Autor: 79 Uživatelé: 85 Tvé hodnocení: hodnoť
Scourge Of The Enthroned

KRISIUN - Scourge Of The Enthroned

Krisiun nakukují i do jiných žánrů, ale zůstávají tvrdí, autentičtí a dokazují, že letité kapely nemusejí žít jen ze svého vybudovaného renomé. Brazilci makají a pořád dokážou strhnout.

KrisiunKrisiun vydali další desku. Tím by tento text mohl v podstatě i skončit. Pro ty, kteří tuhle bandu sledují už déle, je řečeno vše. Brazilské bratrské trio se totiž od roku 1990 drží svého čertovského kopyta a za 28 let existence odmítají slevit, byť jen o píď, z nastoleného kurzu. Rychlopalebný peklařský death metal postavený na surových thrashových riffech ze zlaté éry 80. let, kdysi brazilská odpověď na staré Morbid Angel, teď už však kombo, které jde vlastní cestou. Ale i když je Scourge of the Enthroned v pořadí jedenáctý zářez kapely, která je v mnoha ohledech „ortodox“ až za hrob, byla by škoda ho opomenout.

Pokud si Krisiun pamatujete z dřívějška jako stoupence všeho, co má společný jmenovatel „old school“ (včetně prašivé produkce), tak budete v lecčems překvapeni. Bratři Kolesneové už totiž dobrých deset let vydávají alba s křišťálovým zvukem, mnoha kytarovými vyhrávkami a změnami temp. Už nejde o sypací orgie od první do poslední vteřiny podobně jako u Origin nebo Angelcorpse, byť s nimi tu styčné body najdete. I když to Brazilci stále drtí ve starých ošoupaných džínskách a pásem nábojnic, nejde o žádný dvouakordový primitivismus. Předchozí věc Forged in Fury z roku 2015 značila poměrně velké zpomalení, větší epičnost a možná i kvůli tomu jí scházel větší tah na bránu. Na poměry Krisiun šlo o nezvykle krotkou desku. To letošní zářez se nese v opětovném zařazení kosmického rychlostního stupně, kterým je svébytný blast beat Maxa Kolesneho pověstný.

Titulní otvírák je i přes svou šestiminutovou stopáž normální hit; úvod obstarává thrashový rozjezd, stopka, chvilka ticha a pak se rozjede typicky krisiunovská kulometná palba. Celá druhá třetina je přitom ve středním tempu a sypačky se vrátí ke slovu až zas na konci songu. Podle tohoto kompozičního mustru jede kapela i v další věci Demonic III. Trio udělalo takovou menší syntézu předchozích dvou období, ve skladbách se nesype od A až do Z jako dřív a působí celkově živěji a ne tak monotónně. A navíc! Krisiun sice stojí jednou nohou v kýbli plném síry a rouhačského deathmetalového barbarismu, který umí neskutečně sugestivně a věrohodně prodat, ale druhou nohou také stále čvachtají v ryzí thrashové řezničině. Zapomeňte na plastovou produkci nebo ukňourané vokály, já mluvím o řádně nasrané bestii. Krisiun dokážou bravurně převést ducha starého obhroublého thrashe do natlačeného blast beatu, až to bolí. Ve finále to zní jako notně zbrutalizovaná stará Sepultura nebo klidně i Sodom a Ratos de Porao dohromady.

KrisiunŘekněme, že Krisiun svoji prvotní vizi naplnili na majstrštyku Southern Storm (2008). Svým způsobem je to pro ně nepřekonatelné album a dobytí kýženého deathmetalového trůnu. Co dál? Přichází na řadu hledání dalších cest. Jenže to je v takhle úzce nastavených žánrových mantinelech těžké, ba skoro nemožné. Když si od Brazilců poslechnete v řadě za sebou vše od Conquerors of Armageddon až po Bloodshed, mnoho rozdílů neodhalíte. Naopak na novince je jasně zřetelný akcent na větší pestrost a techničnost spíš než na sypací vyhlazení. A přitom Scourge of the Enthroned tlak a agresivitu nijak neztrácí. Když se podíváte, jak dopadli jejich žánroví souputníci, musíte se smát. Monstrosity nebo Deicide na letošních deskách působí ve srovnání s nimi jako důchodci v bačkorách, kteří se umí naštvat tak akorát, když jim někdo v hospodě vylije pivo. I když v současnosti Krisiun nakukují do jiných žánrů, než je death metal, zůstávají tvrdí, autentičtí a jejich rukopis stále poznáte i díky psychopatickým tempům a šťavnatému, zdravě nasraného vokálu Alexe mezi stovkou dalších spolků. Scourge of the Enthroned rovněž pomáhá kratší stopáž přiměřená celkové agresivitě nahrávky, díky níž se na ní hůře hledají slabší chvilky.

