Autor: 90 Uživatelé: 90 Tvé hodnocení: hodnoť
Horizont událostí

GRIDE - Horizont událostí

Už dlouho se mi nestalo, že bych se s deskou sžil a poslouchal jí každou možnou chvíli. Doma, cestou autobusem, ráno do práce a z práce, prostě pořád. Ke Gride jsem měl stejnou cestu jako k Lahar. První setkání proběhlo na letošním Fluff festu, kde odehráli skvělý, svižný set za parného odpoledne. Říkám si, jak 8

review_1070_px2

to kluci vesele smaží a zároveň tak trochu opatrně, přece jen ze zkušenosti, konstatuji, další česká undergroundovka, která bude z desky znít jako 15 let staré první zkoušky punkáčů z Horní Dolní a s koupí cd nakonec váhám. Už v tu chvíli bych zasloužil ránu…
Nová deska kluků z jihu si mě přece jen našla, když dorazila do redakce. Využívám nepřítomnosti crustuchtivých kolegů a čile ji zabavuji. Vlastně už cestou z letošního Brutalu (den1 -:- den2 -:- den3), kdy jsem jí ukořistil od šéfa, se s ní mazlím. V dnešní době plastové modernity oceňuji jakoukoliv změnu, proto s velkým potěšením vítám provedení cd. Pryč s plastovou neohrabaností, krásný, rozbalovací obal z tvrdého papíru ukrývá cd s přihrádkou na booklet. Musím říct, že booklet je znamenitý a udělal na mě dojem, málokdy se setkáš, že by texty byly jak v českém tak i anglickém jazyce. Pro kapelu jako Gride je to ale nutnost, ta se přece jen na rozdíl od Kabatů za hranice podívá častěji. Texty samy o sobě jsou skvěle propracované, žádná naivní, dětinská nasranost a kopání kolem sebe, ale rozumně podaný odpor proti všemu, co koliduje zdravému rozumu, nebo stojí za to zmínit, aby člověk nepropadl masivní, prostoduché konzumaci hovadin všeho druhu, které dnešní společnost nabízí.

„Dávno ztratil jsem veškerou svou víru; všechny ty kecy o dobrém, lepším lidstvu;
zbylo jen válečných bubnů dunění; křídla havraní vzdorují ve větru.“
Stejně tak zbytečně nepropadej monotónnosti: „Z práce přišel pozdě; uvařil kafe, rohlík namazal máslem; přečetl noviny; večerní pohoda v houpacím křesle; první bomby spadly v sedm; začala třetí světová.“
Zároveň obdivuji skvěle podané dvojsmysly: „stíny domů svlékly svůj chlad; marno hledat, kam se skrýt; asfalt chytá tě za kroky; tlamy kanálů chtějí pít; ulicí pomalu se valí; propocený líný den; únavou pohyby bolí; vítr usnul za rohem; u stolů s pivem je ticho; vzdálený hluk tramvají; pes o podlahu chladí břicho; záclony se nehýbají; - čekáme na déšť”... posezení v parném dni u pivka mi bude od teď připomínat tuto píseň a zároveň ten déšť může značit cokoliv. Texty jsou plné slovních hříček nebo metafor a opravdu nutí člověka se zamyslet.
Pestrost textů doplňuje samozřejmě porce extrémní muziky. Na pomezí hc/grindu (výstižná je tentokráte kolonka “extreme hc” s kterou se kapela prezentuje) se

review_1070_px3

pohybuje všech 15 písní. Žasnu nad precizní zběsilostí bubeníka Čerta a v údivu mě nechávají i samotné kytary. Gride bývají připodobňováni k samotným Dillingerům a mnohdy tomu musím dát za pravdu. Například druhá skladba Kolik višní, tolik třešní a její sekací úvod je naprosto neúprosný, zbytek této 36 vteřinové skladby tě semele v prachu a tebe to bude nutit pustit to minimálně 3x dokola. Jen 36 vteřin, nic víc, nic míň, a tak to má být. Oproti živému vystoupení, kde mnohdy rozhoduje zvuk v lokálu, je zpěv Inyho na desce hodně znatelný. Celkově to do sebe skvěle zapadá, krásná, nabroušená skládačka o 22 minutách si mě naprosto získala. Takhle má zapůsobit první setkání s kapelou (cd).
Novou placku seženeš v každém rozumném distru za příjemných 250 kačen, stejně tak i předchozí antologii čítající cca 55 písní. Samozřejmě si jí můžeš objednat i u www.insanesociety.net, kterým patří „díky“ za poskytnutí proma. Nutno dodat, že vynil byl k dostání v pátek/sobotu na Play Fast or Don´t festu, kde GRIDE samozřejmě účinkovali.

„v ledu odrážel se třpyt měsíce, když nejistota zprůhledněla,
z meče setřel kapky krve, někde mezi dobrem a zlem,
pak dokončil čajový obřad.” .:. 9/10

Recenze dalších autorů

Přihlašte se pro přidávání recenzí.

  • Rated 0 out of 10.

Překvapuje mě a těší, že Brutusáčik, mladší to ročník, vnímá matadory scény a dnes už se dá říct i její nestory, GRIDE, tak pozitivně a neváhá vychvalovat a doceňovat. Má určitě proč.
Čert a Iny jako tvůrčí duo je na svých místech to nejlepší, co grind scéna má. Ale kolem zbytku kapely se vznáší mnoho otazníků. Nebudu zbytečně srovnávat nesrovnatelné a vytahovat na světlo boží legendární epka nebo dokonce Možnost volby, patrně nejlepší českou hc desku ever. Jisté srovnání s předchozím albem ale podle mě na místě je, a neváhám se ho chopit.
Předně je aktuální deska v mých uších o mnoho plošší a uhlazenější. Více se sází na osvědčené postupy – a jestli jsem četl jakási přirovnání k tDEP,

additional_review_5309_189_px4

nestačím se divit. Ano, u Tance bláznů jisté atonální názvuky, možná. Ale teď? Daleko větší příklon k přímočarosti. Ne že by snad byl na škodu, ale je to v dráze GRIDE tak trochu úkrok. Samozřejmě při stálých rošádách se není co divit. S každou generací nových spoluhráčů se Gride posunují a vyvíjí, ale i pro ortodox fanouška to může být někdy náročné a trochu matoucí.
Z tohoto obrázku mi vystupuje několik jasných hitovek. Titulní Horizont událostí je skvěle nasekaný grindový válec, kde skvěle vyzní distorze akordů i Inyho výtečné frázování. 38 stupňů ve stínu, snad nejlepší válec, který zvolní tempo, předvede sólo a zase naseká zadek, ano tohle jsem tak nějak od Gride čekal… .:. 7.5/10

Tvé hodnocení:

Tagy:

Gride, hardcore, fastcore, grind

aktuálně

diskuze