Autor: 80 Uživatelé: - Tvé hodnocení: hodnoť
Out of the Dark

NUCLEAR BLAST ALLSTARS - Out of the Dark

Roadrunner Records před časem svým bezprecedentním počinem Roadrunner United nastartovali unikátní způsob, jak oslavit výročí existence. Nuclear Blast jim zdatně sekundují, jen zvolili poněkud jinou koncepci a jdou do toho dokonce s dvěma díly. První „měkčí“ díl vyšel na jaře roku 2007 a hlavním skladatelem nebyl nikdo jiný než Victor Smolski z Rage. Peter Wichers po odchodu ze Soilwork moc nezahálel a jal se psát materiál na pomyslné druhé „temnější“ dvojče – Out of the Dark.
Taktika Nuclear Blastu nese plody. Oproti roztříštěnosti konkurenčního labelu (čtyři hlavní skladatelé) jsou desky düsseldorfské společnosti soudržnější a dá se hovořit o desce v pravém slova smyslu, nikoliv o hvězdném kompilátu. Desku

review_949_px2

má na svědomí celý (současný i ex-) Soilwork team a Wichers se zde profiluje jako hitmaker par excellence. Jeho talent zkomponovat důmyslně jednoduché a přímočaře ozdobné melodie (povšimněte si těch oxymóronů) byl zřejmý na deskách Soilwork, zde jsou ještě zřetelnější a výraznější. Možná úlitba mainstreamovému publiku.
A zde se dostávám k problému přístupu k věci. Jak přistoupit k albu, které nepřináší ani zbla nového do metalového dění, ale je vlastně jeho koncentrátem? Není to však také umění? Složit muziku, která se příjemně poslouchá, vlézá rychle pod kůži, přitom není podbízivá a dokáže ji ocenit široké spektrum posluchačů? Navíc její proud protéká téměř všemi kovovými subžánry, aniž bychom někde pocítili křeč uměle vybudovaného přítoku. Ano, všech deset skladeb se nese v klasickém vzorci ABABCB, stylově jsou ale dost rozrůzněné (od heavy až po death/black), Wichers projevil čich na správné frontmany a hudební alchymie zafungovala téměř ve všech písních. Celá pravda zůstane nevyřčena, když se řekne, že právě zpěváci dodávají skladbám potřebný feeling; přeci Wichers rozhodoval, kdo se ke které skladbě hodí nejvíce a dodá písni potřebné fluidum. A názor, že tento počin je jen táháním peněz z fanouškovy kapsy, je eufemisticky řečeno „úplně mimo“. Jen v kostce tři argumenty: a) která firma nechce vydělat (při větších výdajích než při vydání nějakého best of), když už někoho angažuje a potenciál kvality je více než slibný? b) v době stahování poněkud přežitý názor, c) a co jsou porůznu šité best of, živáky, kompilace, sbírky rarit apod.? V tomto ohledu se Out of the Dark jeví jako spásné řešení podobných „ohlédnutí“.
Out of the Dark určitě nenaplní očekávání těch, kteří chtějí objevovatJak přistoupit k albu, které nepřináší ani zbla nového do metalového dění, ale je vlastně jeho koncentrátem?nebo být konfrontováni něčím „extrémním“. Zároveň je šikovná alternativa k stále trvajícímu metalcorovému boomu, který se – jak se zdá – uopakuje k smrti. .:. 8/10

Recenze dalších autorů

Přihlašte se pro přidávání recenzí.

  • Rated 7 out of 10.

Ani ne snad, že bych měl potřebu komentovat, spíše, když už jsem se připrdelil ke včerejším Soilwork, opět jen zopakuji a malinko rozšířím Ondrův blok. Rozhodně správná úvaha, „Jak přistoupit k albu, které nepřináší ani zbla nového do metalového dění, ale je vlastně jeho koncentrátem?“
Pokud k albu přistoupíme jako k hudebnímu projektu, který měl sloužit jako (ač prodejní) artikl pro oslavu firmy a přihlédneme u hodnocení i k důvodu jeho vzniku, určitě vám Nuclear Blast Allstars part 2 vyjde jako vítěz. Kvalita je nesporná. Důvodů může být několik: deska/projekt je svou kvalitou (hudba, aranže, produkce i instrumentace) srovnatelná s naprostou většinou světové top produkce a jedná se o multižánrový, jednou osobou myšlenkově propojený, kompilát. A k tomu se na něm, logicky, podílela kvanta zajímavých muzikantů - v tomto případě vokalistů; poznávacích znamení kapel. A tomu je i úměrná výsledná podoba některých songů. K tomu je třeba také přihlédnout. Wichers by určitě některé z věcí (nebo přinejmenším některé jejich části) nikdy nesložil, kdyby neměl k dispozici třeba Bushe, Iacona nebo Oseguedu. Jsou totiž konkrétním vokalistům přímo psané na míru, nebo alespoň připodobněné jejich domovským kapelám. Písně se tedy, dle jmen níže, většinou pohybují v žánrových prostorech melodického a atmosférického thrash/death metalu, ale nejednou se odeběhne až někam ke klasičtěji pojatému metalu – třeba případ bushovky Paper Trail. Wichersův styl mi některými rify mírně připomíná Finy Amoral (nejvýraznější asi v The Overshadowing) a pak z toho samozřejmě smrdí i ten Soilwork; však byl jejich členem a spoluautorem přes 10 let.
No nic, nač to déle protahovat. Z Wicherse je prostě cítit pohoda, klid a

additional_review_4993_164_px3

hravost, s kterou přirozeně a nesvázaně skládá, a která místy právě novým Soilwork chybí. A z důvodů výše vyřčených vlastně ani nevím, zda by se mělo toto album standardně hodnotit. Pokud ano, asi bych ho postavil někam na úroveň právě Sworn to a Great Divide. Mám totiž pocit, že každému z těchto dvou alb chybí právě vždy ta část každé z těchto desek (= Wichers by se měl vrátit k Soilwork :)) Zajímavé by ale ještě bylo, jak by Peter přistoupil k věcem, které by skládal třeba pro Shagratha, Schmiera, Zaka Tella nebo De Koeijera.

Tvé hodnocení:

Tagy:

Nuclear Blast Allstars

aktuálně

diskuze