Mocný All-Adar mi tuhle nahrávku předával s tím, že se mám na co těšit, a že to je fakt špica. No teda nevim. Takových Cds sem v poslední době slyšel asi deset milionů. Ne že by to bylo nějak špatné, to vůbec ne. Ale melodický black/death se snad ani nedá zahrát zvlášť zajímavě, tím spíš, když se do něj přidávají epické a mohutné vlivy. Velké štěstí Aurory Borealis (made in USA) je, že obstojně ovládají své nástroje. Zkrátka dokážou ten svůj mix podat v natolik stravitelném balení, že ucho neurazí.
No pardon, ale to rozhodně nestačí k tomu, abych si tenhle kotouč pustil ještě po povinných hodnotících přehrávkách. Navíc mě takřka urazil naprosto ugly booklet, s tímhle bych se teda styděl vylézt i před deseti lety. Obal, jakožto snad jediná ne-průměrná záležitost kolem tohoto CD naláká, ale už logo (o těch zmatlaných logách k jednotlivým písničkám nemluvím) může trknout. Krákání Rona Venta, který též obsluhuje basu i kytaru, mi fakt neučarovalo, repsektive už jsem ho z jiných úst slyšel tolikrát, že mi nemělo proč učarovat. Bicí jsou sice namakaný, ale to ke štěstí nestačí ani tak nenáročnému panáčkovi jako jsem já.
Dva hošíci z USA si z téhle recenze nemusí nic dělat, protože nakonec jsem jen nýmand, kterého nikdo nebere vážně (viď Aďoule) ale fakt nechápu, co je na tomhle CD zvláštní a už vůbec mi nedocvaklo, čím se jednotlivé písničky od sebe liší. Takže po padesáti minutách už vydrží jen skaláci tvrdit, že tohle je něco k dlouhodobějšímu poslechu. Ovšem vzhledem k profesionálnímu zpracování a obstojnému zvuku si nedovolím dát nic nižšího, než čtyři banány. Ale na bodování se vyserte, prostě tohle za poslech nestojí.