, a pak jsou po těle náhodný fleky - no wave škádlení kytar v Dragon Juice, psychobilly základ v I Know I Am Alive, malajský hrdelní zpěvy tak nějak porůznu. Škatulkování tu ale nemá moc smysl, nakonec je to hlavně povznášející zábava, ke který je potřeba nacvičit řádně divný taneční pohyby. 90/100

THE FLYING LUTTENBACHERS -2019- Shattered Dimension

THE FLYING LUTTENBACHERS -2019- Shattered Dimension (ugEXPLODE)

A další návrat, zhruba ze stejný doby – poslední deska Flying Luttenbachers byla, stejně jako u Old Time Relijun, tuším 2007. Třeskutou směs noise rocku a free jazzu pořád míchá hlavně Walter Weasel, ale na novince k sobě přibral smetánku NY experimentální rockový scény. Basa z Child Abuse, saxofon z Battle Trance a kytara ze Seabrook Power Plant, talentu na to udělat pořádnej bordel je tu dostatek, a nachází plný využití. Nejlepší kusy se soustředěj na budování mohutnejch hlukovejch stěn – Epitaph nabírá intenzitu opakováním ústředního motivu, Mutation je nehorázná palba od začátku do konce, s několika odbočkama ve vývoji. Zábava je i s kompozicema postavenejma na nervním cukání všeho, co se hýbe, ale ty stěny! 80/100

Zatím nikdo nepřispěl do diskuze

aktuálně

diskuze