Články

přeposlat článek tisknout
SIGHTINGS

SIGHTINGS

  • kdy: 25.4.2012
  • kde: Praha, Café V Lese

Sightings přidávají k noiserockové ideji údernosti a hluku rozlámanost a nečekané barvy klasických nástrojů. Naživo působí celý neurotický cirkus ještě lépe než z desek. Skvělé, smekám.

Ze všeho nejdřív si dávám malinovku. Při hledání Café V Lese jsem probloudil pěkný kus Prahy a tenhle drink vypadal jako ten pravý mix metalu a hipsterství, kterým bych mohl otevřít večer s nezařaditelným noise rockem. Tentokrát mě nevítá Kant, ale výtka, že jsem měl dát Depakino Chrono, protože byli vážně fajn. Jenže mě jejich studiová díla lehce iritují, takže jsem dal přednost opakovanému nastupování do špatných tramvají. Důvod, proč tu večer být, jsem naštěstí stihl.

SightingsSightings fungují už pěkných pár let, na dva jejich předchozí koncerty u nás se vzpomíná jen v nejlepším, ani teď to zřejmě nebude jiné. Stejně jako na deskách to je od prvních momentů hodně fucked-up záležitost. Na pódiu v parádním sklepě Café V Lese stojí klasická rocková trojice, ale jejich rock byl rozdrcen na štěrk, roztaven v lávu a koncert je další částí procesu, v níž se opět zahřívá a sublimuje do podivných zvuků. Základem je samozřejmě rytmus pneumaticky znějící basy a zpola syntetizovaných bicích. Bublání jednoho i tepání druhých skvěle vystupuje proti kytarové mase a dává záchytné linky, problém je v tom, že těch linek je opravdu hodně. Při pohledu do davu je evidentní, že si každý našel tu svou a na ni paří: každá hlava se houpe do jiného rytmu. Oproti nim zní kytara připomínající místy syntetizér, místy startující letadlo. Zvukové masy mají mnoho podob; kytarista zuřivě stepuje po krabičkách, smyčkuje, občas úplně vynechává ruce a hraje jen na efekty. Jediné pojítko s noise rockem vlastně představuje klasický žánrový vokál; kdyby ho nebylo, odletí celá kapela neexistujícím oknem do jiné dimenze. Říct, že jde o jednu z kapel mísících hluk s polámanými počty, by znamenalo hrubé podcenění. Do math a noise rocku v tomhle případě vletěl meteor a kromě koordinace úplně rozházel i barvy zvuku. Extrémní neuróza, zběsilost a zároveň radost z toho, že něco takhle rozjetého může fungovat.

Jiné názory


Přispěj do diskuze

jaj, sightings, to musela byt labuz. Videl jsem je naposledy pred rokem v dejvicky klubovne, skvely je jak to tepe a rozplizava se zaroven... V londyne jsem bohuzel nedal, byla nocni smena. Ale jak ted posloucham novinku tak mi prijde ze je takova jasnejsi, snad i hitovejsi pokud se to slovo da pouzit, nez co jsem od nich slysel posledne, coz bylo tusim city of straw...

   AddSatan: sic jsem Depakine Chrono viděl jen část, napadli mě punkovější madebythefire u toho :)  
to me napadlo uz minule, kdyz je videl pred Shield Your Eyes, co jsme (Koteckuuuu!) delali

sic jsem Depakine Chrono viděl jen část, tak ta část mě bavila, napadli mě punkovější madebythefire u toho :)

Sightings souhlas, asi nejvíc zprasená kytara (to přirovnání ke zvuku sypajících se střepů v promu bylo dost výstižný :) ) co jsem kdy slyšel, bicí občas až freejazz (a ta syntetická polovina taky zněla dost mimozemsky), nejlíp se (většinou) dalo přidržet basy, i když i ta hrála pořád něco úplně divnýho :) ... nejzajímavější na tom ale je, že to pořád tak nějak valí, i když úplně jinak než všechny kapely v tomhle žánru... jo a poslední deska (hráli z ní The Loafer) není špatná, ale určitě bych spíš k poslechu doporučil Through the Panama...

tohle by asi byla presne parketa Kotecka, co on na to jakoze?

aktuálně

diskuze