Autor: 83 Uživatelé: 73 Tvé hodnocení: hodnoť

I když je TerrorVision neskutečně nabušené album, extrémnost nahrávky by neměla přehlušit její různorodost. Eklektický přístup Aborted k žánru si žádá označení „progresivní“.

AbortedJednoduchá klavírní melodie jak vystřižená z filmů Johna Carpentera. Tak začíná desátá deska Aborted. Tentokrát žádné proslovy masových vrahů ani úryvky ze splatter/gore hororů, intro Lasciate Ogne Speranza nemá ani minutu a hned po něm přichází titulní kobercová palba. Jubilejní zářez milovníků zakrvácených nožů posedlých patologů ukazuje, kam se soubor uctívající a dál posunující odkaz Carcass dokázal za léta existence posunout.

Nutno říct, že zaslouženě. Je zvláštní, že kapela, kde se muzikanti střídají jako ponožky, zvládla udržet své stylové kormidlo a nezažila žádné větší úlety jako třeba svého času Cryptopsy. Těžko říct, jak se to frontmanovi Svenu "Svencho" de Caluwé vlastně povedlo, když ve svých pažích třímá pouze mikrofon. I když se jeho kombinování tlačeného řevu s murmurem stalo jedním z poznávacích znamení, kapela vždy stála – i přes obhroublost svého projevu - na jasných kytarových melodiích a hráčské preciznosti.

AbortedSkupina se ale i v úzkých mantinelech rigidně pojatého stylu dokázala neustále vyvíjet. A pomohli tomu hned dva její členové. Trochu to připomíná příběh Soilwork, které „nakopl“ příchod talentovaného tlučmistra Dirka Verbeurena a kytaristy Scarve Sylvaina Coudreta. Stejně tak Aborted nastartovala k ještě většímu běsnění mladičká sypací mašina Ken Bedene, k němuž v roce 2012 ještě přibyl talentovaný kytarista Mendel bij de Leij. Ti se spolu podíleli na deskách The Necrotic Manifesto a hlavně skvělém RetrogoreTerrorVision je poslední výsledek jejich snažení, Mendel Aborted v únoru 2019 opustil a soubor tak opět bude muset hledat nového skladatele. Velká škoda.

Ale zpět na začátek desky. Intro končí a hned poté se spouští kanonáda TerrorVision. I když její tupací sloka zní jako k dokonalé extrémnosti dotažení Carcass, ostatní riffy stojící na dvou kytarových linkách naznačují změnu, která se pro neobeznámené posluchače bude jevit jen jako kosmetická. Aborted totiž na desáté fošně sází mnohem větší důraz na atmosféru, které nechybí i jisté nablacklé epično. To u téhle bandy, která se vyžívala v hororových vyvražďovačkách, dřív nebylo.

A nejen to. Už na Retrogore to bylo zřejmé a na novince se to opět potvrzuje – kapela ztechničtěla a neuvěřitelně zapracovala na kompoziční stránce skladeb. I přesto, že se drží osvědčeného konceptu sloka – refrén, neustále do nich vkládá nové prvky, přemostění, stopky, breakdowny. Vražedně rychlá grindcorová tempa prostřídá se slamy a do toho všeho dokáže Mendel nacpat svá krátká, supermelodická, virtuózní a přesto na solar mířící sóla. To vše lze najít v jediné skladbě a opět jako ideálního reprezentanta uvádím hned druhou věc TerrorVision.

Výše zmíněné se s dalšími skladbami nemění, Aborted to hrnou stále dál a dál. V průběhu desky je ovšem stále patrnější, že kvintet se tentokrát více inspiroval u svého povedeného projektu Oracles a svou muziku více zabalil do temně metalového vyznění. Nechybí ani drobné stylové odbočky – třeba podivně rozladěné akordy v úvodu Vespertine Decay dávají vzpomenout na Aosoth – ale skupina pořád tlačí na pilu a žádný větší odchod z deathmetalového kolbiště se nekoná. Proč taky. Aborted s bravurou zvládají přecházet z pomalých skočných slamů do grindcoru, z thrashmetalových nadrbaných rytmů k symfoničnu a sci-fi motivům, od kytarových hrdinů až do oddělení patologie, kde se pracuje se skalpelem do nepravidelných rytmů technického death metalu. A když k tomu připočteme názvy skladeb jako Squalor OperaA Whore d'Oeuvre Macabre nebo Exquisite Covinous Drama, celý komplet vyznívá jako řádně extraordinérní orgie techmetalových symfoniků.

Aborted

Z uvedeného je asi jasné, že ten, kdo čekal další Goremageddon, má smůlu. Současní Aborted (i díky Mendelovi) razí mnohem eklektičtější přístup k žánru a označení „progresivní“ tady není jenom prostá marketingová nálepka, ale holý fakt. I když je TerrorVision od začátku do konce neskutečně nabušené album, extrémnost nahrávky by neměla přehlušit její různorodost. Je totiž zřejmé, že není určená pro fandy death metalu zamrzlého v minulém čase (jako třeba Cannibal Corpse). Nedejte se odradit obalem, na němž monstrózní stvůry propichují lidské figurky jako gumové balónky. Tohle nejsou Aborted, jak je znáte! Jde zřejmě o nejambicióznější nahrávku kapely, která funguje od roku 1995.

Recenze dalších autorů

Přihlašte se pro přidávání recenzí.

Tvé hodnocení:

Tagy:

Aborted, death metal, TerrorVision, progressive death metal, grindcore

aktuálně

diskuze