Články

přeposlat článek tisknout
'The Lost Key is Coming Back' Reunion Tour 2008 > Nocturnus, Mindwork + Nocturnus, Violated, Punish, Memorial, Slither

'The Lost Key is Coming Back' Reunion Tour 2008 > Nocturnus, Mindwork + Nocturnus, Violated, Punish, Memorial, Slither

  • kdy: 20.10.2008 + 21.10.2008
  • kde: Praha, Black Pes + Německo, Wermelskirchen, AJZ Bahndamm

„The Lost Key is Coming Back“ Reunion Tour 2008 aneb dva dny s Nocturnus…

NOCTURNUS, MINDWORK
20.10.2008 @ Praha, Black Pes

Nocturnus. Jedna z kapel, která formovala mé m(eta)ládí. The Key bylo asi vůbec první cédéčko, které jsem si za „své“ vůbec koupil, a tak, ač nám reunion následuje reunion, nebylo myslitelné, že bych se ani na jedné zastávce tour nestavil.
Jako první lákal Nocturnus-fanatik Beherit (zpěv Alienation Mental & basa Uprise) do Anglie, ale při rozšíření tour i do nitra Eu nakonec Šéf vše domluvil na návštěvu Vídně. Jenže osud tomu chtěl a maníci z Obscure nám Floriďany na poslední chvíli dotáhli i do naší matičky země, ovšem pod podmínkou, že Nocturnus zpět dopraví na následující zastávku. A tak se stalo, že Šéf, navíc ve společnosti sličného Adamose (basa Mindwork), je vezl až do Říše.
Celé tour Nocturnus jeli s dalšími čtyřmi kapelami, ale vzhledem ke komplikovanosti s jejich dopravou do ČR přijeli jen oni a hledal se alespoň místní support, volba padla na pražskou naději Mindwork. O těch jsem již ale poměrně nedávno psal, a tak jen zopakuji, že Mindwork hrají „jazzem“ prokládaný urovnaný technický death metal nejvíce smrdící Death a Cynic a dodám, že MW hrají koncert od koncertu lépe a lépe.
Pódium se následně jen částečně přestavuje, Nocturnus si totiž dolétli vlastně jen s kytarami, což pro mne, jsem zpětně zjistil, nakonec bylo mínusem. Ti tak vlastně hráli na komplet půjčenou nástrojovku MW, což ve výsledku mělo i to, že Mindwork měli lepší zvuk než samotné hvězdy večera. O průšvihu se ale hovořit vůbec nedá, to ne. Bylo všemu rozumět, člověk i přes částečné překouření zvuku poznal téměř každý tón, bylo rozumět sólům, o která jsem se obával nejvíce, protože ze sestavy Nocturnus v „Nocturnus“ byl vlastně jen zpívající bubeník Mike Browning (více v PR), díky němuž jsem nakonec z koncertu odcházel se zklamáním; později se dojem vyčistil. Již z cd je cítit, že byl v kapele „nejslabším článkem“, ale jeho myšlenková vize zase kapele dodala nesmazatelný statut kultu a novátorství; při následné cestě do Srn se dozvídáme, že mu jen tento večer pro vše půjčené nesedl = jeden kopák, dvoušlapka, dva přechody…, o čemž: 1/ následný den přesvědčil a 2/ jako bubeník v nejmenším nepochybuji.
A co se večer hrálo? Sestava Nocturnus čítala téměř komplet novou sestavu Browningovy kapely After Death plus druhého kytaristu, bez kterého by na živé hraní ani nemohli pomyslet, a tak se i dalo čekat, že pro „zkrášlení“ setu dojde i na jejich pecky. Z Nocturnus playlistu zazněl prakticky celý debut, takže Standing in Blood, Visions from Beyond the Grave (u té si nejsem jist), Neolithic, Undead Journey, Before Christ/After Death, Droid Sector, Destroying the Manger a samozřejmě se otevíralo Lake of Fire. Vtipné průběhem setu bylo, když na pódium na dvě věci vylezl i sám black pes a očmuchával pro něj vše zajímavé :) Jak jsem zmínil, hráli se i After Death, od těch po dvojicích ve dvou blocích zazněly tuším The Calling/Lords of the Black Path a As Below, So Above, pak The Star Chamber of Isis a The Secret Cycle. A aby všemu nebyl konec a nezapomněli jsme na žádnou éru Browningovy kariéry, jako finální přídavek nám resuscitovaní
aservírovali Angel of Disease od Morbid Angel, které spolu s Treyem Mike založil a jejichž snažení zaznamenali na predebutním MA albu Abominations of Desolation. Nocturnus dojatě opouští stage, jak by ne, když na ně v Anglii byli tři lidi a zde se sešlo celkem asi 70 man(octurnus)iaků, z nichž někteří byli ozdobeni i sepranými logy kapely.
No nic, balíme „švestky“ a jede se spát, zítra nás čeká cesta…
 
NOCTURNUS, VIOLATED (Swe), PUNISH (Swi), MEMORIAL (Den), SLITHER (Swe)
21.10.2008 @ Německo, Wermelskirchen, AJZ Bahndamm

