Kalifornští Exmortus jako by se řídili pravidlem, že kdo neumí zabíjet, bude vždycky podřízen tomu, kdo umí. Přičemž zcela jistě ctí onu druhou, podstatně výhodnější roli. Kdo má rád silový trojboj - tedy prudký thrash/death metal s hromotluckým řevem, kytarami hrajícími na honičku se všemi běsy a bojechtivými texty, bude s touto deskou usínat i vstávat.

Třeskuté, bleskové riffy střídají lakonické, obousměrné sprinty po hmatnících kytar, kde se hrají přemrštěně rychlé stupnice jako by se nechumelilo. Na podloží k tomu pádí v opojném dusotu kopyta hromburácké rytmiky, přesné jako čas. Vše završuje chlapácko-medvědí rykot mameluka, který si (po právu) říká Conan a jenž (vzdáleně) připomíná Petera z polské bezbožné velebandy Vader.

U Exmortus máte pocit, jako byste se v cirkuse přihlásili k boji s medvědem. V očekávání polozdechlé, všivé vycpaniny byste zůstali v klidu, jenže ouha! Po manéži s vámi rázem zametá čtyřmetrový kodiak! S albovou dvojkou Exmortus Beyond the Fall of Time (první album In Hatred´s Flame vyšlo v létě 2008) totiž máte v rukou skvělé dílo plné ohromné síly, agrese, vedle něhož se množství slabších odnoží metalu v mžiku rozbrečí. Deset skladeb do 46 minut je tak akorát. Na konci se nedívejte do zrcadla. Spatřili byste rozbitou hubu, uši na hadry a na prdeli flek. Parádní album!