Už po pár prvních tónech mi bylo docela jasné, jak bude znít celé CD mexické brusky. DIB patří mezi ten typ kapel, které mají jistý potenciál a technickou zručnost, ale z jejich muziky máte pocit, že tomu něco chybí. Konkrétně se jedná o jakýsi "jihoamerický syndrom", který postihuje většinu tamních kapel, tedy že kapely působí dost nemastně a neslaně, což dokazuje nejeden zástupce zmíněné lokality.
Osobně nejsem velkým příznivcem splašeného, chcete-li "blasfémického" death

metalu, kterého z těchto končin pochází neurekom a DIB patří mezi ně. Nathrashovatělé kytary, nepřirozeně sypajicí bící (kopáky a virbl se pletou jeden přes druhý), místy to připomíná slabší chvíle DAMNABLE s automatem, a nevýrazný vokál. Do toho dost omšelé, mnohdy dost triviální nápady a plytká produkce. Na druhou
stranu se zvuk celkem povedl a na tamní poměry bych řekl, že je nadprůměrný, stejně jako nahrávka na značce AMERICAN LINE. Zpracování obalu a klišovitá textová náplň je jen z dalších důvodů, proč si tuhle desku patrně již víckrát nepustím.