Autor: 85 Uživatelé: 60 Tvé hodnocení: hodnoť

Pohlcující, chytlavé a zábavné. Halucinace zahalená do temnoty.

Entropia - VacuumMuzika Entropia, které můžete znát z letošního Brutal Assaultu, má potěšující vzestupné tendence. Kapela se totiž svléká z kůže jako had, jemuž je ta současná už příliš těsná. I když v případě Poláků vždycky platil za nadžánrovou záležitost, black metal byl Entropii příliš těsný. Ve zvuku na prach drtil vliv sludge kamenitosti a znatelný byl post-metalový přesah s filozofickými texty. Ufonaut je takovým prostředníkem, nebo mostem, chcete-li, mezi starou tvorbou a současnou. Chuť experimentovat a objevovat svobodu v hudebním vesmíru gradovala, ba až explodovala s aktuální nahrávkou Vacuum.

Vacuum je jako černá díra, která svou obrovskou přitažlivostí požírá pestrobarevné podoby hudby. Přitahuje je všechny k sobě a rozrůstá se v masivní monstrum. A vás následně pohltí také. Experimenty jsou na Vacuum hlavní doménou. Entropia nejvíce popustila uzdu své fantazii v prvních dvou skladbách Poison a Wisdom, v nichž  posluchače čeká patnáct a deset minut dlouhá hypnóza od mistrů v oboru. Neustále se transformující bicí buší do hrudi, mnohdy zcela nečekaně a až překvapivě zajímavě udávají povel ke změnám tempa. Kytary tvoří mohutné atmosférické plochy, proplétají se mezi mimozemskými samply a útočí ze všech možných světových stran. Hlava z toho jde kolem, údiv nebere konce.

Obě písně staví na experimentování s rychlými proměnami rytmů a vrstvení zvuků (samply, kytary)… a s účinky hypnózy, která na vás je použita. Monotónnost zde funguje na jedničku, ani na moment totiž posluchače nenudí. Naopak buduje napětí a nepokoj, který pramení z neustálého rozvíjení jednoho riffu po mnoho minut, na něhož se nabalují různé kytarové přeludy. Mizí a zase se objevují jiné. Barvitost v tomto minimalismu nebere konce. Trance rytmus vás rozhýbe, ale nejprve vám kapela podá halucinogen. Alespoň tak si při poslechu budete připadat.

Je to pohlcující, chytlavé a zábavné. Atmosféra – prvek, jehož si Entropia vybrala jako hlavní přísadu své hudby na úkor klasických forem metalu, zde funguje znamenitě. Nepustí vás a vy budete chtít víc a víc. Vacuum je v tomto ohledu jako účinná hudební droga, která nepřestane nudit a vždy nabídne něco, co vám předtím uniklo. Zvuk v psychedelických trance pasážích drží tvrdost, zejména to platí pro zemité bicí. Podstata sludge ale nebyla s Vacuum zapomenuta, vlastně ani ta blackmetalová – sypačky jsou masivní, šílené a ještě posilují uhrančivost skladeb a pocit pnutí vašich nervů. Ale už nejde o primární vlivy. Vokály jsou v případě Vacuum druhořadé, prim zde hrají nástroje, jejich barvitost a hravost.

EntropiaKdyž už ale Michał Dziedzic spustí z hrdla, stojí to vážně zato. Vokál zde slouží k posílení atmosféry (na frotmany se tady nehraje), přičemž do celé té halucinace přidává naléhavost a hlavu vám rozbije těžká deprese. A ona halucinace vás zahalí do temnoty. Vacuum, stejně tak jako hudební nápady, mění emoce tak rychle jako chameleon barvy. S nahlédnutím na texty pak Vacuum dostává jiný rozměr. Nabízí zrcadlo, do něhož se podíváte a spatříte destrukci, misantropii a svět bez života. Spatříte sebe – nikoho, jenom mršinu prolezlou červy. Prázdný kalich bez duše. Manifestace bezvýznamnosti lidské rasy, odkaz na vědu, přírodu a vesmír jako spravedlivou ruku zákona, která vytrestá člověka. Ten je zde prezentován jako mor skličující Zemi.

Závěr alba je milion světelných let daleko od začátku Vacuum. V Hollow je zásadní naopak vokál, který na posluchače naléhá v beznaději. Prudce intenzivní křik se mění až v depresivní blackmetalovou polohu. Endure album uzavírá už ne tak působivě, ale pořád obstojně a drží nadprůměrnou kvalitu. Jde o klasičtější formu spíše post-black metalu/sludge, v jejímž nitru však pořád tepe srdce experimentátora. V obou skladbách cítím dotek Ufonaut, což neberu jako zápor, neb to byla velice dobrá deska, ale první půlka Vacuum je poměrně vyčerpávající a odlehčení na závěr tedy každému přijde vhod.

Slyším tu Blut aus Nord (občas zvuk kytar), možná bych srovnával i s Oranssi Pazuzu, celková forma Vacuum je však osobitá, neokoukaná a svěží. A naživo, jak někteří z vás mohli slyšet i vidět na BA, si kapela svůj materiál umí obhájit naprosto famózně.

Recenze dalších autorů


Přispěj do diskuze

Vystoupení na BA bylo totálně pohlcující. Živě to teprve vyznělo, potenciál sice v desce třímá, ale někdy to působí natahovaně. Na koncertu tenhle dojem úplně odpadl.

   anonymous: tyjo, tak tohle je přesně deska, která mě na první poslech nadchla, na druhej bavila a při třetím už jsem ji smazal. nadsazuju, bavila mě trochu dýl, ale přesto se mi oposlouchala strašně rychle.
dík za recenzi Radku, jen bych se možná přimlouval za trošičku jednodušší psaní, tady jsem musel zápasit s řádky :)
  
Já to sjíždím po Brutale ještě víc než předtím :-D Kéž by se mi to taky oposlouchalo :D Jinak nemáš za co. Jinak složitější to je, protože rád píši květnatým literárním stylem. Nebaví mě psát jednoduché texty, ne každému to sedne samozřejmě :-)

tyjo, tak tohle je přesně deska, která mě na první poslech nadchla, na druhej bavila a při třetím už jsem ji smazal. nadsazuju, bavila mě trochu dýl, ale přesto se mi oposlouchala strašně rychle.

dík za recenzi Radku, jen bych se možná přimlouval za trošičku jednodušší psaní, tady jsem musel zápasit s řádky :)

Tvé hodnocení:

Tagy:

Vacuum, Entropia, psychedelic metal, post-black metal, sludge metal

aktuálně

diskuze