Autor: 30 Uživatelé: - Tvé hodnocení: hodnoť
Soul Taker

ATTACKER - Soul Taker

Kde není duše, není život. Kde není život, není nic a kde nic není, ani smrt nebere. Attacker si pro svou desku nemohli zvolit příhodnější název (volně přeloženo jako zloděj duší). Asi jim jí skutečně někdo ukradl, protože výraz desky je hodně unylý.
Smutné na celé věci je, že Attacker (s pauzou, kdy se rozpadli) tu jsou již 20 let a v polovině 80. let patřili mezi slibné spolky. Bohužel tam i uvízli a jejich třetí CD obráží to, kde se nacházel heavy/thrash v roce, kdy se pomalu drali z temnot pekelných raraši Slayer. Ale ani to by ještě zdaleka nebylo tak hrozné. Nad instrumentální stránkou by se ještě dalo přimhouřit jedno oko, nad prachbídným zvukem to druhé, ale zbývají uši a i když si je zacpu, stále slyším příšerný, ale opravdu příšerný ryk Boba Mitchella. Nevím, jak jej popsat, jsem dalek používat v recenzích vulgarismy, byť je to někdy velmi účelné a nepopírám i zábavné. Pokud to není nezbytné, a to v tomto případě asi ještě není, pokusím se tento vokální paskvil opsat, i když jsem měl sto chutí použít nedávný obrat našeho direk-thora o ondatře a slonech. Představte si tedy, že Rob Halford a Bruce Dickinson (ačkoliv toho druhého nechci tímto pasovat na homo - erektuse) zplodí synátora, který má od každého něco, ale ještě navíc značný kus Udo Dirkschneidera, ale všem nesahá ani po kotníky(čky). Snaží se létat po výškách, ale nějak hlásek nestačí, přejde tedy v křik, který se ale zvrhává v drsný hrdelní ryk, jak jej známe od Uda, jenže co čert nechce, ani tady to nejde. Jistě znáte ten pocit, když máte zahleněný krk a chcete křičet – nejde to a lezou z vás divné skřeky, podivné klokotání v hrdle neustává a chtějte s tímhle zpívat! Fuj. Občas se mi při poslechu skutečně zvedal žaludek. Obdivuji zbylou čtyřku, jak to dokáže snášet.
Je mi skutečně záhadou, proč někdo takový „zpívá“, když neumí ani pořádně zařvat. V dnešní době, kdy se po ulici po koncertech prohání kdejaký pivem zmožený Araya, Petrozza, Lindberg, nebo Schmier by se jistě našla náhrada snadno. Možná je Mitchell tím, kdo zbytku ukradl duši a nehodlá ji pustit ze svým spárů. Hudebně by to jinak bylo na 4, zpěv samozřejmě ale 1 a půl bodu přidávám z historické piety.

10/46:39

Recenze dalších autorů

Přihlašte se pro přidávání recenzí.

Tvé hodnocení:

Tagy:

Attacker

aktuálně

diskuze