Amíky nabíráme v osm ráno v Šestajovicích, ale díky zácpám ve městě se z něj dostáváme až čtvrt hodiny před desátou. Cestou nám umírá napájení k GPS, a tak řešíme alternativy, v plzeňském MapCentru nakonec kupujeme mapu okolí Kolína (samozřejmě německého Kölnu; poděkování Loomisovi!), za ojra v Tescu s Mikem kupujeme Absinthy, s tourmanažerem u nás levnější cigára a pro zpoždění dodávkou nadsvětelnou rychlostí (i 180 km/h) uháníme na Wermelskirchen a samozřejmě i kejsnem v německých (dopravních) zácpách; ty Adamosovy po požití uhlí naštěstí pominuly ;) Tourmanažer je pohodář, cesta byla náročná, a tak nám domlouvá v AJZ Bahndamm spaní, žrání, chlastání a kdyby bylo možno, snad i to mrd… :-D
Při našem příjezdu kolem půl osmé ale již začali hrát švédští mladíčci Slither a tak jdeme alespoň na chvíli mrknout. Stíháme necelé dvě věci, které se nesou v příjemném emotivnějším zemitějším metalu, zvuk je super. Letíme si hodit věci nahoru, kde nám jsou ukázány sprchy a vše důležité, zabíráme jedny z komplexu paland, papkáme, seznamujeme se s kapelami i ostatními pořadateli (greets to Mr. Torpedo!), do tlap berem Bitburgera a jdeme dolů na Memorial.
Ti jsou z Dánska, opět překvapují svým věkem a dali by se v pohodě označit za Panteru se špetkou Machine Head. Na věk kluků opět úctyhodně našlapaný, bubeník to pěkně valí, jeden z kytaristů se i snaží o jakés takés show, ale občas je až otravnej, opět supr zvouček.
Situace mezi kapelami se z naší strany vlastně dost opakuje, takže hore pro Bitburgera nebo Früh Kölsch, pokec s kýmkoli a zas zpět na metal, jelikož dole se připravují Švýcaři Punish, které si pro doporučení ze strany basmajstra/zpěváka Nocturnus nenecháváme ujít ni sekundou, má jít o techničtější, nasypanější, nadupanější podobu deathu.
A taky že jo, Punish drtěj slušně, dobrý aranže, vyvážený pasáže na propracovanější, metalovější i blastující pasáže, dva druhy vokills, hluboký basákův kontra ječák jednoho z kytaristů, zas super zvuk i instrumentace – jak je to jen kurva do prdele možný?!
Po Punish v back(up)stage klubu v 1. patře dle posterů a popisů na zdech procházíme, kdo zde již hrál a nacházíme i nejedny zástupce naší scény, třeba Malignant Tumour (ti jsou zde snad nejpopulárnější kapelou! :-o), Isacaarum, Pigsty, Fleshless a pár dalších.
Poslední z předkapel Nocturnus jsou Violated, další Švédi, tentokrát ale hrající dle vzorů Dětí od jezera Bodom a opět instrumentálně vybavení kluci, z nichž někteří ještě neslyšeli ani o strništi, fakt nechápu. Vedle Nocturnus tedy jediná kapela hrající i s klávesy, které dle Children Of Bodom jsou natočené tak, aby bylo vidět na každý pohyb prstíků mladíčka za nimi; připomínal mladýho Johna Tempestu.
Ale všechny spíš asi zajímá Nocturnus, isn’t it? Tak jak začít? Stačí vám říci, že zde poměr kapely/návštěvníci byl 1:1 a přitom Nocturnus hned pětkrát, ano 5x!, přidávali? A kdyby neměli chuť na pivo/Absinth/brko, tak snad ten set dojeli ještě jednou! :) No pecka!!! Mike Browning za kapelou vůbec nezaostával, naopak hrál s ní, klepačky byly klepačkami (bicí dle libosti fakt udělaj moc), i lépe zpíval, zvuk byl naprosto vyvážený, nevykouřený, takže vše do sebe lépe zapadlo i lépe vyniklo, jen snad klávesy byly stejně jako v Praze maličko utopenější. To ale neva, Nocturnus jsou hlavně o kytarách a ty ten večer mazlily, že Šéf rozpustil i kštici a dokonce fotil. Čili je jasné, že skóre koncert Praha:Wermelskirchen je 1:2 po všech stránkách!
Co se týče sestavy tour, jak jste četli, jednalo se o muzikálně barevný, a nutno říci skvělý, večer, kde se nedalo určit, jaká předkapela byla horší/lepší, snad ti Punish nám byli nejblíže, ale všechny opravdu hrály po vzoru ostřílených borců, zvuk měly famózní, hudba minimálně na pomyslném průměru vždy v daném žánru a všichni spolu navíc kámošili jak letití přátelé, jak by ne, cestovali jedním tourbusem. No a pak ten Nocturnus, uF!!!
Zajímavostí ještě může být, že se v klubu nekouřilo, chodilo se poctivě na terasu, což neplatilo pro následnou after party, kde barman dal třeba půl flašky whisky na ex, anebo že Mike byl sdílný třeba i s „Evinými“ fotografiemi jeho mladé asijsky lookující přítelkyně…;) Párty se samozřejmě protáhla až do pozdního rána, hlavně z mé strany (Adamos šel spát dřív… asi ve 3h ;), řídil první), všeci se bavili, družili a tak to má být. Jen to ráno…;)

Jiné názory

Přihlašte se pro přidávání vlastních komentářů.

aktuálně

diskuze