Přiznám se, nejsem právě zarytý fanoušek true grindového běsnění, nenavrhuju trest smrti, když stopáž písničky přesáhne minutu, netetelím se blahem když mám cdčko se šedesáti skladbami a playtime se stěží blíží k půlhodince, prasečí ryk mě spíš nutí k pousmání. Na druhou stranu, takovéto bezprostřední násilí, nátlak, energii maximálně koncentrovanou na krátkém časovém úseku rád mám, pokud je podpořeno nějakými zajímavými postupy případně experimentalitou, může vzniknout i deska, která se bez problému dostane vysoko do mého topu.
Z tohoto pohledu ve mě Opitz část splitka zanechává dojem spíše kladný, rozmanitější grind, kde nechybí ani skočné tancovačky, prachsprosté výpaly, ani poněkud náročnější místa, od všeho trochu, součet s muzikantským nadhledem a zručností dohromady dá obstojnou zábavu. Celé to navíc krásně kope, svádí k pohybu, tak pánům rád odpustím i nějaká ta hluše tupající místa, kde se hraje podle dosti obehraných not. .:. 5.56/10
To k Rubufaso Mukufo už s body rozhodně tak štědrý nebudu, nuda nuda, na rozdíl
od Opitz se takřka vůbec nepracuje s tempy, jakoby kytary dřely pořád jeden a ten samý riff ve stejných tempech, chybí tak i nějaký náznak organického rozpohybování, mechanicky unylé tupačky postrádající byť jen základní dranc, i zvuk je vcelku tragický, takhle prostě ne, ne. A nezachrání to ani chrochtání a skřeky na sto způsobů. .:. 2.5/10
S RM bych to tak tragicky neviděl. Ano, jedná se o čistý grindcore nejjednoduššího paroháčového kalibru se všemi možnými i nemožnými vokály. Po prvním poslechu se v dalších od RM nic nového očekávat nedá, to vám dojde ihned. Tupe se (dost takový ty kulhavý tupajdy na druhou), hopsne se a sype se na několik způsobů, což možná na první poslech někomu, kdo jejich části nevěnuje dost času, ujde. Cichoň je dramr jaxviň a taky je, jestli ne nejsilnější, určitě i nejnápaditější složkou kapely. Sice v grindcoru taky nejsem až tolik ponořen, ale RM mi připomínají třeba Regurgitate a podobný zvěrstva. Skvěle odvedený řemeslo, ale já bych od těchto bardů čekal trošku víc. 50%
To Opičky jsou opravdu jiný „cup of tea“. Rozmanitá muzika, která nejvíce čerpá z grindu a hc. Opitz se nebojí jít za hranice obou uvedených žanrů a nejednou se vydají za „experimentem“ až někam k alternativě či emo kusům blízkým třeba Thema 11 (Odlehčení svahů…). Jakbyne, když ¾ Opičáků tvoří lidičky ex-Contrastic, což by mohlo předznamenat hlavinky otevřené a zkušené. Co musím ale říct, ač Putti zpívá hnedle v několika kapelách, v každé si umí vytvořit svůj xicht a každé dává svůj díl vlastní kreativity. Co ještě dodat? Asi to, že Opitz jsou pro mě s Pigsty a Uprise pro svou nevyhraněnost tuzemskými nejoriginálnějšími bandami žánru a budu velmi bystře očekávat, co od těchto chlapíků ještě vzejde. 70%
Vložit komentář