Tento film je hlavně o boji. A to o boji hned v několika rovinách. Prvním je souboj mezi jednotlivými animovanými filmy, které letos celkem silně konkurují

těm hraným, což zcela jistě zvedlo laťku kvality nad více než slušnou úroveň. Druhým soubojem je představa Zacka Snydera, režiséra masakru 300: Bitva u Thermopyl nebo remaku Romerovy klasiky Úsvit mrtvých, jak režíruje film pro široké rodinné publikum. A konečně třetím pomyslným soubojem je "film versus kniha". Odpovědi, jak to celé vlastně dopadlo, se vám, doufám, podaří nalézt o pár řádků níže…

Kdo má 3D, vyhrál, aneb dabing nade vše

Když jsem šel po velmi dlouhé době na premiéru, čekal jsem návaly lidí a ono nic. V hlavě se mi honilo tolik myšlenek, zvláště pak, jak to asi bude vypadat ve 3D. Nemám tento nový filmový rozměr moc rád. Často mě z něj bolí oči a po takových tragédiích, které předvedl digitální přepis do třetího rozměru Souboj titánů, jsem už radši nic dalšího nezkoušel. V mém oblíbeném kině i mnoha dalších jsem narazil jen na tento formát a samozřejmě s dabingem. Tím se tedy dostáváme k problému výběru dabujících českých herců.
Dabing má pro dospělého diváka jeden problém. Už samotným výběrem herců

zjistíte, jak se která postava bude obvykle chovat. Obsazení pana Županiče mluví snad za vše. Jaký typ role je tento herec obvykle nucen hrát? Odpověď je vcelku jasná, a když si to našroubujete na jeho filmovou postavu, jeho úloha v příběhu bude… To, co naneštěstí kazí dabing, vyrovnává animační grafická stránka. Ta je bezpochyby jedna z nejlepších, která se v posledním roce u animáků objevila. Technologie jde hodně dopředu a tak se dočkáváme stále více realističtějších rysů. Jenže tady šlo spíše o formát navozování fantasy atmosféry. Všechny soví postavy jsou naprosto uvěřitelné, pěkně vymodelované a téměř bez chyby. Je zde spoustu druhů soviček a každá z nich vypadá jak z obrázkové encyklopedie. 3D navíc vše umocňuje. Konečně! Nejen, že mě z něj nebolely oči, navíc naprosto realisticky tvrdí film. Děti z toho musí být hotové a prostě tomu musí uvěřit, sakra. Snyder sice v určitých momentech používá výstupy z plátna jen jako doplněk (zvláště u kecacích scén), ale když dojde na nějakou akční sekvenci, dokáže si s ní neuvěřitelné pohrát, za což může velkou měrou i ozvučení. Všechny souboje pak vypadají doslova na tělo a sekání sovích drápů mi ještě teď zvoní v uších.

Tři knihy a jeden krátký film

Jak už jsem naznačil, Legenda o sovích strážcích je zpracování dětské knihy. Tu napsala americká spisovatelka Kathryn Lasky. Popravdě se jedná se o třídílnou sérii. Film je však jenom jeden a při pohledu na stopáž musí každému dojít, že není moc dlouhý. Struktura příběhu je naprosto jednoduchá. Je o boji dobra se zlem. Autorka jen přenesla vše mezi sovy, jednu skupinu nechala dělat pokojné občany, zatímco z té druhé udělala obdobné utlačovatele, pod ne tak

