Kříšení Godspeed You! Black Emperor probíhalo celkem lišácky. Turné, překvapivá deska obsahující de facto jen dva deset let staré kusy, několik dalších turné a po třech letech od „návratové“ desky přichází skutečná novinka. Tou dobou už vlastně nikdo nic nečeká a nejzásadnější žánrová kapela si může dělat, co si umane. Navíc obsahuje album jen jediný celek, který většina fans slyšela naživo pod jménem Behemoth. Aby to nebylo tak průhledné, stalo se z behemota Asunder, Sweet and Other Distress a má čtyři tracky. To je popravdě ohleduplné k posluchači, protože prostřední dva (patnáct minut) obsahují převážně výplňové kytarové vazbení a drony bez zřejmého skladatelského záměru. Ale to dělali GY!BE vždycky.

Kapela navíc jde (naštěstí) proti vývoji žánru, který pomáhali formovat. Ať už se post-rockem nazývalo v 90s cokoli, v 00s to znamenalo především jemnost, propracovanost, emoce, gradaci. Procítěné vybrnkávání. Současní GY!BE jdou na post-rock s buldozerem. (Pozn.: Ano, má to i negativní efekty.) Albanian/Mladic znamenal přitvrzení a zjednodušení, novinka jde ještě dál. Úvodní Peasantry, or Light Inside of Light mě naživo rozesmála: GY!BE přišli s riffovačkou, která upomene na Earth nebo Doomsdayer’s Holiday od Grails (tedy western), ale zní i vágně orientálně a balkánsky. A je hodně, hodně masivní. Godspeed tu převrátili konvenci gradace, začnou naplno a pak se masa postupně vytratí - přestože westernové prvky se připomenou v závěru. Následovat by mohlo přes deset minut ticha, teprve v polovině třetí skladby začíná vazbení gradovat, až působivě přeroste do další masy Piss Crowns are Trebled se dvěma dlouhými intenzivními pasážemi. V první fascinuje kontrapunkt typických vzletných melodií a brutální Godflesh kytary(!), druhá pro změnu připomíná, jak skvěle dokážou GY!BE pracovat s napětím a pozvolnými nástupy.

GY!BE nahráli své nejrockovější, nejšpinavější album. Méně smyčců, méně smyčců na kytarách, víc rockových (anebo punkových) kytar. Ani ve dvou plnohodnotných skladbách se nevyhnuli hluchým místům (i když to v kontextu někdy znamená jen to, že posluchač nemá husí kůži), ale povedlo se jim zásadně změnit své vyznění a prostředky - základy jsou podobné, ovšem přímé srovnání se skladbami řekněme z Lift Your Skinny Fists… překvapí. Současní Godspeed jsou jinde, a přesto, že působivost a propracovanost starých skladeb je o pár tříd výš, potvrzuje novinka životaschopnost a smysluplnost návratu kapely, tím spíš, že vyznívá ještě lépe naživo, kdy opravdu vynikne její monstrózní zvuk. (Jen je dobré dát si v prostřední části pauzu na skleničku.)