Autor: 85 Uživatelé: 85 Tvé hodnocení: hodnoť
The Antidote

MOONSPELL - The Antidote

Tak tu máme další placku od portugalských vlků Moonspell a hned na úvod vám můžu prozradit, že je zase jiná, než ta minulá. Sleduji jejich tvorbu od alba Wolfheart a každá fošna mi přijde v některých věcech odlišná a něčím vyjímečná. Opakuji, že tohle je jen můj názor, se kterým nemusíte (popř. můžete) souhlasit.
Jestliže minulá deska Darkness and Hope znamenala pro hodně lidí návrat k úspěšnému období alba Irreligious, pak tohle CD je, dle mého názoru, ještě větší návrat ke kořenům kapely!
První věc, které si během poslechu CD všimnete, je skoro totální absence kláves. Občas sice narazíte na nějakou klávesovou vyhrávku či zvuk, ale opravdu jen zřídka. Za povšimnutí také stojí celkový zvuk (stejně jako minule se natáčelo ve finském Finnvox studiu), který je velmi úderný a našláplý!!! Hlavně tedy zvuk bicích se povedl (šlapák vám vyrazí mozek z hlavy). Zvuk kytar je skoro stejný jako u minulého počinu, jen možná o trošičku ostřejší.
Pojďme tedy k tomu hlavnímu a to je – hudba samotná. CD otevírá válec In And Above Men a opravdu se jedná o song, který vás rozválcuje na kousíčky. Nabroušený Fernandův vokál, dvoušlapákové nájezdy (samozřejmě v mezích stylu kapely) a ostré kytary. Další song v pořadí From Lowering Skies na první volně navazuje a svou náladou evokuje tu experimentálnější tvář Moonspell. Následující Everything Invaded (taktéž první singl) se táhne v pomalém tempu a obsahuje nádherné kytarové sólo. The Southern Deathstyle je další jízda v rychlejším tempu a opět Fernandův growling. Tady bych se pozastavil a chtěl bych zdůraznit, že na celém albu se vyskytuje drsný vokál ve větším měřítku, než tomu bylo v minulosti. Titulní The Antidote nepřínáší nic, co by bylo nějak neobvyklé, jenže následující dvojice skladeb Capricorn at Her Feet a Lunar Still je naprosto úchvatná. První jmenovaná se nese v pomalejším tempu a představuje kapelu v tom rockovějším světle a opět obsahuje velmi nápadité a jednoduché kytarové sólo. Druhá jmenovaná je zase úplně jiná a to hlavně stavbou písně. Není podobná žádné jiné skladbě na této desce, ale z celkové nálady nějak nevybočuje… Z následujících skladeb bych ještě zmínil budoucí „hitík“ Crystal Gazin, který svou náladou evokuje předešlý počin kapely a závěrečnou As We Eternally Sleep on It.
Moonspell opět natočili album, které je plné zajímavých a silných momentů. Ostatně o tom, že jsou, alespoň ve své domovině, pořád v kurzu, svědčí i fakt o vysokém umístění jejich aktuálního singlu Everything Invaded téměř ihned po jeho vypuštění. Jen jsem zvědav, kam se budou ubírat další kroky téhle portugalské smečky.

10 / 54:33

Recenze dalších autorů


Přispěj do diskuze

Po dlouhe dobe muzeme slyset jak Ribeiro zase pekne chropti! Bohuzel jen v jedne skladbe:) Jen tak dal panove!

ta deska zni trochu šamansky, rituálně.. v kazdym pripade je zas trocu jina a zpatky az nekam k jejich korenum

oni ještě furt existujou???
šmárja to bude...

nebo Foglar :)

musim rict, ze to budu muset dostat do hlavy, jen skoda, ze tu treba nehostuje BigBa ;)

Tvé hodnocení:

Tagy:

Moonspell

aktuálně

diskuze