Letmo Productions a MarastMusic představují dva americké umělce Fletchera Tuckera a Chucka Johnsona. Oba se pohybují v oblasti, která se dotýká folku či tzv. amerického primitivismu na straně jedné a ambientu na té druhé. Jejich první evropské turné jedou k příležitosti vydání posledních alb:
https://chuckjohnson.bandcamp.com/album/balsams
https://gnomelife.bandcamp.com/album/cold-spring

Na pražské zastávce je doprovodí Ivan Boreš.
Punctum (Krásova 27, Praha3) 7. 11. od 20:00. Vstupné jen na místě 200,-. 

„Nemáte čas strávit sedm let v Big Sur nasloucháním prázdnotě? Poslechněte si Cold Spring od Fletchera Tuckera...” Devendra Banhart
 
Krajina slouží při popisech zejména abstraktnější hudby jako příhodná metafora, u málokoho však jde propojení hudby a místa do takové hloubi jako u renesančního člověka Fletchera Tuckera. Tento obyvatel nádherné pobřežní oblasti Big Sur v Kalifornii se nevěnuje jen hudbě, ale také poezii, učení nebo výtvarnému umění, přičemž různé aktivity spojuje při vedení labelu Gnome Life. Celou jeho tvorbu pak prostupuje hluboký respekt k místu, kde žije.
 
Jeho první sólové album Cold Spring (2017; dříve vydával jako Bird by Snow), které v Praze představí, se nese v duchu dronujícího folku s vlivem amerického kytarovéhu primitivismu – a duch skalnatých pobřeží a mohutných sekvojí jej takřka fyzicky prostupuje. Akustickou kytaru, hlas a varhany/synťáky skutečně doplňují terénní nahrávky, mimo tuto doslovnost ale hraje zásadní roli Tuckerův mythopoetický přístup. Z krajiny se stává zvuková báje. Tak jako dříve Phil Elverum z Mount Eerie se i Tucker dokáže zastavit u prostých maličkostí a vytvořit kolem nich kouzlo. A oproti pečlivé konkrétnosti Mount Eerie tady dostává fantazie volný prostor. V kapradí se skrývají bůžci.
 
Síla atmosféry stojí na síle kompozice. A ty nejlepší Tuckerovy skladby jsou ohromující, ve výsledku jednoduché a čitelné, ale pečlivě propracované, osekané do nejúčinnější formy. Navíc má Tucker podobně jako další z hrdinů odvážnějšího amerického písničkářství, Six Organs of Admittance, dar přijít s nesmírně silnými hlasovými i kytarovými motivy, viz třeba skladby Buried on the Wind nebo The Mountain Bows. Narozdíl od apokalyptického, neklidného Chasnyho ale Tucker vyjadřuje především celistvost, napojení na přírodu. Stačí zavřít oči, aby se objevil obraz zmítajících se jedlových větví.
 
Také druhého zahraničního vystupujícího představujeme krátce po velkém tvůrčím přerodu. Chuck Johnson si udělal určité jméno díky špičkovému, krystalicky čistému americkému primitivismu, který nikoli náhodou okouzlil také tuzemského mistra Jakuba Šimanského, v Praze ale představí současný materiál v duchu alba Balsams, kde namísto akustické kytary usedl za pedal steel guitar.
 
To s sebou přineslo zásadní skladatelský přerod. Americana nyní jen barví ambientní plochy a specifický zvuk steelky tu pracuje v nejidyličtější poloze, která úplně neeliminuje podivné melodické přechody nástroje. Připomene nostalgický "pouštní" zvuk starších alb Harolda Budda (např. Serpent In Quicksilver) nebo Daniela Lanoise na jeho nahrávkách s Brianem Eno. Výsledkem je až bolestná krása vybízející k ponoření a zapomenutí na tok času. Ano, balzám.
 
Znalci českého undergroundu mohli zaregistrovat Ivana Boreše v rámci „akusticky tučného marastu“ Masáž, kde na akustickou kytaru supluje grindové či jaké prasečiny, tentokrát se však představí v civilním kabátě kytarového virtuoza. Oproti emocem obou Američanů a jejich zvukové komplexnosti můžeme čekat zvukovou čistotu a absolutní hudbu s citlivým i civilním přístupem. Představena bude vlastní tvorba směřující do klasické komponované hudby i úpravy lidových hudeb od Peru po Španělsko. A možná dojde i na pár překvapení.