Přemýšlím, jestli je třeba Skyharbor vůbec nějak blíže představovat. Kdo se trochu zajímá o djentovou scénu, má je už určitě najeté zepředu dozadu a obráceně. Ale tak trochu teorie nikoho nezabije.

Poté, co všichni museli těžce rozdýchávat odchod Daniela Tompkinse ze „čtyřdimenzionální krychle“, svitla naděje. Nová vycházející hvězda (začínající jak jinak než jako sólový projekt kytaristy Keshava Dharze) z indického New Delhi (Nového Dillí, chcete-li) nastražila návnadu a povedlo se „odchytnout“ Dana na hostování na jejich novém dvojalbu s poetickým názvem Blinding White Noise. Jak tahle indicko-britská kolaborace nakonec dopadla? Nemá cenu chodit zbytečně kolem horké kaše. Deska se povedla na jedničku a fanoušci TESSERACT už nemusejí smutnět. Basick Record opět trefili do černého.

Nahrávka je rozdělena na dvě CD, hlavní část tvoří disk Illusion, kde Dan hostuje. Druhý disk Chaos pak ukazuje SKYHARBOR z poněkud jiné, mnohem tvrdší perspektivy. Kdybych Illusion označil jako „One 2“, nebyl bych zase tak daleko od pravdy. Je vidět (jako že slyšet), že Dan si hudbu přizpůsobil tomu, na co byl zvyklý ze své ex-domovské kapely. Ani tentokrát nejde o kdovíjakou tvrďárnu, hlavní je povětšinou melancholická nálada a atmosféra. Kytary se drží již osvědčeného schématu, kdy tvrdé riffy jsou často podbarveny jemnou linkou nebo melodickou vyhrávkou, popřípadě hojně využívanou elektronikou. Na rozdíl od TESSERACT a (hlavně Bizzových oblíbenců ;) ) MONUMENTS nepoužívají SKYHARBOR zdaleka tak často nepravidelné sekané škrtání do strun a výsledek tak není tak roztříštěný, jde spíše o to složit plynulý song postavený na několika pevných riffech nebo zapamatovatelné melodii. Ne, tohle není ten typ desky, kde se během jednoho songu vystřídá padesát rytmů a zláme deset prstů. Jasně, technika je také na vysoké úrovni a rytmika je promakaná do detailu, ale vše je důmyslně skryto za „písničkovostí“ a mnohdy vám až po mnoha posleších dojde, co že to vlastně trio kytara-basa-bicí hrají za vylomeniny.

Všechny skladby drží pěkně pohromadě, deska se střídavě přelévá z jemných zasněných pasáží do tvrdších nájezdů a zpět a sem tam naservíruje nějaké to sólíčko (onanie se ale naštěstí nekoná). Pokud bych měl doporučit nějakou ochutnávku, pak jednoznačně stěžejní pecku Catharsis, s výtečně vyzpívaným refrénem, ještě podtrženým nádhernou melodickou kytarou, nebo Aurora s až space-rockovou atmosférou. Jo a Celestial, ta basa… Jeden z vrcholů představuje i krátká mezihra Night, s výborně použitou elektronikou a srdce rvoucím popěvkem. To mě přivádí k výkonu pana Zpěváka (všimněte si prosím toho velkého Z). Je snad potřeba něco dodávat? Daniel prostě nikdy nezklame a jeho nezaměnitelná barva hlasu a práce s ním by mohla na kytarové scéně držet trademark. Miluju ty jeho přechody z jemných linek do naléhavého řvaného zpěvu (konec Aurora). Přesně ví, kde ubrat a kde naopak přidat na razanci. Během nahrávání se ve studiu vystřídalo hned několik zajímavých hostů, přičemž hlavním tahákem je sólo Martyho "Fucki'n" Friedmana v Catharsis a Celestial. Zvukově je také vše v pořádku, materiál sice nemá tak výrazný basový podklad a jede spíše ve středech, ale to vůbec nevadí.

Teď pár slov k druhému kotouči Chaos. Koncept hudebního protipólu k Illusion je zvolen velmi dobře, k tomu bych neměl sebemenších výtek a ani pouze třískladbová stopáž by mi nevadila. Ovšem co se hudební stránky týče, tady už mám trochu problém. Kytary se sice zostří jako břitva a bicí rozjedou slušnou palbu, ale výsledek na mě působí až moc „metalovým“ a jednoduchým dojmem. Na plyn se šlape až bezhlavě a deska se tak slévá do jedné lajny, kde není (až na pár chvilek) čeho se chytnout. Navíc absence Dana a nasazení poměrně generického řevu jistého Sunneitha Revankara na výsledku zrovna nepřidá. Hodně mi to připomíná monotónní debut Američanů EVER FORTHRIGHT. Tato podoba SKYHARBOR mi příliš nesedla. Pokud se ale na Chaos díváte jen jako na takový krátký bonus a zpestření na závěr (konec konců byl tak pravděpodobně zamýšlen), funguje obstojně. Očekáváte-li ale od něj regulérní druhou část, budete pravděpodobně zklamaní.

SKYHARBOR ale i tak nahráli skvělý materiál, který má ambice zaujmout nejen přívržence TESSERACT. Nebýt nevýrazného Chaos, šel bych s hodnocením ještě o stupínek výše. Teď už jen doufat, že post zpěváka zůstane v budoucnu nezměněn a že nešlo jen o chvilkovou spolupráci. Byla by to velká škoda. Hodnocení je tedy následující: Illusion 80%, Chaos 60%. Pokud chcete průměr, ten vidíte výše. Mimochodem moc hezky provedený přebal digipacku.