Autor: 90 Uživatelé: 85 Tvé hodnocení: hodnoť
Sedition

HOUR OF PENANCE - Sedition

Sedition je hrozně rychlá deska, s mohutně našlapaným zvukem, tlakem od začátku do konce, prokládána chytlavými melodiemi a celkovým dojmem, že tohle je fakt „velký“. Agresivní death metal velkolepé melodičnosti.

Hour Of Penance - Sedition themeTéměř přesně po 2 letech vydali Italové svou pátou desku Sedition. Od dob The Vile Conception a Paradogma se změnila sestava. Basa a hlavní kytara zůstala beze změny, ale Francesco Paoli (Fleshgod Apocalypse), který na Paradogma dával vzpomenout agresivitě Origin, byl nahrazen Paolo Pierim, který taktéž obsluhuje druhou kytaru. A bubeníkem se stal Simone Piras. (Aktuálně již není v sestavě.) Takové změny by měly být slyšet.

Hour Of PenancePředchozí deska Paradogma ukázala jisté vlivy Nile a snad i pro někoho Behemoth, ne však nutně a za každou cenu. Trochu velkolepé melodičnosti se nesly celým albem, proloženy velmi agresivním death metalem (viz předchozí Střapovy recenze). Přesněji řečeno je to naopak. Agresivní bdm proložen melodiemi á la Nile. A Sedition, s obměněnou sestavu, na mě působí trochu pobuřujícím dojmem.

Pominu intro Transubstantio a skočím hned na další Enlightened Submisson. A mhouřím oko, když slyším pompézní melodický rozjezd desky. I když skladba jede téměř bez zastavení natlakovaně a s plným zvukem, neubráním se dojmu velkoleposti, který Hour Of Penance předvádějí. Zpěv tolik neřeže…no jestliže jsem u Paradogmy občas zacítil Origin, tady jednoznačně cítím Nile, ale za to Hour Of Penancemůže melodičnost kytar. Sedition je hrozně rychlá deska, s mohutně našlapaným zvukem, tlakem od začátku do konce, prokládána chytlavými melodiemi a celkovým dojmem, že tohle je fakt „velký“. Tenhle dojem přijde už s Decimate the Ancestry of the Only God a trvá do konce desky, kde je chuť si dát další kolo(a) poslechu(ů).

Zvukově je deska velice povedená, nejčistší z výše uvedených. Slyšet je všechno, bicí jak na podnose. Díky častějším melodiím deska nepůsobí jako jednolitý akustický tlak, což byly znaky předchozích desek a trochu mi to na nich vadilo. Na Sedition se posluchač dočká i relativně volnějších pasáží (Ascension) a díky tomu album neunaví uši natolik, aby ubyla chuť pustit si to znovu.

Hour Of Penance (2012)Delší dobu jsem přemýšlel, jak Sedition porovnat s Paradogmou. Nuže, celkové vyznění Sedition je jednoznačně lepší. Sedition je i po 20. poslechu pořád chytlavá deska, která mě baví a chuť do téhle muziky roste i ke konci desky (Sedition Through Scorn, Deprave to Redeem a Blind Obedience). A Paradogma? Ta má vlastně to, co Sedition, a něco navíc, totiž: Méně velkoleposti a více Morbid Angel (riffy!!! - The Woeful Eucharisty, Malevolence of the Righteous) s o něco hůře čitelnějším zvukem, který asi hodně voní příznivcům Hate Eternal. Sedition je přesný opak. Přesto je to skvělá deska a nemohu o ní ještě naplno říct to, co jsem se pokusil v úvodu. Totiž, že Sedition je deska velkolepé melodičnosti prokládaná agresivním death metalem. Ještě není. Zajímalo by mě, co udělá Střap se svou rezervovanou desetinou hodnotícího bodu…

Recenze dalších autorů

Přihlašte se pro přidávání recenzí.

Tvé hodnocení:

Tagy:

Sedition, Hour Of Penance, death metal, technical death metal, technical

aktuálně

diskuze