Do redakce Marastu (konkrétně do rukou všemocného Pissára) se jednoho krásného dne zatoulalo jedno velice zajímavé cédéčko až z Francie. Prý nějací Goryptic, vůbec jsem netušil, co to jako má být, ale na doporučení již zmiňovaného šéfa jsem nakonec o cd poprosil a vyžádal si ho k recenzi. Zprvu se ale vrhneme na pár naprosto nezajímavých blábolů z promo doPISSu, takže…
Informace číslo jedna: Goryptic se narodil v září roku dvatisícepět. Informace číslo

dvě: Goryptic dříve zdobil název Heresy, jenž si z důvodu veliké oblíbenosti tohoto kouzelného slovíčka u svých muzikantských kolegů rozhodli změnit. Informace číslo dvě podruhé: Pod hlavičkou Heresy odehráli mnoho koncertů (nevídaná záležitost) a dokonce si zabrnkali s bandami jako Spawn of Possession, Disgorge (mex), Sanatorium (to musela být pro Goryptic vskutku pocta), Despondency aj. Informace číslo tři: Klucí mají na svém kontě již splitko s Trepan Dead a MCD Psychotic Carnage.
Pojďme už ale konečně k hudbě samotné. No, že bych u poslechu tohoto promáče strávil mládí, toho jsem se bát opravdu nemusel (necelých sedm minutek opravdu moc nezdrží :). U nějakých promo cd by tohle člověk kvitoval s povděkem (pan Kotek by mohl vyprávět), ale mě to kupodivu velice mrzelo, jak by také ne, když se nám do těch dvou skladeb schovala tak fajnová muzička. Goryptic nabízí parádní technický brutal death metal té největší kvality ošetřený prvotřídním zvukem. To mě překvapilo strašně mile, zvukový kabát snese opravdu ta nejpřísnější měřítka! Hudebně materiál nezaostává ani o píď. Rychlý, brutální, velice technický, promakaný a pestrý, chvílemi i silný a mohutně se valící, takový je death metal v podání těchto převelice nadějných Frantíků. Rytmika je velice variabilní, pestrá a

zábavná, jak jsme u podobných skladeb zvyklí, žádný rytmus, žádná rychlost nevydrží příliš dlouho. Sypačka, zasekávačka, palba dvojkopáčku a valí se, zase sypačka, milion přechodů, slamíček, pak až hc pasáž, zase se sype. Stejně pestrá a technicky namakaná je hra kytaristů, kteří se skutečně předvádí v tom nejlepším světle, není nouze o krkolomné riffy, zajímavé vyhrávky, tunu pískaček, zkrátka pro BDM fans ráj. A mnohdy největší mínus, tady možná největší plus, zpěv. Vokalista je jedním slovem perfektní, žádné bublání a kvíkání, hezky silový hrubý vokál. Paráda.
Musím se opakovat, opravdu milé překvapení a kapela Goryptic se bude určitě těšit mé velké pozornosti. Dvouskladbové promo bodově hodnotit nebudu, bylo by to možná nefér a raději počkám na full cd, ale s klidem řeknu, že kdyby na cd bylo více skladeb oplývající stejnou kvalitou 9 v hodnocení by se hoši nevyhnuli. .::. Nehodnoceno nebo 9/10?

Tak jak teď tak koukám na recku Smashed Face, jestli s panem d_m_c ve většině případů souhlasím, v death metalu se nějak rozcházíme v závěrečném hodnocení :). Ano, sice opět se slovy výše souhlasím, to ano, ale určitě, kdybych šel trošku do houbky (to ale neudělám), bych dost věcí vytkl. Ale jak jsem řekl, jen tak zkraje: Zvuk skoro v poho, syrový, čistý, ale chtělo by to víc tlačit a jaksi huňat, aby bedýnky taky trošku zakňučely. Muzika óká a když budu chtít bejt jako ftipnej, klidně by snesla příměr „divočejší namáklejší Smashed Face“, protože i zde je užito dost pískaček a vlastně až na pár titěrných muzikantských chybiček je všechno skoro v pořádku. Chce to prostě jen ještě víc hrát a nad skladbami případně ještě trošku podumat, i když nápadů je tu poměrně dost, jen to trochu víc vyprofíkovat – hlavně tedy zvuk a barva vokálu. Pokud kluci půjdou směrem dvojky Malformed Pig Fetus, kde je i pár psycho akordíků, nějakej ten hc a slušná instrumentace, budu se příště těšit!