Autor: 80 Uživatelé: 85 Tvé hodnocení: hodnoť
Also Sprach Futura

LYCHGATE - Also Sprach Futura

Zvláště oproti předchozímu albu je první EP v historii kapely údernější, temnější a výrazně svižnější, struktura skladeb o něco jednodušší, přehlednější a působí více kompaktním dojmem.

LychgateUž výbušný start úvodní skladby Incarnate naznačuje, že se s tím Lychgate tentokrát moc mazlit nebudou. Na první sypačku dojde po minutě a dvaceti vteřinách – to jsme tu ještě taky neměli. Zvláště oproti předchozímu albu je první EP v historii kapely údernější, temnější a výrazně svižnější. Možná v těchto ohledech překonává i Antidote, ale tím si nejsem zcela jistý (navíc porovnávat EP s LP). Struktura skladeb je (opět - zvláště oproti Contagion) o něco jednodušší, přehlednější a působí více „zacíleným“ a kompaktním dojmem – díky čemuž se materiál snáze vstřebává. Pomalejších, doomovějších, nebo vybrnkávaných partů je zde sice stále dost, nechybí ani důmyslné propletence kytar s varhanami, ale přesto novinka jako celek víc hrne. Je prostě víc metal.

Vliv prog/tech death metalu se sice objevil už na minulé desce (ne-li dřív?), ale zde ještě znatelně zesílil, nejvýrazněji asi v Progeny of the Singularity. Je však stále těžší (a vlastně zbytečné) určit, který z metalových subžánrů tu má navrch. Podobně tomu vlastně bylo i u poslední desky Emperor – jejich vliv na Also Sprach Futura místy znovu zesílil. Když už jsem u toho – nenapadá mě žádná jiná kapela, u které bych měl pocit, že (mj.) na odkaz Promethea (svým způsobem/do jisté míry) tak zdařile navazuje.

LychgateDle dostupného infa se zdá, že James Young (Vortigern) ve hře na varhany dosáhl takové úrovně, aby si je troufnul na desku nahrát sám, stejně tak i mellotron.  Mimochodem - je zajímavé si uvědomit, že zatímco u většiny metalových kapel tvoří klávesové nástroje zjemňující element obrušující hrany, u Lychgate je tomu často naopak. Je to dáno jak samotnými zvukovými vlastnostmi varhan, tak samozřejmě tím, co je na ně hráno. Tohle dobře demonstruje např. první skladba, kde varhany umocňují disonanci a vytváří dojem chaosu. U předchozí desky jsem měl trochu problém s některými čistými vokály, především hostujících zpěváků. Na ASF je jich méně a téměř všechny (s výjimkou Chandlerovy „robotické“ zpěvo-deklamace v Incarnate) nazpíval Vortigern. Na letošním EP mi sedí bez výhrad. Jen chválit lze znovu i dynamickou a vynalézavou hru bubeníka T. J. F. Vallelyho a vyhrávky baskytaristy A. K. Webba. Škoda, že oba již v současné sestavě kapely uváděni nejsou.

Zvuk se rovněž povedl na výbornou, snad jen kopáky sem tam mlaskají trošku víc, než by se mi líbilo, ale pořád je to v normě, důležité je, že kopou. Po textové stránce Young pokračuje v dystopické rovině, tentokrát se zaměřil na umělou inteligenci (mj. - Futura je jméno maschinenmensch/robota z knižní předlohy Metropolis) a nebezpečí z ní pro lidstvo plynoucí (pozor – zpívá se tam o nadlidech a nové rase!).

S odstupem se nemůžu a ani vlastně nechci rozhodovat, která z posledních tří nahrávek Lychgate mi přijde nejlepší. Každá má svá specifika, klady a (mírné) zápory. Vzhledem ke kratší stopáži ale dávám číselné hodnocení o něco málo nižší.

Recenze dalších autorů


Přispěj do diskuze

Předchozí nahrávky Lychgate mi z nějakého důvodu nesedly, ale tohle EP se mi líbí fakt hodně. Na Bardu je s kapelou fajn rozhovor pokud ho náhodou někdo ještě nečetl.

www.bardomethodology.com/articles/2019/10/02/lychgate-interview/

A teď si představte, že takový varhany mívají až 61 kláves. To je hnedle 61 black metalovejch kapel.

