S Colp jsem se seznámil před dvěma lety na Brutal Assaultu, kdy se ještě hrálo ve Svojšicích. Z vystoupení jsem byl téměř nadšen, jenže jaké poté bylo moje zklamání z CD! Až posléze mi došlo, že se nejedná o dvě různé kapely, nikoliv, tvorba na stříbrném nosiči bez oděvu zboostrovaných decibelových tsunami jen ukazuje realitu dosti chudé kostřičky Mesh-Somálce. Příměrem ke Colp by mohli být zmeshuggovaní Locomotive, jenže učte zemědělce polyrytmy... zda je v tom záměr, to se dá jen stěží posoudit. Jak už jsem padesátkrát na MJC avizoval (jeden příklad za všechny viz ????), sekaně drtit jeden tón zdaleka nestačí, šablonovitě přejímat patterny od lídrů žánrů je však pro české luhy příznačné. Rocková píseň to je hlavně svébytná melodie, kterou jinde jen tak neuslyšíte a budete si ji broukat, když jdete na nákup nebo když si chcete zpříjemnit umývání schodů. Jenže těch zde mnoho nenajdete. Jakou přidanou hodnotu mohou tedy Colp nabídnout? Odpověď je bezesporu krutá: žádnou. Jihočeši si sice udržují muzikantský standard, nicméně ten se i nadále drží v mezích nejmírnějšího nadprůměru, jaký si lze představit – samozřejmě v kontextu stylu, který si kvarteto vybralo. Stále stejné tempo (největší slabinu spatřuji v nenápadité hře bubeníka Peteho), tytéž omílané riffy, fádní uřvaný vokál.
Ať jen nehaním. EP disponuje na české poměry velmi vydařeným zvukem (Loco studio), kapela se na něm hutností přibližuje svým koncertům, navíc se konečně podařilo adekvátně nazvučit bicí a synonyma jako plechový bubínek, vlnitý plech nebo kyblík nechme stranou. Taktéž chválím barevná sóla, která velmi zpestřují jinak dost chudý a monotónní průběh všech skladeb.
Důsledně odmítám uplatňování dvojího metru (naše humna versus cizina), Colp to

mají o to těžší, že v zahraničí běhají stovky nohou s originálnějším soundem, který svou svébytností nezaujme pouze na jeden poslech. Je třeba připočíst fakt, že toto je už jejich čtvrtý zářez. Soupis souborů s dřevěnou cedulkou na krku „made by Meshuggah“ ponechme encyklopedistům, Colp se zhlédli v jejich tvorbě téměř maximálně; odpověď na otázku, zda a nakolik to komu stačí, ponechám na posluchačích. Osobně dám přednost MadebytheFire, kteří však ne a ne svůj debut vydat.