Autor: 80 Uživatelé: 75 Tvé hodnocení: hodnoť
Epilogue (EP)

MALIGNANCY - Epilogue (EP)

Malignancy s neuvěřitelnou suverenitou sypou jeden zvrácený riff za druhým, aniž by u toho hnuli brvou. Epilogue zní až nechutně vážně a dosáhla takové úrovně komplexity, až z ní jde strach!

MalignancyJak dát o sobě veřejnosti nějak smysluplně najevo, že vaše kapela je stále naživu? Techgoroví maniaci Malignancy to udělali po svém. Na sklonku loňského roku vydali dvouskladbový singl, který je k mání pouze ve formátu LP. Jde tedy o dost raritní záležitost, navíc když vezmeme v potaz, že skupina nemá v plánu hodit do éteru žádnou digitální verzi tohoto počinu. Vykutálení hoši to s Epilogue udělali mazaně. Hladovým fandům zacpali orální otvory a mezitím v klidu skládali materiál na další plnohodnotnou desku. Ta už je dle chorého mozku skupiny, kytaristy Rona Kachnice, v podstatě hotová a kvartet se chystá oslovovat extrémům zaslíbené vydavatele. Letos se alba patrně nedočkáme, nicméně v roce s číslovkou 16 s ní už počítejme.

Ale zpět k singlu. Pět a půl minuty dlouhá věc Epilogue se podle Kachnice původně měla objevit už na Eugenics, což se nakonec nestalo. Bylo to správné rozhodnutí. Tenhle kolos o dvaceti riffech by na desce postavené především na kratších a (v intencích Malignancy) rovnějších kusech až přespříliš vyčníval. Skladba navíc představuje úkrok poněkud jiným směrem. Ne že by Kachnic a spol. polevili ve svojí snaze vyklopit ze sebe co nejvíc pískajících harmonií, špinavého leštění hmatníků, nebo pokrouceného skřípání složeného do kostrbatých parytmů. Je to právě naopak. Malignancy s neuvěřitelnou suverenitou sypou jeden zvrácený riff za druhým, aniž by u toho hnuli brvou. A je tu ještě jedna, byť pocitová změna. U dřívějších počinů jako Inhuman Grotesqueries a Cross Species Transmutation měl člověk i přes nápor disonantní, ultratechnické brutality zvláštní pocit, že poslouchá vtipnou a veselou muziku. (Což se naživo potvrzuje nemístně mírumilovným vystupováním growlera Dannyho Nelsona.) Epilogue ovšem zní až nechutně vážně. Skladba totiž dosáhla takové úrovně komplexity, až z ní jde strach! Hudebně goreové pachy minulosti už jsou definitivně pasé a už i tomu Nelsonovi je docela rozumět. Malignancy prostě vyspěli.

MalignancyKaždá deska má dvě strany, takže co vrznout na „béčko“? Yonkers si tak trochu překvapivě vzali na paškál německé Atrocity a logicky sáhli po písni z jejich (tech)deathového období. I nyní je vůbec jen stěží pochopitelné, co tahle skupina na začátku 90. let tvořila a nakolik jsou jejich první dvě desky stále aktuální. Pojetí předělávky Hallucinations zůstává nicméně tradiční. „Rozhodli jsme se hrát skladbu podobně jako v originále, abychom uchovali její původní old school deathmetalové znění. Kdybychom ji přetvořili do stylu Malignancy, nikdo by nepoznal, že jde o Atrocity,“ říká Kachnic. Já myslím, že se jim to povedlo. Nebo ne?

Recenze dalších autorů


Přispěj do diskuze

šéfe, šéfe, nějak jsi nějak zaspal ne? :-) půjdeš ?

20.2. https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/v/t1.0-9/15253472_1197131883655353_4590596970656968341_n.jpg?oh=36578e53e4b2453e10bda9acb26145c9&oe=590EA52F

jasný, dej rovnítko mezi LP a gramofonovou desku

"singl, který je k mání pouze ve formátu LP" je hezkej oxymoron ;)

aktuálně

diskuze