Finové Swallow The Sun (STS) se od vydání svého debutu The Morning Never Came (2003) okamžitě katapultovali mezi nejpopulárnější domácí seskupení.

Zatímco Amorphis jsou již léta vývozním artiklem tohoto severského národa, STS lze považovat za nositele čerstvé krve. Singl Forgive Her... z předchozího alba Ghosts of Loss (2005) dokonce putoval do tamější hitparády, kde se dlouho držel v popředí. Jasný důkaz popularity jinak hudebně nepodbízivé kapely. Ta se totiž musela dotknout jejich srdcí a zvláštního finského naturelu, který se vzpírá přesnějším definicím. Předpokládanou reakcí na skutečnost, že při slově Finsko se cizincům převážně vybaví vodka a sauna, bude u Finů trpný úsměv, který přejdou tolerantním mlčením. Skandinávské národy jsou specifické právě svou neuchopitelností, jež vytváří tak kreativní umělecké prostředí.
STS nicméně produkují pomalý melancholický metal, který je postaven na léty prověřených instancích. Nic nového, jenže inovovat doom metal jaksi nejde.

Naopak, paleta emocí je nekonečně široká a jde jen o to, jak je muzikantsky uchopit. STS zvolili cestu přímočarého a pozvolného zabředávání do bezčasého prostoru smutku. Přestože skládají variace na stále a totéž album, Hope ze tří dosavadních desek značí pozvolné směřování k větší přístupnosti (větší procento „čistého“ vokálu, výraznější kytarové melodie, celkově přímočařejší vyznění). Předchozí Ghosts of Loss na autora účinkovalo tklivěji, beznadějněji, zkrátka působivěji; jednotlivé riffy představovaly pomyslné mořské vlny s očistným emočním účinkem. Seveřané jsou však i nadále mistry v tvoření barokně monumentální atmosféry, pompézních a klávesově romantických ploch. Ostatně, mají na co navozovat. STS jsou vlastně jakousi zpomalenou verzí matadorů Katatonia (jakpak by ne - jejich frontman Jonas Renkse si zahostoval v hitovce The Justice of Suffering), kytarové kudrlinky přebírají od věčně inspirativních My Dying Bride a atmosférou často připomínají Saturnus. Přesto pořád zůstávají sami sebou.

V září vychází EP s pouhou jednou pětatřicetiminutovou skladbou pojmenované Plague of Butterflies. A kde Finy uvidíme? Zkuste hádat.