Autor: 85 Uživatelé: 83 Tvé hodnocení: hodnoť
8 EP (2013)

UNEVEN STRUCTURE - 8 EP (2013)

Nová „Osmička“ není jen ledabyle oprášená revize. Vše se odznova nahrálo, kompletně překopalo a výsledkem je „úplně nová“, zvukově naprosto luxusní deska, která má v žánru nevídanou sílu a hloubku.

Uneven StructureFrancouze UNEVEN STRUCTURE řadím v mém osobním djentovém žebříčku hodně vysoko. Když ne na samý vrchol, tak na stupně vítězů rozhodně. Februus ve své době byla a zatím stále zůstává jen těžko dosažitelná meta (a teď nemluvím jen o tom kytarovém CD, ale o celém kompletu i s trestuhodně opomíjenou ambientní částí). Takže když byla nedávno oznámena zbrusu nová reedice prvotiny 8, navíc na plnohodnotném CD, dostavil se blažený úsměv od ucha k uchu. Jasně, původní verze visí na god-djentu už nějaký ten pátek, jenže nějaká 256 kb/s mp3ka bůh ví odkud, není zrovna to pravé ořechové. Já si prostě potrpím na originály.

První velké změny si všimnete ještě než stisknete tlačítko play, když se na displeji rozsvítí jen strohé číslo 1 a čas 24:22. Na rozdíl od starší verze není reedice rozdělena na osm skladeb, ale je nahrána jako jedna megakompozice, nazvaná jednoduše 8 (při první seanci mě to dost zmátlo a následovala kontrola, zda jsem do mechaniky omylem nevložil meshuggovské I). Tento krok považuji za velké plus, protože celý materiál působí jako jeden mnohovrstevnatý monolit a i psychologicky máte pocit, že EPíčko je tak nějak delší než jen 25 minut. Dalšího podstatného vylepšení doznal zvukový kabátek (hurá). Co si budeme povídat, stará verze měla dost mizerný zvuk, který mě nejednou odradil od poslechu. Novinka je kompletně celá nově zahraná, nahraná a zmixovaná a výsledkem je naprosto luxusní zvuk, snad ještě o chloupek lepší než na samotném Februus. Poslední dobou mě už doslova sere zvuk všech těch vykastrovanejch djentovej žehliček, v porovnání s nimi zní 8 jako balzám na uši. Má to v žánru nevídanou sílu a hloubku.

Jak už bylo řečeno, nahrávalo se znova prakticky od nuly. Kytary, basa, bicí, zpěvy, vše se kompletně překopalo a přeházelo a výsledkem je, nebál bych se říci, úplně nová deska, která má se starší verzí společných jen pár základních motivů a kde doslova nezůstal kámen na kameni. Desku bych tedy jednoznačně doporučil i znalcům dřívější verze, protože i pro ně to bude prakticky nová věc. Co se hudby samotné týče, drží UNEVEN STRUCTURE laťku stále velmi vysoko. Celkovým pojetím není materiál daleko onomu I, kdy se jeden obří monolit přelévá z jednoho břehu na druhý. Chvíli jste vystaveni nemilosrdné palbě (úvodní minuty vás dlouho nenechají vydechnout), chvíli se ocitáte pod nepříjemným tlakem střednětempé mašiny (střední část), aby vás vzápětí chlapci pohladili jemňounkou mezihrou (různé spojnice mezi nájezdy). Jednotlivé postupy jsou tentokrát kvůli krátké stopáži EPíčka více zhuštěny a nerozvijí se tak dlouho jako na Februus. Výjimkou je finální část desky (cca posledních 6 minut), kdy Francouzi pozvolně rozvijí stále stejný motiv. Tady mám asi jedinou výtku. Osobně bych na úplný závěr ještě jednou pořádně sešlápl plynový pedál a rozloučil se ve velkém stylu. Ale to snad ani není výtka jako spíše preference.

Uneven StructureČistě ambientní rozmáchlé vesmírné šumění tu tentokrát najdete jen sporadicky (více méně jen závěrečné outro), což je logické, protože aby měly ten správný účinek, musely by sežrat pomalu polovinu hrací doby. Když už je někde objevíte, jsou většinou důmyslně skryty za rozlámanými riffy. Díky tomu se lehce vytratil ten éterický snový závoj, tolik typický pro Februus, ovšem mrazivě chladná atmosféra tu stále je, to ne že ne. 8 je ve výsledku o něco tvrdší, intenzivnější zážitek. Samotné muzikanty snad netřeba komentovat. Tleskám hlavně perfektní práci nového bubeníka, který stejně jako původní Christian prakticky vůbec nepoužívá stokrát provařené generické djentové rytmy a hraje si to dost po svém. Ty kopákové příklepy dodávají rytmice místy až corový nádech. Nadstandardní cit pro detaily platí ostatně pro všechny, specifický vokál nevyjímaje.

Nová „Osmička“ tedy není jen nějaká ledabylá oprášená revize, ale plnohodnotný přírůstek do rodinky Francouzů. Výtečná příležitost, jak si zkrátit čekání na další dlouhohrající kotouč. Takto by měly vypadat všechny reedice. Vůbec bych se nezlobil, kdyby se s podobně kvalitními „přetáčkami“ roztrhl pytel (třeba taková „Chaosféra“ se zvukem "Obzenu", hmm, mňam mňam). Ale to se samozřejmě nestane, kdo by to platil…

Recenze dalších autorů

Přihlašte se pro přidávání recenzí.

Tvé hodnocení:

Tagy:

math metal, djent, 8, Uneven Structure, ambient, progressive metal
  • 90 ptr   19.01.2014
  • 65 DW   20.06.2013
  • 90 sicky   19.06.2013
  • 85 bizzaro   11.06.2013

aktuálně

diskuze