Po vyslechnutí této desky opět trochu přemýšlím o smysluplnosti některých nahrávek. Že by se jednalo vyloženě o sračku, to ne, ale podobné nahrávky disponují téměř nulovou autorskou invencí, ač se v tomto případě jedná o instrumentálně precizní desku. Massacre pravděpodobně chtějí deskou Horizon opít jak fanoušky heavíku, tak i progaře.
Hudba těchto Švédů se totiž pohybuje někde na pomezí zmíněných žánrů a nejcitelnější vlivy nahrávky cítím v Symphony X a Andromedě, snad s náčichem Malmsteenova - sorry, v heavy příliš nejedu. Výtečná sóla, pěkné běhy, nějaká ta zasekávka, občas nápad, ale šablona ‘sloka - refrén – sloka – refrén – vyhrávka – refrén’ (případně ‘s – r – s – r – v – s – r‘) mi opravdu nepřijde zajímavá a trochu málo na desku u Massacre. Pod skladbami jsou velmi často klasické rytmické obraty (kopákové podklady - v jedničce Burning Hunger dokonce do triolek a pak standard bumbácy) a na to se ve sloce klasicky nalepí plochy kláves. Dramaturg desky pak samozřejmě nezapomněl na jednu homárnu (When the Night Falls) a instrumentálku (The Black Mark - s otevírákem desky nejlepší věc) a máte tu poměrně slušnou a aj chytlavou, ale zase ničím zajímavou nahrávku s obyčejným vokálem (občas nějaký sbor), který muzice ale alespoň sedí. A o to vše možná některým v Massacre vlastně šlo, asi.
A co víc? Snad jen, že deska mi přijde jako nadbytečný a mainstreamově orientovaný materiál nějaké kvalitnější kapely či jejího skladatele, případně jako deska na objednávku. Massacre jsou se standardem spokojeni a nenároční konzumenti také…

10 / 58:23