Autor: 70 Uživatelé: 77 Tvé hodnocení: hodnoť
SRBSKÝ FILM > Srpski film > A Serbian Film -

SRBSKÝ FILM > Srpski film > A Serbian Film

Nikdy nepodepisujte smlouvu, kterou jste si předem nepřečetli! Na řemeslně dobře natočeném filmu s prvky antické tragédie se režisér pod rouškou násilí a obrovské brutality snaží sdělit, jaká je společnost, ve které žijeme.

Ne všechny filmy mají šťastný konec

Srbský filmTato recenze vznikla jako tip pro filmové diváky, kteří ocení nejen gore složku filmu, ale pokusí se i zamyslet nad tím, co se nám režisér snaží pod rouškou násilí a obrovské brutality sdělit.
 
– pozor, spoiler! –

Zápletka filmu, který byl natočen za pouhých 61 dní v Bělehradě, není složitá. Bývalý pornoherec Miloš (Srdjan Todorović, českému publiku známý spíše z role Dadana v Kusturicově Černá kočka, bílý kocour z 1998, nebo z válečného snímku vystihující rozpad bývalé Jugoslávie, Underground z 1995), který už svou profesi pověsil na hřebík a žije v poklidné domácnosti s krásnou manželkou (Jelena Gavrilović) a malým synem Petarem, přijme zakázku od tajemného Vukmira (Sergej Trifunović, spolu s Todorovićem podle IMDb jedni z 57 nejlepších herců bývalé Jugoslávie) na pornofilm, který má pornoprůmysl pozvednout na úroveň umění.

Srbský filmMiloš má krásnou ženu Mariji, kterou miluje, a syna Petara, který je pro oba rodiče středem života. Jediným bodem, který do šťastné rodiny nezapadá, je Milošův bratr Marko, zkorumpovaný policista, který tajně myslí na Milošovu krásnou ženu. Peníze z Milošovy pornoherecké dráhy docházejí, proto Miloš uvítá nabídku Lejly (Katarina Žutić), své bývalé kolegyně, aby natočil něco, o co se ještě nikdo nepokusil – pornografii, která má aspirovat na umění. Má se jednat o poslední Milošův počin na pornografickém poli, po kterém se hodlá stáhnout do ústraní s vědomím, že finančně zabezpečil celou rodinu. Vukmir, „filosof, estét a filmový producent“, má o svém díle naprosto přesné představy, ačkoliv je Milošovi odmítá sdělit. Vše má být autentická pornografie a honorář je tak vysoký, že se Miloš neodváží nabídku odmítnout. Brzy však zjistí, že se bude jednat o film typu snuff, kde je všechno dovoleno a všechno natáčeno. Divák získá hned po prvním rozhovoru hlavních postav s Vukmirem plíživý pocit, že je Srbský filmtady něco hodně v nepořádku, pocit, který doprovází pochmurný hudební motiv opakující se v průběhu celého filmu. Miloše trápí, že podepsal smlouvu, kterou nečetl, a nejistota ohledně toho, co se od něj bude chtít, což Vukmir umně skrývá pod rouškou autentičnosti natáčeného filmu.

Můžeme tušit, že nás nečeká žádná love story se šťastným koncem. Miloš brzy zjistí, že je postupně připravován na sexuální scénu s asi dvanáctiletou holčičkou, a pokusí se smlouvu vypovědět. Tolik přímá linie příběhu. Co se stane dál, se dozvídáme pomocí vloženého příběhu s rámcem.

Miloš se probouzí doma, potlučený a od krve a zjišťuje, že na poslední tři dny si nemůže vzpomenout. Postupně se pomocí paměťových flashbacků a Milošova zoufalého pátrání dozvídáme, k čemu že za poslední tři došlo. Že to nebude pohádka o Alence v říši divů, je nasnadě. Miloš zjišťuje, že Lejla byla poté, co pochopila, o jaký druh byznysu se jedná, brutálně zavražděna, čímž několika záběry, při nichž běhá mráz po zádech, přispěla do celkové podoby filmového „veledíla“. Miloš zjišťuje, že pod vlivem drog, které se dávají dobytku před reprodukcí, spáchal brutální vraždu přesně podle Vukmirova vedení. To nejhorší ale na sebe nenechá dlouho čekat. V závěrečné scéně, kde se podle Vukmirových slov sejde „šťastná srbská rodina“, se divákovi začne pomalu svírat žaludek.

Srbský filmMiloš a Marija se v posledním vzepětí sil postaví na obranu svého dítěte a podaří se jim vyváznout. Jsou jediní přeživší celého masakru, nicméně ne na dlouho. Doma oběma dojde, že s tím, co se stalo, nemůže nikdo z nich dál žít a všichni tři spáchají sebevraždu. Kdo si myslel, že film přinese alespoň takovéto „rozuzlení“, je na omylu. Po nějaké době se v Milošově domě objeví jiný režisér, který s ledovým klidem pobídne nového pornoherce, aby „začal s tím nejmenším“.

