TERRORWHEEL - Rhythm 'n' Murder

recenze
LooMis
Hodnocení:
6.5

Máte rádi Motörhead? Asi blbá otázka, co? No, i když, pokud pro někoho jsou kultem, tak si asi desku Terrorwheel pořizovat nebude, bylo by to pro něj zbytečné. Pro vás ostatní je tu recenze jedné finské kapely, která to hrne navlas stejně, se stejnou dravostí, hrubostí a špinavostí, jako zbylá dvojka okolo metalového nestora Lemmyho. Blíží se totiž zvuku i celkovému výrazu Motörhead natolik věrně, že bych se nedivil, kdyby kdysi začínali jako revival lemmyovců.
Pravda, debut Rhythm 'n' Murder je již na trhu něco přes rok a recenzovat jej v době, kdy Motoři vyrukovali s fošnou Inferno, je trochu scestné, nicméně pokud jste se ještě k ní nedostali, nebo se po ní naopak teprve poohlížíte, můžete (nebo budete moci) alespoň srovnávat. Mno, i když srovnávat vlastně toho asi nebude až tolik, jak jsem naznačil v úvodu. Lemmy má sice velmi specifický chraplák, který denně piluje lahví lahodného alkomoku, ale Marco The Missile (rovněž i basa) v dravějších pasážích působí hodně věrně a přesvědčivě. Druhou věrnou kopií originálu jménem Mikey Dee je DJ Locomotive. Vše, co je na bubnování Švéda sympatické, naleznete i zde: rychlá, přesná, účelná, a v rámci žánru, poměrně nápaditá hra. Poslední do party je Nick „Phil Campbell“ Napalm. Chytlavé riffy i melodie, kterými protknul téměř každou skladbu vás prostě musí bavit. Rozebírat podrobněji jednotlivé skladby je zbytečné, jelikož deska drží pohromadě, ale i přesto každá ze skladeb může existovat o samotě. Výjimkou snad může být sedmá Redeemer, která je spíše hymničtější a osmá Backstabber, jenž je na Motörhead až moc zpěvná, i když i v ní je jasně cítit odkud vítr vane.
Ve zbytku se ale samozřejmě nejedná o nic objevného, ovšem na rozdíl od jiných kopíraček slavných skupin se Terrorwheel příjemně poslouchají a sálá z nich stejná živočišnost jako z Motörhead. A vůbec, jaképak další kecy, poslechněte si desku a seznejte sami, jak vám za chvíli bude do ucha znít Lemmyho (ehm) historické „lend me fiver“. Tady sakra nejde o bůhvíjaké umění, ale o čistou radost z hudby podanou v té nehrubší, a zároveň nejsympatičtější podobě.

11 / 43:26

Vložit komentář

hej - 10.07.04 19:33:20
dobry album, dobresa to pocuva....
bizzaro :: direk-thor - 09.07.04 10:03:50
a mistr Lemmy si mne ručky ;o))

Zkus tohle