Autor: 83 Uživatelé: - Tvé hodnocení: hodnoť
Wanderlust

VALIANT HEARTS - Wanderlust

Pořád se tu něco děje, stále je co objevovat. Jeden z nejvyrovnanějších debutů za poslední roky.

Valiant HeartsKdyž už zcela hypoteticky ruský medvěd potká australského klokana, scénář je celkem jasný. Když se tak však stane v případě mladých talentovaných muzikantů, vznikne zcela nevšední projekt, jehož první epizoda byla loni vydána (a po určitých peripetiích ke konci roku opětovně zpřístupněna) pod názvem Wanderlust. A já si troufám tvrdit, že ačkoliv jsem si navykl moderní scénu sledovat poměrně dost (i když jména jednotlivých kapel mi poněkud splývají vlivem jejich časté podobnosti), můžu s klidem říci, že jsem zatím neslyšel nic, co by tvorbu těchto muzikantů z fleku připomínalo.

Takto, těch jednotlivých ingrediencí, na kterých se staví, je hned několik a jsou samy o sobě povědomé. Na svém fb kapela sama uvádí jako zdroje inspirace tyto kapely (Hands Like Houses, Emarosa, Dance Gavin Dance, Slaves, Closure In Moscow, The Color Morale, Eidola, Normandie, Saosin, Circa Survive, Stolas, The Getaway Plan, A Lot Like Birds, Alexisonfire, Broadway, Bring Me The Horizon), přičemž minimálně BMTH, Saosin, TGP, DGD a jednu z hlavních inspirací - totiž HLH uslyšíte v jejich tvorbě zcela jistě. To, co VH přinášejí navíc, je ovšem především inovativní přístup ke kompozicím hlavně z hlediska tempa, což vysvětlím na příkladě úvodní Wanderlust.

Jednoduchá startovní introvka na rozehřátí, trochu do balady, říká si posluchač. Jenže jaké překvapení, ona ta balada začíná asi v polovině stopáže nabírat střednětempé otáčky a hlavně, začíná se vrstvit a vrstvit. Velmi nadějný ruský hudebník Igor totiž vrství velice rád, a pokud na určitých místech slyšíte symfonie třeba třech kytarových ploch, dvou synťákových a k tomu nezbytný rytmický podklad, asi chápete, že úplně jednoduché na poslech to vždycky nebude.

Přitom základ muziky je pořád v podstatě rockový (s post/elektronickým kořením) a klasická struktura verse - chorus - bridge je u některých songů úplně v pohodě zachována. Zní to zvláštně? Ano, ale ono je to fakt super.

To, co mě u Valiant Hearts fakt hodně baví je, že ačkoliv vlivem vokálu se jedná o hodně jemné emotivní a melodické představení, hraničící s klasickým moderním popíkem ve stylu (prosím pěkně) před(!)poslední desky BMTH, pokud by tedy britští chlapci měli nějaký talent a chuť hrát poněkud kytarovější hudbu, vlivem hodně našlapaně a technikou brilantně provedených bicích se vlastně zase o tak měkkou hudbu ve výsledku nejedná.

Vemte si třeba Faerie. Ta se nezastaví vůbec a tlak nepovolí po celou dobu svého trvání. Přiznám se, že při prvním poslechu jsem vůbec nechápal, co se děje, protože na podobné experimenty, kdy kapela z ničeho nic úplně vybočí z konceptu zbytku alba nejsem v kontextu moderního “pop-core“ (?) úplně zvyklý. A opět, vítám to zcela s povděkem.

Každá ze skladeb poté alespoň pro mne obsahuje něco, čeho se dá chytit, snad s výjimkou poslední Sanctuary, která mne naprosto iritovala, do chvíle, než jsem pochopil, že je inspirována Kingdom Hearts, herní sérií, v níž se Mickey Mouse potkává s nějakým japonským hochem, či co to je.

Ale kluci z Valiant Hearts jsou mladí, hraví a hlavně velmi dobří muzikanti. A ačkoliv se trochu obávám, že zůstanou mimo zář reflektorů, já osobě bych si na ně velmi rád zašel naživo, což vlivem logistických překážek ze strany obou hlavních spolupracovníků pravděpodobně možné nebude. Ode mě každopádně hudební tip pro posluchače s otevřenou myslí, kteří chtějí svou sbírku moderních tech/emo/pop/core kapel obohatit o další zajímavou položku.

A pro čtenáře, kteří se rádi dozvědí něco o vzniku alba (jo, název kapely je taky odvozen z jedné hry, holt jsme ta generace kultury kriplů) přikládám odkaz na poznámku na fb profilu projektu. (pak klikněte na fotku vpravo)

Recenze dalších autorů

Přihlašte se pro přidávání recenzí.

Zatím nikdo nepřispěl do diskuze

aktuálně

diskuze