Články

přeposlat článek tisknout
ORIGIN, PSYCROPTIC, ULCERATE, SVART CROWN, LENG TCH‘E, HEAVING EARTH

ORIGIN, PSYCROPTIC, ULCERATE, SVART CROWN, LENG TCH‘E, HEAVING EARTH

  • kdy: 13.2.2012
  • kde: Praha, Black Pes

Koncert, o kterém se mluvilo mnohem dřív, než začal. Ulcerate jako headlineři evropského tour? A k nim ještě plný tour bus kapel? Až na krátký set Ulcerate to nakonec pořádající Obscure Promotions vyšlo. Propojila dvě turné zastávky a různorodost žánrů přispěla k tomu, že si každý přišel na své.

Heaving EarthZačátek byl mistrně posunut o hodinu dřív, takže kdo zanechal budování kapitalismu včas, mohl se těšit z prvních Heaving Earth. Obávám se jedné věci, a to, že jsem kluky naposledy viděl snad ještě se Střapem právě před Origin, takže kapitola se Seppem mi je známá jen z cd. Žlabába mě vloni mile překvapil s Brutally Deceased na Obscenu, přesto jsem měl menší obavy, jak k hudbě HE zapadne.

Podařilo se mu to na výbornou, člověk si zprvu musel zvyknout na větší hloubku vokálů, ale Žlabába je prostě takový statný chlapík s hlubokým hlasem :). Hudebně nemá smysl cokoliv řešit, kvalitní porce pekelného death metalu s poctivou prací všech zúčastněných tlačila pěkně, leč mírně to kazilo ozvučení kopáků. Tento jediný neduh ale kapela překonala celkovým nasazením a skvělým citem pro žánr, z kterého si bere inspiraci. Pro toto turné s Ulcerate byla připravena nová skladba, která Heaving Earth lehce zbavuje pekelných kopyt a víc táhne směrem k Suffocation.
 
Leng Tch'eGrindoví Leng Tche mě z desky bavili tak napůl a na Brutalu de facto vůbec, evidentně od těch dob se změnila sestava včetně vokálu. Grind je tatam, kapela se vydala spíše do vod grind/hardcore/deathu s prvky brutal death/deathcoru. Výsledný přednes byl proto rozpačitý. Kapela měla snahu a sem tam i zajímavější nápady se rodily hlavně od kytary, ale hodně často sklouzávali do jednodušších houpavých a nudných poloh. Bicí byly vcelku mdlé a bez energie, tou zase hýřil pěvec Serge Kasongo a spolu s kytaristou Janem Hallaertem částečně napravovali situaci. Průměrný výkon, který veskrze neurazil a ani nenadchl.
 
Svart CrownTo Svart Crown byli jiná lahůdka, Frantíci drtí strunu na pomezí black/deathu. Žánr, který u mě budí značný despekt. Jaký je to v případě těchto chlapíků omyl, jsem se přesvědčil hned začerstva. Fantastický drive, intenzivní nářez, který nedával vydechnout. Ve Francii prostě ví, jak zacházet s těmito žánry. Blackové drápy se zasekávaly dosti intenzivně a hlavě krapet disharmonicky, taková lehká nesourodost, která v tom deathmetalovém kabátu bravurně fungovala. Rozstřeleností a blackovým přístupem připomínali krajany Deathspell Omega, na rozdíl od nich se Svart Crown drží více deathových poloh, které to všechno dokonale podtrhovaly. Kvalitní porce metalu, která oproti loňskému Brutal Assaultu v klubu vyzněla daleko líp. Jediným neduhem byl krátký set, asi jsem nebyl jediný, kdo nabyl dojmu, že hráli méně než Leng Tch’e.
Ulcerate 
Celý večer se předkapely střídaly jak na běžícím pásu na jedněch bicích, takže krátké přestavby pódia zaručovaly menší občerstvovací přestávky. Na Ulcerate ale nikdo nepřišel pozdě, tato dlouho očekáváná kapela nabyla v tuzemsku až kultovního statusu. Aniž by tedy hrábli do strun, Black Pes jim už zobal z ruky. Když spustili, začala apokalyptická jízda. Neurotické, disharmonické riffy - peklo - se valily jeden za druhým. Výkony jednotlivých asi netřeba komentovat, kytary „zhovadilost“, prcek Jamie za bicími přesný jak Švýcar a k vokálům Paula Kellanda dodat jen velký respekt. Jak to dokáže k tak vypjaté hře plně uřvat, se jen tak nevidí.

