Shodou okolností jsem měl možnost tentokráte porovnat dvě vystoupení jedné kapely ve dvou po sobě jdoucích dnech. Silent Stream Of Godless Elegy totiž propagují živě svou čtvrtou desku Relic Dances, a tak jsem je kromě plzeňského koncertu mohl vidět o den dříve v rámci mini turné Redblack Days i v pražském Rock Café.
Začněme ale po pořádku. Velmi slušně zaplněný klub, odhaduji tak 120 lidí, přivítal krátce před devátou hodinou prvního předskokana – plzeňské Strangemind, kteří mne velmi mile překvapili. Neměl jsem možnost nikdy je totiž předtím vidět. Svůj třičtvrtě hodinový set bych za normálních okolností u předskokana jen velmi těžko vstřebával, ale faktem je, že jsem zůstal po celé jejich vystoupení v sále. Strangemind jsou opravdu „zvláštní myslí“ i pokud tento termín převedeme na jejich produkovanou hudbu. Řekl bych, že i přestože se dá nazvat kapela rockovou bez jakýchkoliv přívlastků, nejblíže přeci jen mají asi k doom metalu, protože se v jejich hudbě vyskytuje tolik prvků a charakteristik, které jsou skutečně nejblíže k doomu – náladové melodie, které se mísí místy tvrdými momenty, ženský zpěv atd. Jenže prohlásit o této kapele, že je doomová, to není až zase tak pravda. V jejich hudbě najdete tolik stylů a směrů, že je nelze všechny pojmenovat. Každopádně největší devizou je jejich skvělá šlapající náladová, tvrdá a zajímavá hudba, pochválil bych určitě všechny instrumentalisty, na druhou stranu je potřeba zmínit tři slabší momenty. Bylo jasné, že kapela nemá velké zkušenosti s živým hraním, což je samozřejmě věcí je jen nabrat, dalším slabším momentem je malinko neujasněná koncepce jejich hudby. Měl jsem totiž pocit, jakoby se kapela hledala, co vlastně ve skutečnosti chce v budoucnosti hrát. Posledním slabým momentem byla zpěvačka. Přišla mi velmi nemastná a neslaná. Zpívala vcelku obstojně, leč bez jakéhokoliv zápalu, náboje, pohybu či nějakého osobitého výrazu, bohužel…
Jako druzí vystoupili pořádající Interitus, kteří mají před vydáním už své

třetí desky. Upřímně řečeno, kapelu jsem měl hodně rád v období vydání první desky Deborah z roku 2000. Jenže pak jakoby se jejich vývoj úplně zastavil. Měl jsem z jejich vystoupení trochu pocit, že i když se prezentují jako symfonická „přemýšlivá“ doommetalová kapela, kdyby vypustili ze své sestavy a produkce housle, jejich hudba by se rozložila do velmi jednoduchoučké zábavové polohy. Interitus hrají velmi primitivně založenou hudbu na základních efektních melodiích, které skutečně mohou fanouška zaujmout, bohužel mě to bohužel moc neoslovilo. Trochu jsem se těšil, že nové skladby, které zazněly z připravované desky, se posunou dál, ale nic takového se nestalo. Co mě však také vadilo na živé prezentaci byla naprosto blbá image některých členů kapely (vojenské kalhoty s tvrďáckým trikem fakt k líbivému doomu moc nejdou). Trochu mě to připomnělo jeden nechvalně známý festival, kde vystoupili Dissolving of Prodigy v dresech svého oblíbeného Baníku Ostrava… Nutno však dodat pozitivní věc a to, že Interitus má velmi kvalitní instrumentálně vyspělé hráče. Škoda, že nemohu přidat další pozitiva. Každopádně oba předskokani měli u publika dobrý zasloužený ohlas.
Jenže největší úspěch se dostal hlavní kapele večera – zmíněným Silent Stream Of Godless Elegy. Musím hned na úvod říci velmi zásadní věc. Po odchodu Petra Staňka před několika lety jakoby se kapela nemohla usadit a najít

svoji tvář. Měl jsem možnost je vidět na mnoha koncertech a vždycky mě na jejich výkonu něco chybělo. A dnes už vím co. Silenti se totiž konečně sehráli a dokáží předčit sami sebe v nové sestavě, než tomu bylo před lety. A to udělalo strašně moc. Lidé to samozřejmě také vycítili a dali kapele řádně najevo, že se publiku skutečně líbí. Mohu prohlásit, že plzeňské publikum bylo naprosto fantastické a oproti statickému pražskému (den předtím) jej nelze vůbec srovnávat. Už jen z toho důvodu, že jsem nikdy předtím neviděl kapelu přidávat 4 skladby (Led Zeppelin a Dead Can Dance byly fakt super!). Jejich koncertní set se sestával především z nové desky Relic Dances, i když je to pochopitelné, uvítal bych více skladeb z předešlých alb, kterých bylo poskrovnu (nejvíc asi z dvojky Behind the Shadows). Koncert Silentů byl opravdu super, přičteme-li lepší zvuk než v Praze (hlavně „klasická sekce“ cella a houslí byla perfektně slyšet), jedinou výtku bych směřoval na zvukaře, který mohl víc přidat kytary. Skvělý zážitek, těhle koncertů houšť.
---- --- -- - -- --- ----
..://strangemind.tk
....://interitus.com
........://ssoge.com