úplně zdánlivým vedením sovího Adolfa Hitlera. Ty zde zastupuje skupina tzv. Čistých, z rodu Tyto. Ti se pod vedením zlého vůdce s maskou snaží ovládnout celé království, vymítit slabé, nečisté a stvořit novou, silnou soví rasu. Obyvatelé sovího království však mají na své straně legendární strážce, kteří mají hlídat pořádek a mír a pozvednout slabé proti všem utlačovatelům. Podobnost s 2. sv. válkou není náhodná. Sama autorka tím chtěla dětem vštípit jakousi myšlenkovou bariéru proti rasismu s posláním, že povyšovat se nad druhé, ať už kvůli barvě pleti, rodu nebo penězům, je zkrátka špatné.
Hrdinou celého příběhu je pak mladý sameček Sovy pálené Soren. Ten je unesen spolu se žárlivým bratrem Kluddem do temné říše (v knize je to škola pro mláďata hvozdu Tyto), kde se koná cosi jako zotročování k těžbě malých modrých kamínků, pomocí kterých chtějí Čistí zaujmout své právoplatné místo. Zde se sovy dělí na dělníky a bojovníky. Zde se rozdělí i oba bratři. Když pak Soren vezme do zaječích, společně se svou novou kamarádkou Gelfkou (Kulíšek Trpasličí) utvoří základ nové družiny, která musí letět na pomoc ke Strážcům Ga'Hoolu. A tak letí, potkávají další kamarády, až tam nakonec doletí a zjistí, že to nebyla jen legenda, kterou mu vyprávěl otec.
V kostce to zní velmi lákavě i poměrně vydatně, ale bohužel tomu tak není. Scénáristé museli vše zmuchlat, rozžvýkat a vyplivnout verzi, který by se vešla do pouhé hodiny a půl. Na víc nebyly peníze, jelikož vše spolykalo animační studio. A tak se škrtalo a stříhalo. Tímto však utrpěl film samotný a degraduje tím sám sebe na pouhý trapný pokus o zfilmování knižní předlohy. Bohužel se postupem času objeví i celkem omletá klišé jako „učitel a žák“, „zrádce nás všech“ nebo „z nuly hrdinou“. Pro dospělé velmi předvídatelné, ale pro děti přeci jen šok.

Temnota či světlo? Děti nebo dospělí?

Hlavní rozpor filmu se nachází hlavně ve stylu, jak je natočen. Snyder je velmi

zkušený filmař a tak bylo jasné, že se nenechá zahanbit. Jenže neobjevil onu kouzelnou formuli jako v Době ledové. Vypadám možná trochu schizofrenně, ale když jsme v útočišti Čistých, vše je jak v Mordoru. Temné, neučesané a nasmrádlé, zatímco na hodné straně barikády je vše krásně veselé, světlé a hravé. Objevují se tu i lehce vtipné scénky, slovní narážky i poněkud šílené (ale neškodné) postavy, jenže to opět funguje jen na děti, dospělého to povětšinou nechá chladným. Protipólem jsou zas celkem realistické přírodní akční scény, jenž by některým malým dětem mohly připadat poněkud drastické.
Zkrátka a dobře, je hodně vidět, že se autoři snažili zaujmout obě dvě skupiny, aby mohl i přes přístupnost film nabídnout každému něco. Obě vrstvy jsou spíše jako olej s vodou. Nikdy se zkrátka nespojí, jsou spolu jen svázány. Hudba sama pak na diváka působí, jako že je něco mezi veselým výcucem z Harryho Pottera a akčně trhanými smyčci z Matrixu, jenž tvoří společně s oblíbeným bullet timem základ všech bitek.

Moc hezká pohádka o sovách

Legenda o sovích strážcích si pozornost diváka nicméně zaslouží. Námět sice není nijak originální, ale v jakém jiném filmu uvidíte pohromadě tolik krásných sov? Kde se můžete kochat nádhernou přírodou a jejími obyvateli (bez trapného lidského vměšování) v tak nádherném grafickém kabátku?
Příběh, který pádí rychle jak zpožděný rychlík, už nemůže více zvýraznit fakt, že plánovat reformy ve složení obyvatel se zkrátka nevyplácí. Takové poučení dnešní děti potřebují a při síle růstu extrémních radikálů je nutné si je připomínat dnes a denně. Film sice neoplývá super nápady, cool zapamatovatelnými hláškami nebo odrovnávajícími fórky, ale má neokoukané, sympatické postavy, dechberoucí scény jako průlet mořským monzumem a závěrečnou bitvu mezi sovími válečníky v tmavých a světlých maskách. Trumfy poněkud smělé, ale v rámci rodinných animovaných filmů bych řekl i více než dostatečné.
---- --- -- - -- --- ----
USA / Austrálie, 2010, 90 min
Režie: Zack Snyder
Hrají: Jim Sturgess, Geoffrey Rush, Rachael Taylor, David Wenham, Emilie de Ravin, Hugo Weaving, Ryan Kwanten, Helen Mirren, Miriam Margolyes, Jay Laga'aia, Jacek Koman, Sam Neill