Články

přeposlat článek tisknout
Tasting the Blizzard vol. 2 - RISE OF SURYA, UNAFFECTED EVOLUTION, HORRIBLE CREATURES, DILIGENCE

Tasting the Blizzard vol. 2 - RISE OF SURYA, UNAFFECTED EVOLUTION, HORRIBLE CREATURES, DILIGENCE

  • kdy: 12.2.2016
  • kde: Praha, Modrá Vopice

Páteční večer ve Vopici, která se v Praze stává Mekkou dobrých koncertů, demonstroval, jak česká scéna míří nahoru, ať jde o žánr jakýkoli.

Je fajn, že si naše kapely konečně začínají uvědomovat celkové dění okolo nich, jsou ochotny do sebe investovat a začínají si i postupně budovat své místo na scéně. Třeba klidně tím, že tvoří vlastní mini série festů. Jednou z nich jsou i pražští Dilingence, kteří pod jménem Tasting the Blizzard v pátek pořádali už druhou seanci. A pozvali převelice zajímavou sestavu.

DiligenceDrobně po osmé sami na podium nastoupili a byl jsem tuze zvědav, jak jim nová sestava bude svědčit. Mám totiž s čím srovnávat. DILIGENCE jsem viděl už v jejich předchozí, a i když nemohu mluvit vyloženě negativně, nepotěšili mě. Co se ale protentokrát odehrávalo na podiu, to se s minulostí absolutně nedá srovnávat. I když Pražáci hráli teprve druhý koncert doplněný o druhou kytaru Durexe, z podia čišela celková jistota, takže nebyl ani problém zahrát dvě nové skladby – jedna již z Durexova pera, a zrovinka ta nejextrémnější vůbec; nahrávat je se jde zanedlouho. Nejvýraznější změna se však odehrála na bicí stoličce, kde už skoro rok působí Durexův spoluhráč ze Soul Decoder Přéma. Na Diligence bylo vidět, jak moc muzika stojí a padá na bicích, pokud strojovnu neřídí někdo, kdo ji nemá plně pod kontrolou. Za ty snad dva roky, co jsem kluky a Dáju (rovněž Keep On Rotting a The Corona Lantern) viděl naposledy, šla kapela neuvěřitelně nahoru a dostala i ujasněním si Igorových vizí (též Demimonde a Corona…) svou tvář. Především však díky spolehlivému motoru v srdci mohou Diligence pořádně realizovat, s čím přicházejí a dát svým nápadům jasnou podobu. A mám-li chválit dál, Přemův styl hry mi připomínal jednoho Vopičího Jeníka a kytarový tandem k sobě skvěle sedí a doplňuje se. Moderní death metal sahající nejen do technických odnoží, ale i těch atmosféričtějších. Set otevřela klipová Moraine Corridors, račte se případně seznámit.

Horrible CreaturesHorrible CreaturesO HORRIBLE CREATURES z Karlových Varů jsem do té doby, až na to, že hrají thrash, neměl tucha. Kompletně se měnila podiovka a pozornost na sebe vedle pěkných dvoukopákových Pearlů nejvíce strhávalo asi duo Orange boxů. „Boha, snad to nebudou úplný vidle a bude tomu aspoň odpovídat zvuk“ mihlo se mi hlavou. Kdybych posléze tušil, co se bude dít, dal bych si facku. Nejenže Kreatury nehrají „jen“ thrash, on se jim do tvorby docela dere groove a především death metal. Zvuk byl parádní, ale oproti Diligence (neměli ho také vůbec špatný) tu nástroje prořídly jen na bubny, basu, jednu kytaru a zpěv. A jak kluci na podium vlítli, tak z něj za víc než půlhodiny slezli. Na celou dobu si ho ale přivlastnili. HC možná - v dnešní době obzvlášť - nehrají nic zásadně originálního, je to thrash všech možných podob, žádná vesnická tupota, ale pokud někdo řemeslo ovládá a umí do muziky vložit skutečnou agresi (u thrashe asi nutnost), ale i energii a věrohodnost, je vyhráno. Muzika Karlovarských je solidně nariffovaná, šlape, nepouští se do zbytečných úletů, je si jista tam, kde se pohybuje, vokál je na správném místě. Jako příměr mě svou nekompromisností napadli třeba Nervecell, ale HC nesypou, nicméně jejich vystoupení asi mohu shrnout Otusovým (Minority Sound) komentem: „Ty vole, když začali hrát, já myslel, že je to kapela z ciziny.“ Super překvapení.