Ulcerate - JamiePřetechovaný atmosférický post-death metal ničil. Tíživá, minimalistická atmosféra jen se zadními světly dokreslovala zkázu světa. Málokterá kapela dovede přetáhnout hudbu z cd, potažmo její atmosféru, na koncertní prkna, ale v případě těchto hobitů se to vydařilo stoprocentně. Skladby Ulcerate se živou produkcí ještě víc umocnily a jsou dle mého naléhavější. Zároveň jsem se přesvědčil, jak málo Ulcerate znám a jak málo jsem jim věnoval. Poznávám jen Cold Becoming a poslední ohlašovanou Everything is Fire. Zbylé dvě mi visí ve vzduchu (Dead Oceans?). A to byl zároveň jediný mínus, Ulcerate hráli pouze čtyři skladby. Samozřejmě u nich platí kvalita nad kvantitou, ale dvě navíc by samozřejmě neuškodily a loučení s Omens by vypadalo jinak…
 
PsycropticZpěvák Origin a zpěvák Psycroptic zahlásí „What’s up Praha, make some noise“ - poznáte, který z nich je GT Boy? Těmito vtípky se osazenstvo Black Psa po koncertě Psycroptic bavilo. Ano, ano, GT Boy si opět zaskočil na tour k Psycroptic a člověk to málem nepoznal. Nejen z toho důvodu, že nás Zdeněk často učil anglicky (kvůli kapele samotné), ale zároveň i pro vokálové party Tazmánců. Jejich styl a frázování je přesně to, co Zdeňkovi sedí a zvládá na výbornou, není tedy divu, že je za Jasona Peppiatta adekvátní náhradou. Ale Zdeněk samozřejmě zvládal vokály i ke skladbám z nové desky, kterou Australané právě propagují. Jí je taky věnována první část setu.

PsycropticVše opět zvládnuté bravurně, což podporuje fakt, že kapela je za ta leta neskutečně sehraná. Oproti minulé zastávce neměli tak čistý zvuk, takže nevyzněla, řekněme, jistá sterilita, kterou má kapela hlavně na desce Ob(Servant), jinak samozřejmě bez jakýkoliv potíží zvládají jejich verzi technického metalu přenést i do koncertního podání. Dost lidí má Psycroptic za kapelu, kde je „hovno zabaleno do zlata“, Ob(Servant) se tak místy snad jeví, ale novinka je v tomto střízlivější. A stejně působily skladby i naživo. Proto měl koncert skvělý spád a tah na branku - jednodušeji, stejně rychle, efektně a bez zbytečných „keců“.. teda těch českých rozhodně.
 
OriginORIGIN… viděli jste někdy, že by zahráli špatně? NE! Viděli jste, že by měli nepřehulenej zvuk? NE! To jsou asi tak dva základní poznatky z večera. Tahle kapela je prostě bestiální. Longstreth je hovado, Paul Ryan má jedny z nejrychlejších prstů, co jsou naživo k vidění a Mike Flores nehraje na basu ale na houfnici. To, co se zvukově v Black Psu dělo, byl čirý hovadismus.. mě osobně to po půlce setu postupně vyhnalo až k baru.

Jinak ale neskutečná masáž těch nejlepších riffů z kuchyně Origin, zběsilá jízda a skladby nejen z novinky (Finite, Swarm, Expulsion of Fury, Saliga, Staring from the Abyss) ničily na počkání. To by to ovšem nesměli být Origin, aby nám to nepodali tak, že to uslyšíte až na peróně, odkud jsme při předposlední skladbě utíkali na vlak (na závěr prý byla Portal). Pěvec Jason se už Originnapevno zabydlel, starší skladby asi tak skvěle jako James Lee nenaseká, ale zahanbit se rozhodně nenechal. Origin davájí vydechnout jen mezi skladbami, kdy si z toho dělá one-man show právě Jason a láká odvážilce (včetně děvčat) na stage. To, že to lítá hlava Adolf Satan in actionnehlava rovnou do publika, nemá smysl ani zmiňovat. Origin budou asi extrém vždy a jsem za to rád. Výtečný koncert.
 
Až na krátký set Ulcerate to nakonec pořádající Obscure Promotions vyšlo. Propojila dvě turné zastávky a různorodost žánrů snad přispěla k tomu, že si každý přišel na své. Se stejným nadšením a výsledkem jsem z Klánovic odjížděl i já.

Jiné názory

Přihlašte se pro přidávání vlastních komentářů.

