Andy Bothwell (a.k.a. Astronautalis) je rapper. Je nechutně bohatý, žije si ve své monstrózní vile na Floridě se třemi bazény a pokud zrovna netvoří, baví se pozorováním a krmením svých tygrů v jejich výběžku. Ověšen zlatými řetězi s cinkrlátky, oděn do XXL trika a pravítkářského kšiltu, dennodenně nasedá do jednoho ze svých červených Ferarri a vyráží na party, kde spolu s bro´s Jay-Z a Kanye Westem domlouvají milionové joby. Hmm… Andyho život v alternativní realitě? Snad ne.
 
Upřímně řečeno, nikdo by to takhle ani nechtěl, v takovém případě by totiž Astronautalis nemohl dělat to, co dělá, a svět by se nikdy nedozvěděl, kam až mohou jeho tvůrčí ambice, podpořeny enormním množstvím talentu, dosáhnout. Znalým snad netřeba následující řádky opakovat, pokud se však s tímto, stále častěji skloňovaným jménem, setkáváte prvně, pak vězte, že tenhle sympaťák není žádné béčko a zejména v živém provedení dokáže na svou stranu přetáhnout i zapřisáhlé hairmetalisty v motorkářských hadrech. Kombinace nakažlivého nadšení pro věc, až nezdravého množství charismatu a zejména nefalšované upřímnosti je vskutku zabijácká. Až moc v pohodě týpek, možná vás napadne… ale ne,
Andy nepatří k dalším z řady modrookých bloňdáčků, sázejících na svůj roztomilý kukuč, přitom čert vem tvorbu. Tenhle chlápek v sobě prostě má něco víc a co je důležité, to něco se mu více než úspěšně daří převádět i do svých studiových počinů. A jsme u toho.

Už předchozí nahrávky Pomegranate bylo pro čistý underground tak trochu škoda. Chytlavé melodie, pulzující muzikální podkres a zejména Andyho flow a zapamatovatelné texty činily z některých kousků hotové ódy na hitovost. Dobrou zprávou je, že tyto ingredience zůstaly na nové placce bezezbytku zachovány, ba co více, každé z nich bylo do díže přihozeno minimálně dvakrát tolik. Titulní skladba This is Our Science nebo klipovka Contrails (viz. níže) budiž příkladem. Ale popořadě.

Prvním styčným bodem Astronautalisovy tvorby jsou texty. Ať už se jedná o poetické filosofování o životě, nebo jen o prosté „vyprávění“ svých příběhů, jedním si můžete být jisti: i přes občasné až patetické vyznění některých songů se Andyho dílu nedá upřít velká žhnoucí jiskra v nitru. Zkrátka, nejde ani tak o samotné sdělení, jako o ten pocit. Podvědomě víte, že tohle vlastně už znáte dávno, ale v kontextu s Andyho podáním vás to stejně pokaždé dostane do kolen. Asi jako přesně mířený šíp do srdce.

Tell me this, put up your fingertips,
if you're living your life exactly the way that you wished, yeah,
and for the rest of us, with our hands on our hips,
our work is never done, we are Sisyphus.

Kde jsme to byli? Ehm, jo… Andyho podání… stačí si na Youtube najít něco ve stylu „Astronautalis freestyle“ a hned máte jasno. Kadence, s jakou dokáže sázet slova (která si ještě občas, jen tak mimochodem, vymýšlí v reálném čase), je minimálně obdivuhodná. Rozený vítěz všech battles. Čerstvě promazaný tiskařský stroj, kladoucí jedno písmeno za druhým bez sebemenších překlepů. Kdo ze zprofanovaných gangsta týpků se mu alespoň rovná? A to jsem ještě zapomněl dodat, že se občas dočkáme i obstojně zpívaných pasáží. Ukrutná nuda tenhle Astronautalis.

Ale dost už bylo textů, co tedy instrumentální složka? Zklamání se opět nedostavuje, právě na hudebním podkresu lze totiž nejlépe poznat, že žánrové indie vymezení nejsou jen plané řeči do větru. Beaty jsou totiž to jediné, co by alespoň vzdáleně mohlo zapadat do škatulky hip hop. Přidáme piano jako součást trademarku, nějakou tu kytaru, samply a máme funkční celek. Hudební složka na This is Our Science je tvořena regulérními skladbami, její naprostá sterilita a repetitivnost, jakožto Achillova pata současného světového hip hopu, se v tomhle balení nevyskytuje. Zejména z pianových partů by si mohl vzít příklad nejeden muzikant - nestrhává na svou stranu zbytečnou pozornost a pokud chcete, můžete jej brát jen jako prachsprostou kulisu, dveře jsou ovšem otevřeny i zvídavějším posluchačům a v případě zájmu dokáže i tento samostatný instrument
nabídnout dostatek zajímavých kreací.

Astronautalis se zkrátka postaral o jedno z největších překvapení roku a nám nezbývá, než s úctou smeknout klobouk a doufat, že mu současná
forma vydrží ještě hodně dlouho. Ostatně, předpoklady pro to má více než slibné a přihlédneme-li k faktu, že jeho klip ke Contrails již má v repertoáru i MTV, bude jistě na místě sledovat jeho stále se zvyšující popularitu. Jen se modleme, ať se ve vlnách showbussinessu neuchytí tím špatným způsobem… Inu, uvidíme za pár let.