– konec spoileru –
 
Srbský filmReakce na tento film jsou vzhledem k tématu a zobrazovaným výjevům samozřejmě rozporuplné. Jedná se o jeden z nejdiskutovanějších filmů roku 2010. Rozdíl oproti ostatním gore filmům s podobnou tematikou je v tom, že Srbský film nejen (některé) šokuje, ale hlavně zneklidňuje. Je na místě zmínit bravurně propracovaný scénář, dobré herecké výkony a pochmurnou a osudovou hudbu skladatele Skye Wikluha, která se filmem prolíná formou opakujících se sekvencí a buduje napětí od začátku až do samého konce. Výborně je zpracován Milošův průchod třemi rovinami vnímání – klid před natáčením filmu, mánie a chtíč během natáčení a retrospektivní srovnávání toho, co se stalo, s Milošovým svědomím a hodnotami. Podle Česko-Slovenské filmové databáze Srbský film „představuje vyhroceně expresivní metaforu pro soudobý úpadek společenských hodnot a úroveň morálky nejen v titulní zemi se stigmatem občanské války, ale i celé východní Evropy, která platí za jednu z nejčilejších porno lokalit světa“. Zda je tato metafora divákům srozumitelná, zůstává otázkou. Nicméně je neoddiskutovatelné, že Srbský film vyvolává zneklidnění nad tím, kam až je společnost potenciálně schopná dojít a jak se jedinci potom vyrovnají se svým vnitřním morálním kodexem.

Srbský filmFilm je řemeslně velice dobře natočen, záběry, které představují portréty jednotlivých postav, přispívají k pochopení jednotlivých rolí ve filmu, stejně jako časté prostřihy na to, co se právě děje, v kombinaci s tím, co už se stalo. Práce s kamerou, se světlem, s herci a se scénářem je skutečně působivá, hudební podkreslení filmu je zneklidňující, stejně jako syrovost natáčených scén v kontrastu se spokojeným životem protagonistů na začátku. Je to film s prvky antické tragédie, kde však žádný „deus ex machina“ nepřichází, a dílo tak nechává své diváky přemýšlet nad tím, jaká je asi společnost, ve které žijeme.
 
Film, jak se dalo čekat, dělí diváky na dva tábory. První je znechucen (jiní z této skupiny jsou případně možná i zklamáni tím, že viděli i víc „gore“ filmy) a film hodnotí jako dekadentní pokus natočit něco, co tu ještě v této formě nebylo (nebo bylo, jen s větším množstvím krve a brutality), pokus, který je naprosto samoúčelný. Druhý tábor přiznává znechucení z explicitních extrémních scén, které ale nehodnotí jako samoúčelné a skutečně se pokouší zamyslet nad tím, jaké je morální poselství filmu. U filmů, jako je například právě náš Srbský film, je však tato dichotomie přirozená.

Nechávám na divácích, do které skupiny se zařadí, jen bych chtěla varovat ty se slabším žaludkem. Je-li vám zle už při sledování např. Texaského masakru motorovou pilou, Srbskému filmu byste se měli velkým obloukem vyhnout.
 
Srbský filmMísto závěru jsem si vybrala tu část scénáře, ve které Vukmir Milošovi vysvětluje svoji vizi umění a světa jako takového: „Co jsi říkal, mateřská školka? To je dobrý výraz. Celá tahle zasraná země je jedna velká podělaná mateřská školka. Kupa dětí, které jejich rodiče nechtějí. Víš, jaké to je? Celý život musíš prokazovat, že se o sebe umíš postarat. Musíš dokazovat, že umíš srát, jíst, jebat, pít, krvácet a vydělávat… Dělat všechno to, co je potřeba pro přežití. Dokud neumřeš! Věřil bys mi, kdybych ti řekl, že já a tahle úžasná rodina, kterou chceš tak vehementně opustit, je jediná záruka přežití národa? My jsme páteř ekonomiky téhle země. Jenom my můžeme dokázat, že je tenhle národ naživu a že je k něčemu!“
 
Závěrečné moudro dne: Nikdy nepodepisujte smlouvu, kterou jste si předem nepřečetli.

---- --- -- - -- --- ----

Srbsko, 2010, 104 min

Režie: Srdjan Spasojevic
scénář: Aleksandar Radivojevic, Srdjan Spasojevic
hrají: Srdjan Todorovic (Milos), Sergej Trifunovic (Vukmir), Jelena Gavrilovic (Marija), Katarina Zutic (Lejla), Slobodan Bestic (Marko), Ana Sakic (Jecina majka), Lena Bogdanovic (Doktorka), Luka Mijatovic (Stefan), Andjela Nenadovic (Jeca), Nenad Herakovic (Cuvar 1)
produkce: Srdjan Spasojevic, Dragoljub Vojnov
hudba: Sky Wikluh

Recenze dalších autorů

Přihlašte se pro přidávání recenzí.

aktuálně

diskuze