Hned u otvíráku Nature of Soul vám bude jasné, že získat na toto cd jasný názor nebude žádná prdel, natož ho někomu popsat (a něco o něm napsat). Pokud znáte předešlý díl seriálu XYZ, neměl by se u vás objevit problém přes toto pokračování se dostat. Totiž, jestli Uncommon Space dejme tomu pro(s)pojoval extravaganzu thrash/death a otevřel prostor experimentování, i když se to samozřejmě takto jednoduše říci nedá, tak v novince je to již futurismus.
Igor Mores ale vše tentokráte nenechal jen na sebe a obklopil se i několika muzikanty, tak to vypadá na první CZ allstar band. Krom Iggyho (hudba) – kytary & programming (Zizlilla, Monastery, F.Silence, ex-Hypnos) se na tomto dílu podíleli i Adam Klopar – basa & zpěv (Vuvr, Kuma Rafinatta, ex-YBCA & F.Silence), roboTom Šlápota - klávesy & programming (Dark Gamballe, Schweinerain) a Miloň Nahodil – bicí (Vuvr, ex-F.Silence, Monastery, Titanic & Sax), ale ty v poměru k programovaným dostaly řádně nafrak, protože jich tu je asi jen 10%. I ty jsou ale tak nazvučené a upravené, že nemáte nejmenší šanci poznat, kde vlastně jsou, protože znějí úplně stejně jak ty programované.
Zprvu jsem chtěl muziku odbít prachsprostým ‘Kurva dobrá, bomba!‘, abych se z toho nějak vykroutil, ale to by nebylo fair. Ono vůbec není fair něco o tomto díle psát, protože je na poslech, ale když už to musí být, hodim vám sem škatuli. Progress-extr’a‘vant-atmo-indus-tekk-psyko-elektro... “metal“ soundtrack, protože se tu prolíná jak death a thrash metal, tak třeba prog, rock, elektronika, industrial, ambimeditační prvky.
Co je této nahrávce vlastní, jsou neustálé změny atmosfér a nálad (horory, psyché, orgastika), motivů, temp (od tupaček po jazzoviny).. ale vzhledem k uvedené škatulovětě je toto asi logickým. Nic vás nenechá chvíli v klidu a stále něco dloube do slechů a narušuje. Iggy si skvěle pohrává s nejrůznějšími efektíky, sóluje, vyhrává.. Adam grčí jako nikdy (krom 2 nebo 3 skladeb je vše nazpíváno v Sánskrtu!). Už jsem uvedl, že bicí nerozeznáte od programmingu (jsou naklikány jako by šlo o živé), což samozřejmě pokládám za klad, protože takto je zvuk kompaktní a nenarušuje se feeling. Klávesy & programming nabalují vrstvy, nahazují spirály, pazvuky, mutantní soundy.. zaručuji, že tolikero zvukového úchyláctví jen tak někde neuslyšíte!
Zpočátku mi materiál přišel poněkud roztříštěn a trvalo, než jsem až postupem času pochopil, že to je krom ex(tra)perimentování i další pojidlo (kurva, to je blábol), vše dokonale lícuje a že pokračuje přesně tam, kde Uncommon Space skončil. Chtěl bych říci, že Iggy přišel s něčím novým, ale neudělám to proto, že by se určitě našlo pár “x?x“, kteří by oponovali, že toto se s metalem (hudbou) už dělá roky. Proto “jen“ říkám, že pan Mores tu hodně věcí udělal trochu jinak a hlavně po svém. Abyste si ale nemysleli, že jde jen o čistou Moresmusic, tak v No Lamentation (Reincarnation) je ke slyšení typický CC kytaropostup nebo v předposlední Nature.. motiv jak z Diabolos Rising.
Všem se omlouvám za slova výše, ale buďte si jisti, že až se dostanete k tomuto matroši (napište si o něj!), budete se mnou souhlasit, poněvadž pospolitý text nebo myšlenkově kompaktní soubor o Nature of Soul napsat prostě nelze! Stačí jen říci: „Kurva, je to bomba, tak kde jsou ty labely?!!“ Třeba závidět tu tvůrčí potenci, rozhled a jistotu, s jakou míchá/programuje hudební žánry/nástroje...

8 – 31:58