Autor: 100 Uživatelé: - Tvé hodnocení: hodnoť
The Odeum of Silence

INNER FEAR - The Odeum of Silence

  • Label: neuvedeno, 1970
  • Žánr:

Překvapení roku? Tyto dvě slova se mi rýsují před bulvy při neustálém poslouchání díla těchhle brňáků. Opravdu! Pamatujete si na jejich demo Delusive Eyes z 97-ého? Já sice již jen sporadicky, ale ta samá kapela to rozhodně není! Je neuvěřitelné, jakým vývojem tato skvadra prošla. Fakt jsem z toho totálně vyfluslej! Kdepak, nejednám unáhleně! Skoro se až divim, že mi ještě tenhle placák vůbec hraje, protože ho drhnu a drhnu a nemám dost! Výsledek jaký tihle gotici zplodili běhěm pouhých 5 dnů v Poličné je opravdu neuvěřitelný! A to nejen hudební, ale i zvukový. Důvod, proč jsem tím tak zdrcen, je možná i ten, že jsem o Inner Fear po pěknou dobu neslyšel a proto mi zasadili takovouto ránu. Ani si nechci představit, co by se stalo, kdyby navštívili nějaké super studio s odpovídající časovou dotací. Nutno však říci, že během doby, kdy jsem myslel, že jsou již dávno minulostí, pilně makali a splodili i díla další. Konkrétně promo z ´99 The Face of Inner Apocalypsa a dlouhohrající Akhu, které zanedlouho vyjde u Leviathan Rec. - doufejme.
A co samotný Odeum? Hudba je temná. Samotní IF - ne Imperial Foeticide ;)) - se zovou dark metal a budiž tedy souhlaseno. 'Symfónije' mají pěknou a chytlavou stavbu a aranže. To se týká nejen jednotlivých nástrojů, ale i zpěvu. Ten je zastoupen jak ženou, tak samozřejmě i mužem a pohravá si s mnoha polohami. Hudba samotná proplouvá vodami, které brázdí lodě jako Covenant, Emperor, Cradle of Filth, EverEve... avšak, Inner Fear jsou spíše opravdu ten 'dark'. Je zde užito sborů, samplíků a ve velmi hojné míře kláves. Ty má (navíc ještě k bicím) na starosti mozek IF, Marthus, jenž je otcem tohoto skvostu - určitě ho znáte z působení v Happy Death, Pandemia, Entrails, Melancholy Pessimism... Jeho cit pro melodii a především atmosféru je skutečně záviděníhodný. Chvíli sníte, pak vás něco vystraší, projdete bludištěm a když z něj naleznete cestu ven, zjistíte, že stojíte na hranici své vlastní fantazie a reality. Zavíráte víčka a hle, divadlo. Stojíte ve středu pódia mezi kulisami a sochami. Ne, nejsou to sochy, jen nehybní herci s tajemnými maskami. Přicházíte k jednomu z nich a sejímate masku, z pod níž hlédíte v zrcadlo, labyrint vlastní tváře...
Když teď sjíždim, co jsem to sem naťukal, začínám nabývat dojmu, že tato 'recenze' je spíše Odeum of Inner Fear ;)) V případě, že se vám to zdá také, sežeňte si to a dejte mi vědět. Určitě mi ale dáte za pravdu!

Skladby: The Odeum of Silence, Lustmistress, Inner Fear, Hypnosis

21:04

Recenze dalších autorů

Přihlašte se pro přidávání recenzí.

Tvé hodnocení:

Tagy:

Inner Fear

aktuálně

diskuze