Každého fanouška deathmetalové muziky musela informace o spojení těchto dvou turné potěšit. Jednak to, že se sem pro podporu nových alba vraceli Tasmánci Psycroptic a především americký hurikán Origin, ale i radostná zpráva oznamující konečnou cz-návštěvu Novozélanďanů Ulcerate, kteří v daném žánru platí za ojedinělou záležitost. Ruku v ruce s tímto ale spojení obou tours nesla břímě náročného večera, když ke konečné soupisce přibyli ještě domácí Heaving Earth.
Díky nim se i start večera musel posunut o hodinu dřív, škoda, že tato informace byla promotérem zveřejněna poněkud nešetrně v den události. Pražáci, jak je jejich dobrým zvykem, předvedli až mistrnou porci pekelného death metalu s řádně hlubokým hlasem páně zpěváka. Je slyšet, že kapela má daný žánr řádně naposlouchán, ale bezesporu bylo poznat, že má pro skládání dané muziky cit a talent. Chytil-li by se jich schopný vydavatel, může tato kapela mířit vysoko. Jediný neduh však nastal v začátku show, kdy jim nepříliš přál zvuk.
Poté štafetu přebrali grindoví, no.. grindoví, Leng Tch’e. Jejich produkce mě nebavila, čili jsem se jal spíše kapelu jen poznat a jít se věnovat zhlédnutí merchandise, vyzpovídat účinkující kapely. Belgičani totiž hrají v jedné linii. Trošku se houpe a skáče, trošku se breakdownuje, ale vše je jednoduchou grindovou koncepcí pospojováno v jeden celek. Výsledek je proto poněkud rozpačitý, i když zde snaha je.
To Svart Crown, kteří si zde premiéru střihli již na Brutal Assaultu, kde mě nijak nezaujali, předvedli strhující výkon a za něj jim uděluji titul překvapení večera. Fantastické nasazení, výborný a intenzivní zvuk, žánrové prorůstání deathu a blacku. Deathmetalový drive a blackový nihilismus, čili něco jako kdyby nazlobená deathmetalová banda si hrála na Deathspell Omega. Jemné disharmonie, tlak, světla, vrtule. Extrémní metal po francouzsku!
A pak mělo přijít to, nač čekala většina osazenstva. Vyměnily se bicí, aby ne, když v Ulcerate za nimi exceluje mistr kuchař Jamie, pohasla světla a nastala útrpná cesta na, ne Golgotu, Ruapehu. Kdo nezná Ulcerate, jejich hudba vskutku zní jako rozbouřený vulkán, protože krom rychlých a poměrně harmonicky složitých, technických pasáží do ní vložili silnou dávku post-metalových emocí a rozkladové neurózy. Tady se vyplatí zavřít oči, nechat se unášet hradbou kytarových vrstev nebo emotivních ploch, jen sem tam mrknout, jak siluety zpoza světel vystupují jak bytosti z jiného světa, ale hlavně být připraven na další silové erupce, které ze sebe kapela jak chřtán sopky vyplivává. Spalující death metal, pro někoho nasypanej post-metal, ale hlavně vášeň pro hudbu, kterou Black Pes zhltal. Díky počtu kapel byl set příliš krátký, tato apokalyptická jízda by si zasloužila minimálně hodinu. Jinak nebylo co vytknout.
S novou deskou, která trošku ustoupila zběsilosti a víc se soustředí na odlehčený tón, se poté o svůj kus času rvali Psycroptic. S nimi na záskok opět jel Zdeněk Šimeček z Godless Truth, kterému řvavá poloha zpěvu Australských sedí (proč na lidi většinou mluvil anglicky, toť otázkou), na postu basy byl Joe Payne z Divine Heresy. A i v retušované sestavě opět dokázali, že jsou fantastickým živým organismem. Skvělý zvuk, jemuž nesvědčily jen dost divně nadzvučené kopáky, dal vlastní tváři hudby bratrů Hayloevých vyniknout, i když na novém albu spíš než na technickou stránku sází na střídmost, atmosféru a silovější a modernější vyznění skladeb, což ke konci snad způsobilo už mírnou otupělost. Maličko došel dech, ale jinak soubor stále udržuje svou originalitu a v death metalu platí za unikát.
A stejně jako Psycroptic, ba snad ještě víc, i Origin dokázali, jak jsou za ta leta neskutečně sehraní. Origin jsou anihilační koupel v rychlostech, v množství not, až v neuvěřitelných stopkách - vysokorychlostní technické šílenství. Death metal jako sport, bestiální atletika. Neviděli jste je nikdy živě? Ani tak si nedovedete představit, jak tahle kapela naživo hraje. Skvěle. Skvělejš. Ale nejšílenější je, že i v tom všem humbuku hrají přirozeně a s přehledem, je vidět, že je to baví, a tak není divu, že se zpěvákovi Jasonovi jeho přátelským projevem plným vtipů podařilo v publiku rozpoutat parádní kotel. Origin už mají z čeho vybírat, hrálo se ze všech alb (namátkou Finite, Swarm, Expulsion of Fury, Saliga, Staring from the Abyss, Portal), jen zvuk byl fakt hrozně moc přehulenej, až z toho bolely uši. Jinak ale fantastická show, Black Pes, a i já, jim zobal z ruky!

aktuálně

diskuze