Crime In Choir je v celku mladá kapela ze San Francisca. Ovšem nepleťte se! Muzikanti zde účinkující nejsou žádná ořezávátka! U zrodu v roce 2000 stál Kenny Hopper z ranných At The Drive In a Zach Hill z Helly. Následně přibyli: klávesák Jesse Reiner, Jarrett Wrenn s kytarou (taktéž At The Drive In), Tim Soete - bicí (ze spřízněných Fucking Champs), saxofonista Matt Waters (z The Mass), Jonathan M.Skaggs na basu a Tim Green s druhou kytarou. To je dnes kompletní sestava.
Stylově se pohupují v širokém ráhnoví progresivního rocku. Tu se zhoupnou do

složitějších vyhrávek, tu do unisono partů, tady visí jazz rock – vše veskrze prosáklé pozitivní přemýšlivou náladou. Obdobné spolky? Faust, Magma, Gong, Can, Tangerine Dream, Goblin, Soft Machine, instrumentální Frank Zappa a snad i ranná éra Genesis (Peter Gabriel). Kapela má na kontě tři vyrovnaná alba. Crime in Choir (2002, Omnibus), The Hoop (2004, Frenetic; 2005, Moorworks – Japonsko), nu a poslední Trumpery Metier (2006, GSL), o kterém bych se dnes rád trochu rozepsal. Pánové si stihli v prog-rockovém světě udělat jméno a z rodné Kalifornie si odskočili třeba do Japonska.. Nastává otázka: “Kde si odskočí nyní?“ Evropo, těš se! :)

Při prvním setkání s Crime In Choir (korektor v chytrém programu mi stále vnucuje při psaní Crime In Chlor :) na Vás ihned dýchne nekonfliktní atmosféra. Hodně tomu přispívá absence vokálů. Skladby komponované s citem jsou snadno stravitelné a komplikovanost na Vás může dolehnout teprve až je začnete muziko-

(ana)logicky rozebírat. Rukopis (nebo v tomto případě sluchopis?) je také rozpoznatelný. Hráčský um a hodiny strávené u nástrojů jsou zúročeny každým albem. Nejinak je toho u momentálně nejmladšího bratříčka Trumpery Metier. Jednotlivé skladby dýchají jako živá součást nás všech - gradují a dramatizují, jak to snad umí jen proces života – promlouvají v mnoha rovinách a za filosofii si berou: „Kapka ke kapce dá ve výsledku jednolité moře s vlnami a proudy“.
Po prvním poslechu mi přišlo, jakoby se CICh přiblížili k československému jazzrocku z let 60. a 70. (tak trochu retro), najednou však v hlavě hlodají King Crimson a exstaticky vyústí v saxofonové běsnění, až se na zádech napřimují chloupky. Musím uznat, že tihle pánové mají jasno. Kompozice jsou různorodé, kompaktní - krátké písně jsou úderné – naopak ty s delší stopáží zlehounka gradují s moudrou rozvážností. Občas hymnické, občas epické, občas (zamyšlené?).. Nuda? Nikoliv! I když desku (respektive celou tvorbu CICh) máte naposlouchanou, dokáže v podvědomí i bez soustředění hlodat a Vy si dokážete nahodile přes den některé pasáže vesele notovat. Nebudu zbytečně rozebírat jednotlivé fragmenty. Nemá to smysl. Po poslechu člověk pochopí, že deska je kompaktní (CD=Compact Disk:)!!) celek.
Pokud potřebuje nekonfliktní a veskrze pozitivní rockovou muziku, můžu Crime In Choir vřele doporučit! Ať už chcete přemýšlet nebo si jen vyčistit hlavu. Radost poslouchat. Přání vidět!