Ledem pokrytou pláň s čerstvými návaly sněhu, vzdouvajícími závějemi a

chladným vzduchem si představit tak těžké není. S trochou bujné fantazie jde i z prázdné kapsy vydolovat pěťák a představa, že stojíš uprostřed polární pouště, je v porovnání s tím maličkostí. Představit si ale black metal, který je v porovnání s těmito končinami hotovým peklem paradoxně bez jediné známky tepla, to je něco jiného.
Švédský kovotepecký kvartet nectí žánrové kořeny o nic méně než MARDUK, WATAIN nebo SETHERIAL. Dokonce si pohrává se svěžími klavírními melodiemi a variabilními vokálními motivy, z nichž mám radost a díky nimž stále i po tolika letech zjišťuji, jak příjemně mě tenhle žánr dokáže čas od času překvapit. Kompozice z větší části kované deathmetalovým riffingem á la RAISE HELL, SACRAMENTUM a ledovým nádechem severských končin dají vzpomenout na dobu debutového alba Sorrow Infinite and Darkness norského spřežení NIDINGR nebo taktéž na tehdy debutující ODIUM a NIDSANG. Příznačným aspektem tvorby těchto Švédů je i

důrazná vyváženost mezi melodickou a "špinavou" složkou, kterou jakoby letmo připomínal 1349. O to víc mě těší barevnost instrumentálních motivů, schopnost vytvořit zábavný nosný riff, to správné "černěkovové" napětí a dramatičnost lyrického poselství nesoucí na svých bedrech útržkovité dějiny válečných vřav z dob Ódina.
Když už ne unikátní, tak alespoň sebejistý, vyrovnaný a příjemný materiál s tvůrčím talentem a slibným potenciálem využitým přesně tak, aby se bylo vždy na co těšit. Trojice skladeb napovídá mnoho a možná právě to bude zásadním aspektem při hodnocení nahrávky, jejíž srdce bije rychleji a hlasitěji než srdce pekla.