Dokážeme vyjmenovat alespoň několik požadovaných atributů moderního, kvalitního deathcore? Zřejmě se shodneme na tom, že nejdůležitější je agresivita, energie ve kvalitním zvukovém balení, potom se dá přehlédnout spousta nedostatků. Nemělo by se jednat o tupou lopaťárnu bez nápadu, rify by měly mít hlavu a patu. Struktura songu by měla směřovat odněkud někam, ne jako lepení za sebe a následné opakování nesouvislých pasáží. Bicí by nemusely být pomalé „taksotva“,
ale mohou i dokonce zrychlit a nezkoušet hrát pořád to samé. Vokál by nemusel zůstávat ve své nejhorší možné poloze pokud možno co nejčastěji. Texty by se mohly skládat i z více než pár neustále opakovaných slov, i u většinou nepříliš složité hudby, jakou deathcore často je, by se výpovědní hodnota neměla zanedbávat.
Nová deska Suicide Silence, No Time to Bleed, vydaná pod křídly Century Media, všechny tyto zápory má. Tímto by recenze mohla skončit.
Suicide Silence jsou jednou z vlajkových lodí současné obrovské scény, 94. v Billboard Chart s debutem. S The Cleansing (který vznikal 5 let) a jeho lopatou se proslavili po celém světě. Brutální mix breakdown deathmetalu a grindcore slavil úspěchy a některé songy (No Pity for a Coward, Unanswered…) jsou opravdu dokonalé koncertní pecky. Bohužel žádné takové na nové desce nenajdeme.
Rify na No Time to Bleed jsou extrémně prázdné. Lehce droplé, variace na E string, nic víc. Breakdowny nejsou tak špatné, ale ani nijak výborné a každý už slyšel 357 hromad lepších. Sóla jsou ta nejhorší možná, klasická část sinusoidy, stoupačka a klesačka, co už používali i u The Cleansing.
Kytary jsou hlavní kámen úrazu. Baskytara nejasná, absolutně kopíruje linky kytar. Bicí, jak už jsem řekl, jsou nudné a většinou i poměrně pomalé, osobně mě nezaujal jediný patern. Vokál dříve střídal brutální murmur s grindovým jekotem, toho prvního, pro mě i mnohem lepšího exhale, lehce ubylo na úkor druhého. Vysoký hysterický řev dá se říci dominuje…pro mě bohužel. Texty si dohledávat nemusíte, o nic nepřijdete, pokud nepotřebujete číst 38x zopakované „wake up“ v jedné stopě…
SS jsou jednoznačně koncertní kapela, tudíž slabší songwriting i zvuk desky se dá na stage vynahradit např. agresivitou a pičokulervoucím zvukem, ovšem o koncerty obavy nemám. Lepší songy z desky, jako např. Lifted, Smoke či No Time to Bleed jednoznačně publikem pohnou (celkově je první polovina desky lepší než druhá), z alba to ovšem není žádná sláva, měl jsem potíže ji celou přeposlouchat, nebál bych se mluvit o nudě. Suicide Silence vydali podprůměrnou desku, která nesplnila má očekávání, a jsem zvědav, jak to pohne s jejich pozicí na scéně, potažmo jak se z velké části
zkomercionalizovaná scéna bude vyvíjet…
Poslechněte si pátý song z nedávno recenzované Fetish od The Boy Will Drown …song Dead Girls.
Poté si poslechněte rovněž pátý song z desky The Healing Process od Despised Icon…song Retina.
No, a nakonec si poslechněte také tedy pátý song z No Time to Bleed…No Time to Bleed.
Feel the difference.
Vložit komentář