Suma sumárum, Krisiun dokázali, že i letité extrémní kapely nemusejí jen žít ze svého renomé, které si vybudovaly v 90. letech. Brazilci na sobě makají a i přes jistou nutnou šablonovitost písní dokážou pořád strhnout.

Recenze dalších autorů


Přispěj do diskuze

zobrazit vše

Do prdele, co to je? Ty mají ohlas jako u nás Olympic... Nechápu, hvězdy místní MTV.
https://www.youtube.com/watch?v=Yl5oJ8eS-M4

Když už jsme tu rozjeli debatu o death metalu, slyšel jsem teď nové Obliteration, a je to super!
https://obliterationorway.bandcamp.com/album/cenotaph-obscure

Jo a ti Innumerable Forms jsou taky hodně fajn.
https://innumerableforms.bandcamp.com/album/punishment-in-flesh

nikdy jsem nebyl fanda a nové krisi jsem označil jako další desku kris, až po recenzi jsem to párkrát projel a překvapivě mi to baví. onehdá na oef v podvečer kdy po setu nějakého gore se plac úplně vyprázdnil a krisi pro cca 80 pařících předvedl skvělej set, naživo bych se klubovky nebránil

   bizzaro: anonymous: GRAVE UPHEAVAL!!! Yes. Aneb - chtěl jsem napst i drobnou recku uvozenou "víme, který album bizz nenávidí" :D :))))

jinak je funny, jak tady mame kazdej jiny pozadavky na dany zanr :) viz treba prilozena Lemmyho citace, ano, ja tyhle bububu lo-fi picoviny nak poslechove (!) moc neberu, ale uznavam, to zas jo, jen to neni muj cup of grave
  
taky srdíčkooooo!

(a uplně sem zapomněl, že letos vyšli začátekm ledna i Druid Lord, takže škrtám všechny žebříčky!!!! :D )

   anonymous: GRAVE UPHEAVAL!!! Yes. Aneb - chtěl jsem napst i drobnou recku uvozenou "víme, který album bizz nenávidí" :D  
<3 :))))

jinak je funny, jak tady mame kazdej jiny pozadavky na dany zanr :) viz treba prilozena Lemmyho citace, ano, ja tyhle bububu lo-fi picoviny nak poslechove (!) moc neberu, ale uznavam, to zas jo, jen to neni muj cup of grave

GRAVE UPHEAVAL!!! Yes. Aneb - chtěl jsem napst i drobnou recku uvozenou "víme, který album bizz nenávidí" :D
Ale jinak z dm letos lepší ještě Corpsessed, Tomb Mold, úžasnej finskej Innumerable Forms (!!!), samozřejmě Outre, asi i Hyperdontia, ale ta už mě teď moc nebaví, určitě Hooded Menace, a srdíčko jde z Mylingar (neracionálně), tak stejně jsou na tom možná i Scorched (?), asi Of Feather and Bone, no a váhal bych i u Ritual Necromancy.

   mIZZY:
Hej, je jasné, že zrovna deathmetalové kapely, co poslouchám já, jsou trochu jinde, ale i tak na těch Krisiun, kromě skvěle odvedené práce, neslyším nic výjimečného, co by z toho dělalo desku roku. Šlape to dobře, ale... není to na rok 2018 nějak málo? Za mě jsou největší letošní smrt Grave Upheaval (což asi většina z vás označí za totální píčovinu) a z kapel, co i něco hrají a ne jen umírají, mě teda hodně baví noví Portal.
  

A ještě poznámka: Že jsem letos neslyšel lepší DM, ještě neznamená, že jde o desku roku. Stačí se podívat na hodnocení ;-)

Eskhaton, Portal i ty Hate Eternal ani nedokážu doposlouchat do konce, jak mi to přijde o ničem. Takže to si nevybereš...

Tvé hodnocení:

Tagy:

Krisiun, Scourge Of The Enthroned, death metal

aktuálně

diskuze