Na Lychgate je nejlepší, že jako jedna z hrozně mála kapel umí do extrémního metalu zapojit klávesy, a to hned natolik složitý a náročný nástroj, jako jsou varhany. 99,9% tvrdých metalů by si s tím neporadilo ani z desetiny tak. Většinou tohle končí u nějakýho intra/intermezza, případně ty klávesový nástroje jedou primitivní kvazi-sopránovou linku (klasicky v black metalu). Tady je to fakt zažraný přímo do jádra muziky jak žíravina, a jak se v recenzi dobře poznamenává - často to spíš přidává na chaosu a bouřlivosti než že by to zjemňovalo, jak bývá obvyklý. Je vidět, že chlapi fakt o muzice přemýšlejí a umějí o ní přemýšlet.

každý správný worshiper hodnotí zásadně 33/10 neasi :D

11/10 neuznávám :), 10/10 je jen pro pár nejlepších a nejgeniálnějších desek všech dob, většinou žánrových milníků (ale těm můžu dát i 9,5, nebo 9... záleží jak moc je to silný/významný pro mě osobně) apod., dost cením originalitu, "předběhnutí doby", taky něco ve stylu - jak moc mi to přijde "velký umění" :) apod. ... no, by bylo na dlouho, zohledňuju tam hodně faktorů, byť základ je samozřejmě poměr baví / nebaví. To, že něco protáčím tak často, že se mi to dobře poslouchá, je to trvanlivý, navíc v tomhle případě tomu nahrává i délka materiálu, ještě neznamená, že to považuju za jednu z nej-"cokoliv" desek vůbec/žánru, že jsem z toho úplně vyndanej a že mi to přijde úplně dokonalý. Ono je to i tím, že mě zvláště v metalu v posledních letech nějak víc baví máloco, většinou hned slyším, co mi na tom bude vadit a tak spoustu věcí docela brzo odložím, nebo ani nedoposlouchám a upnu se na něco, co mi prostě "sedí" a nemusí to být vyloženě "dechberoucí" a geniální. Ale jo, stává se mi to taky čím dál vzácněji, že bych něco točil takhle intenzivně. Každopádně 8/10 považuju za hodně silnej nadprůměr a znamená to něco jako "velmi dobrá až (třeba místy) skvělá deska". Lepší metal jsem neslyšel minimálně od loňskýho listopadu.

k lychgate nemůžu dodat nic (mě tenhle materiál bavil daleko nejvíc z jejich discog), ale něco jiného bych okomentoval: slyšet něco měsíc i vícekrát denně (!) tak to nerozumím tvýmu stylu bodování, jestli to není 10-11/10. To se mi nestalo ... no stane se to tak jednou za rok, že něco slyším 30(+) krát. a ne každej rok.

Jo k tomu víc "riff-oriented" materiálu to sedí, jen pak u některých aspektů a celkovýho hodnocení nevím jak přesně porovnat s dlouhohrajícíma deskama. Jsem tomu vlastně chtěl dát "jen" 7,5, nebo 7,8 :) - ale baví mě to natolik (asi měsíc jsem to sjížděl denně i nekolikrát), že mi to prostě přišlo málo, na to jak moc je to dobrý. Kdyby to mělo třeba 30-40 minut ve stejný kvalitě, tak je to za 8,5 jasně.
Míň metalový/riffový další album je možný - to zmiňoval v tomhle rozhovoru, ale taky: "Having it more riff-oriented allows there to be more hooks in the music and we’re not against that. There is already plenty of that on new songs in progress."
www.noisevortex.com/articles/interview-vortigern-of-lychgate/
Mj. novýho bubeníka už dle toho rozhovoru asi mají, asi ten Will Pearson zmiňovanej na metal-archives jako live musician (?).

J, je to super. Jak jsem psal v minulém albu měsíce, rozhodně oceňuji, že po (pro mě) ne tak záživném albu nahráli slušně tvrdou pecku, ale zároveň z toho (nejen díky varhanům) jdou furt dobře slyšet Lychgate, a není to jen sypačka. A ta kratší délka mi vlastně u takhle intenzivní nahrávky docela vyhovuje, byť song/dva navíc by klidně ještě snesla. Jsem zvědavej, jak budou směřovat dál, spíše očekávám další měkkčí nahrávku než přitvrzení, možná i proto tohle vyšlo "jen" jako EPčko?

aktuálně

diskuze