Unaffected EvolutionNa následující UNAFFECTED EVOLUTION jsem byl tuze zvědav. Jednak jsem je již třikrát viděl a vždy byli hodně dobří, a jednak na kontě mají loňskou hodně povedenou desku Stumps. I oni si přivezli vlastní „nádobíčko“, takže ani Českolipští nepodceňují svá vystoupení již od základu. Když jsem je v r. 2008 viděl v Děčíně, byli pro mě velkým překvapením (takovýto prog core/hc/modernu v našich krajích člověk častokrát neslyšel), ale předloni na Murderball festu pro mě už patřili mezi ty nejlepší. Při chystačce u nich zaznamenávám drobnou personální změnu. Rozrostli se na šestici a přibrali mezi sebe hráče na klávesy, synthy a elektro fidlátka. Ale jo, rozšíření zvuku chyba v jejich případě určitě nebude. (A nebyla.) Když ale UE spouští, nemohu se ubránit dojmu, že zvuk vyměkl. Kytary míň řežou, zpěv víc zpívá, ubralo se z plynu. Netýkalo se to úvodní věci One, ale od následné PreVoid to bylo čím dál výraznější. Nemohu říci, že by to bylo vyloženě na škodu, protože UE to dohánějí v aranžích, které mají nápadité, ale tvrdší a progresivní pasáže, které by jako kdysi třeba připomenuly až SikTh, se vytratily. Nejtvrdšími momenty oplývaly fantasticky groovující One na startu, Chicken, závěr PreVoid a až peripherovským (Icarus jak Brno) úvodem oplývající Stumps, při níž vokálně asistovali oba šikovní kytaristé, po zbytek se kapela ve skladbách věnovala, tyvole, a teď si hodně naběhnu, až jakémusi art nu-metalu se silným rytmem v zádi. Core i moderna sice ve tvorbě zůstaly, ale momentálně jsou na druhé koleji a de facto crossoverující UE dnes možná poslouchají víc Incubus než Meshuggah, což se projevilo i v nové věci, kterou odehráli. Ztrátou této údernosti a energie mi přišli UE tentokrát krapet ospalejší, ne nudní, furt je to kapela, kterých zde nemáme a za níž se postavíte, ale: Kluci, ruku na srdce, přidejte zas plynu, teď hrajete víc pro holky, nebo ve finále chcete skončit jen jako předkapela The.Switch? Pokud UE neznáte, poslechněte si třeba Nova, k níž se bude točit klip, ta misí tak nějak vše, co se v jejich muzice dnes ponejvíce objevuje.

Rise Of SuryaPražáci začínali, Pražáci také končili. A s nástupem RISE OF SURYA se kruh uzavřel. Jak? Hudbu kapely má na svědomí Seabeast (Production) aneb Tonda Smrčka. Klučina, co u něj „všici“ nahrávají, klučina, co hraje druhou kytaru v The Corona Lantern, sludge/doom „projektu Diligence“. Trochu škoda, že jejich set začal s hodinovým zpožděním, kdy se valná část osazenstva solidně rozprchla (no nebýt i na Rise natěšený, nezůstal bych také). I ten zbytek nicméně stačil na to, aby vytvořil snad vůbec největší kotel, co kapely měly. A ačkoli v něm samozřejmě hlavní roli měly breakdowny, kterých se pro mě překvapivě Rise neštítí, až na Horrible Creatures zbylé kapely určitým způsobem spojovalo jedno přízvisko. Progresivita. Ani u RoS tomu nebylo jinak. Jsem rád, že Tondova družina opravdu ustabilnila bubeníka (technicky dobře hrajícího, snad časem svou hru ještě zrazantní) a začíná finálně točit nahrávku, protože již několik let, byli-li živě funkční (strunné troj-jádro drží leta), hraje týž materiál. Ano, i tentokrát zazněla výborná Karma, We are Forever podpořená sbory, Regression nebo z webu známá Carry Me Home. Surya vedle breakdownových předělů umně proklouzává progovými a math úseky (ty na jejich tvorbě oceňuji asi nejvíce), sem tam zapojí až metalcově znějící melodii, jíž se Tonda snaží podpořit čistým zpěvem (třeba ho ještě pilovat), ale i metalovější „hrnutí“, takže muzika s osobitým kytarovým zvukem (Line 6 POD HD Pro s bednou Line 6 Stagesource) má koule. Příměr mě pro RoS asi nenapadá, během setu jsem si u pár momentů vzpomenul na Textures, několikrát mě i překvapilo, jak tvrdě RoS zní, ale přes veškeré kvality souboru jsem vážně zvědav na nahrávku. Až na ní se ukáže, zda Rise do tvorby vnáší i něčeho svého, v piateczek jsem totiž přes celkem výrazný zpěv (Filip se v Beast Within the Sound vypracoval v sebejistého frontmana interagujícího s diváky) a občasnou zvukovou nestabilitu (vazbily kytary) něčemu úplně nerozuměl, což možná i párkrát v kapele tvořilo drobné hráčské neshody. Ale jinak jsou Surya velmi dobře sehrané nadprůměrně hrající těleso, které zde v moderním progressive metalu zásadní konkurenci nemá. Uvidíme, co deska, těším se.

Jiné názory

Přihlašte se pro přidávání vlastních komentářů.

aktuálně

diskuze