Autor: 90 Uživatelé: - Tvé hodnocení: hodnoť
Æequiizoiikum

KHTHONIIK CERVIIKS - Æequiizoiikum

Kaskádová tremola, prazvláštní rozladění akordů, šílené scifi motivy a schizoidní zvuk Æequiizoiikum patří k tomu nejlepšímu, co se kolem black metalu momentálně odehrává.

Khthoniik CerviiksKhthoniik Cerviiks se na Marastu kupodivu ještě neobjevili, takže skupině s podivuhodným názvem dlužím alespoň letmé představení. Kapelu tvoří dva pasírci z Dortmundu s epes rádes přezdívkami Okkhulus Siirs a Khraâl Vri*ïl a spolu s nimi čerstvě i bubeník s twinpeaksáckým jménem Gharmonboziia. Ve zkratce se jejich recept na muziku dá popsat jako Voivod šílenství (Piggyho éra) ještě trochu vyhrocené extrémismem Sadistic Exekution, líznuté podivností Negative Plane a mírně zahuhlané v portaloidním svinstvu. Na první dlouhohrající desce Serologiikal Scars se takhle představili, splitkem s Howls of Ebb se dostali do širokého povědomí a na druhé velké desce, kterou máme dnes na paškálu, svůj recept dále vybrušují.

Khthoniik Cerviiks

Těch vlivů se dá najít určitě ještě víc, ale po pravdě řečeno, Voivod jsem nikdy moc neposlouchal, je to prostě měkoučký a plný sól (zdravím Gábu!), a ani na Sadistik Exekution nepřísahám. Přece jen, byl jsem ještě malej šropl, když dupali svým našlapaným thrash/punkem na krk celé metalové scéně. Futuristický prog/black/thrash, který zmixovali Khthonik Cerviiks, a tady hodnocení nebudu nijak zakrývat nebo nechávat nakonec, se mi ovšem hodně pozdává. Bez ohledu na to, kde se inspirovali.

Na desce je slyšet obrovský muzikantský přehled, s jakým Khthoniik Cerviiks materiál nahráli. Je velký rozdíl, pokud stejnou hudbu nahraje pasr, pro kterého je to vzhledem ke skills a zkušenostem strop, anebo to týpek vysype s úsměvem a prstem v nose. Právě dojmem naprosté suverenity na mě působí Æequiizoiikum, a to i oproti starším nahrávkám samotných Khthoniik Cerviiks. I když se nejedná o primárně technický žánr, všechno je uděláno tak bravurně, že navozuje dojem lehkosti a samozřejmosti. Přitom pod hledáčkem se ukazují hodně zajímavá místa (vypíchnu Δt, centrální osmiminutový song, nebo vraždu jménem Kollektiing Koffiin Naiils). Kytarové party jsou mírně rozladěné, riffy jsou nezvyklé, napoprvé nejdou do uší. Kytary se dokonce pouští i do vod blízkých třeba Neilu Youngovi nebo mých milovaných Hüsker Dü. Jakkoli divoce to může takhle na papíře vypadat, zní to konzistentně a poslouchá se to velice dobře.

Oproti Serologiikal Scars ustoupily kytary poněkud do pozadí a větší prostor dostal nový bubeník. Jeho hra mě baví, připadá mi svěží a dynamická. Rytmy se často střídají, a tak i když nejde o kdovíjakou ekvilibristiku, pozornost posluchače udrží. Ostatně celá kapela žene neustále vpřed, hudba se neuroticky neustále proměňuje, nápady hýří takřka bez přestávek. Až si říkám, že -fyzicky vzato- uhrát tuhle desku celou naživo nebude žádný med. Trochu odpočinku s pomalejším tempem přináší jen Bloodless Epiiphany.

Khthoniik Cerviiks

V případě Æequiizoiikum  je nezbytné se zmínit i o nehudební stránce alba. Obal je prostě luxusní, tenhle obraz bych si klidně doma pověsil, ale najmě je nutné věnovat pár řádků textům. Pokud nechcete jít přímo ke zdroji, nebo číst zajímavý rozhovor na Bardo Methodology nebo na From the Bowels of Perdition, rád nastíním, že texty pojednávají o šílené dystopické budoucnosti, ve které vládne totalitní uniformita. Stejnost, technokratická nelidská stejnost na všech úrovních existence. Vynucená absolutní biologická i spirituální homogenita a kolaps veškeré individuality. Ostatně název alba se dá přeložit jako věk stejnosti. Často jsem při poslechu o tomto tématu přemýšlel a musím říct, hudba je zpracovává znamenitě. Krom toho se Bloodless Epiiphany zabývá ještě Cotardovým syndromem, a to už je úplná lahůdka, ostatně pročtěte si sami, beztak mi recenze bobtná do neblahé délky.

Kaskádová tremola, prazvláštní rozladění akordů, šílené scifi motivy. Vše, co Khthoniik Cerviiks hrají a prezentují, jsme už někde slyšeli a i z mého zpoceného popisu to vypadá na hudbu, kterou z poslední dekády známe v různých obměnách. Není to tak docela. Thrash/punkový drive (Sadistik Exekution prosím, ne žádný 77 punk nebo podobně, chraň bůh!) Khthoniik Cerviiks odlišuje od mnoha zdánlivě podobně znějících projektů. Jiný a zvláštní schizoidní zvukový spektákl, který na Æequiizoiikum vytvořili, patří k tomu nejlepšímu, co se kolem black metalu momentálně odehrává.

Recenze dalších autorů


Přispěj do diskuze

mizzy: jako mnohkrát, i teď mám s číselným hodnocením obrovskej problém. Takže spíš text než číslo :/

Mně se to nelíbí. Je to neohrabaný, zvukově mělký, neudrží to ani žádnou temnou atmosféru. Trochu mi to připomíná Negative Plane, což se mi taky nelíbí, ale aspoň tu a tam se u nich něco zableskne. Tady nic. Nejlepší je na tom logo, co trochu připomíná Katharsis.

Hele, je to fakt dobrý, ale já jsem furt více nadšený z těch starších nahrávek, hlavně asi z toho splitu s Howls of Ebb. Přijdou mi asi vyjetější a tohle více thrash/punkovější?
Dal bych tomu třeba 75/100? Což jako pořád u mě znamená fakt super věc.
Jinak KC se na Marastu samozřejmě už objevili, akorát jen v dekách měsíce a v reportu z Říše :)

Tvé hodnocení:

Tagy:

Khthoniik Cerviiks, Æequiizoiikum, black metal, thrash metal, death metal, doom metal, heavy metal

aktuálně

diskuze